reklama
 
 

Kontroly při nemocenské: Bez zvonku přijdete o peníze, ale ne o práci, potvrdil soud

2. 2. 2016
Nejvyšší soud rozhodl, že neoznačené místo pobytu při pracovní neschopnosti nemůže být samo o sobě důvodem k výpovědi, pokud firma neprokáže, že zaměstnanec skutečně podvádí. Trestem za znemožnění kontroly má být jen odebrání nemocenských dávek.
Hlavní zprávy

Praha – Zaměstnanec, který během nemoci neoznačil místo svého pobytu a znemožnil tak kontrolu, nemůže automaticky dostat výpověď. Trestem za nefungující zvonek nebo jeho alternativu může být jen odebrání nebo snížení nemocenských dávek. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Žena z Frýdku-Místku pracovala jako prodejce developerských projektů ve společnosti Trigema Development. Hned během prvního a druhého dne dočasné pracovní neschopnosti ji přišli zkontrolovat zástupci zaměstnavatele společně s pracovníky Okresní správy sociálního zabezpečení. Zjistili, že na adrese pobytu uvedené ve formuláři od lékaře se nachází dvoupatrový dům, v jehož přízemí jsou obchody a v patrech kanceláře a pár bytů, ale jméno zaměstnankyně nebylo uvedeno ani na zvoncích u hlavního vchodu domu, ani u žádné z poštovních schránek uvnitř domu nebo u dveří k bytům.

Firma to vyhodnotila stejně, jako kdyby žena podváděla. „Kontroloři nejsou povinni zkoumat, ve kterém bytě na udané adrese bydlí, kterou schránku užívá, popřípadě zvonit na náhodně zvolené neoznačené zvonky,“ uvedli právníci společnosti Trigema Development. A protože kontrola ženu nezastihla, využila firma výpovědního důvodu, který od roku 2012 prosadil tehdejší ministr Jaromír Drábek: Zvlášť hrubé porušení povinnosti zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu (s výjimkou povolených vycházek).

O provedené kontrole se žena dozvěděla až z písemné výpovědi, kterou jí zaměstnavatel zaslal o pár dnů později. Namítala, že jí firma ani nedala prostor k vyjádření, přitom v době jedné kontroly prý byla na vyšetření u lékaře a v době druhé kontroly byla doma. Se svou žalobou proti neplatnosti výpovědi pak žena uspěla u Obvodního soudu pro Prahu 5, Městského soudu v Praze a nejnověji také u Nejvyššího soudu.

Soudci nijak nezpochybňovali, že člověk na neschopence musí dostatečně označit místo pobytu, aby umožnil kontrolu. Povinnost „poskytnout součinnost“ ukládá přímo zákon o nemocenském pojištění, za nedodržení hrozí odebrání nebo krácení nemocenských dávek. Podle soudců ale nelze zaměstnance trestat přísněji – tedy výpovědí podle zákoníku práce.

Speciální výpovědní důvod se totiž týká pouze povinností uvedených v paragrafu 301a zákoníku práce – tedy zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Podle soudu nelze tyto povinnosti rozšiřovat (o poskytnutí součinnosti totiž přímo zákoník práce nehovoří), navíc k výpovědi je potřeba jejich „zvlášť hrubé porušení“. Nejvyšší soud proto potvrdil předchozí rozhodnutí okresního a městského soudu, podle nichž je výpověď neplatná.

Fungující spojení je ve vašem zájmu

Za nedostatečné označení bytu tedy nehrozí výpověď, lidé ale mohou přijít o peníze. Připomeňme, že čtvrtý až čtrnáctý den pracovní neschopnosti platí zaměstnavatel formou náhrady mzdy a teprve poté jdou ze státního systému nemocenského pojištění. V obou případech může být trestem za „porušení léčebného režimu“ jejich snížení nebo úplné odebrání. „Konkrétní výše se odvíjí zejména od závažnosti porušení povinnosti,“ říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.

Podle zákona o nemocenském pojištění musí zaměstnanec "umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly, zejména označit potřebnými údaji místo pobytu tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést". Tuto konkrétnější formulaci prosadil od roku 2012 také Jaromír Drábek. Přímo o zvonku sice zákon nehovoří, v praxi si tedy lze představit fungující alternativy, odpovědnost je ale téměř vždy na straně zaměstnance.

Česká správa sociálního zabezpečení se odvolává na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem z roku 2014. Žaloval ji muž, kterému po kontrole zkrátili nemocenské dávky o čtvrtinu na dobu jednoho týdne. Kontrola se k němu nedostala, protože u domu s převažujícími nebytovými prostory chyběl zvonek i další označení bytu. Muž tvrdil, že zvonek mu někdo poškodil, ale protože byl upoután na lůžko (což kontrolorům dosvědčil i lékař), nemohl jej neustále udržovat funkční. A protože šlo o oblast, kde jsou vedle vandalismu časté i krádeže, měl svůj byt ve čtvrtém patře domu oddělen od kanceláří mříží.

Soud ale dal za pravdu České správě sociálního zabezpečení, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. Kontrola se například dostala jen do druhého poschodí objektu, kde našla dveře s označením společnosti Nocturno Invest, jejímž jediným jednatelem byl právě nemocný muž. Přestože muži nic nebránilo dát na dveře svůj kontaktní telefon, neučinil tak (kontrola tam našla jen dvě jiná čísla). Zvonek nebo jiný vzkaz chyběl i u mříží na schodech do čtvrtého patra. Přitěžující okolností mohlo být i to, že muž měl podobný problém s kontrolou už před čtyřmi lety.

Kontrola u desetiny nemocných

Česká správa sociálního zabezpečení loni zkontrolovala zhruba každého desátého člověka s dočasnou pracovní neschopností. Uskutečnila 154 610 kontrol, postihy uložila v 3 650 případech.

„Člověk má právo rozhodnout o adrese svého pobytu v době nemoci. Nemusí se shodovat s jeho trvalým ani přechodným bydlištěm,“ upřesňuje mluvčí sociální správy Jana Buraňová. Zdůrazňuje ale, že kontrola může přijít i během prvních tří dnů nemoci, přestože za ně lidé nedostávají žádné peníze.

Maximálně desetinu nemocných dokážou v prvních čtrnácti dnech obvykle kontrolovat také sami zaměstnavatelé. Celková statistika neexistuje, v anketě online deníku Aktuálně.cz ale firmy většinou uvádějí, že jejich možnosti jsou omezené, a zaměřují se proto hlavně na případy, u nichž mají podezření na podvod.

„Pokud se zaměstnanec v době kontroly nezdržoval na dané adrese, kde se měl vyskytovat mimo vycházek, požadujeme nejprve vysvětlení. Odůvodnění – nejčastěji cesta do lékárny, na nákup a podobně – vždy posuzujeme individuálně. Pouze asi v jednom či ve dvou případech, kdy zaměstnanec nebyl na uvedené adrese ani při opakované kontrole, jsme jako postih využili nevyplacení náhrady mzdy v době nemoci,“ odpovídá například Kateřina Mikšovská z telekomunikační společnosti O2.

„Jsme schopni provést kontrolu minimálně u deseti procent zaměstnanců na nemocenské. Například loni jsme zjistili šest porušení,“ říká mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. Sankcí je většinou odebrání části nemocenské dávky v rozmezí od deseti do sta procent – záleží na konkrétním případu a posouzení nadřízených.

„Kontroly jsou v kompetenci jednotlivých personálních manažerů na obchodech. Procento zjištění porušení režimu práce neschopného zaměstnance je téměř nulové,“ upřesňuje mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček.

A například společnost Veolia nedělá podle svého personálního ředitele Petra Slezáka žádné kontroly – nemocnost se pohybuje na úrovni 2,2 procenta.

Drábkův paragraf firmy nevyužívají

Možnost dát zaměstnanci výpověď, kterou v souvislosti s nemocenskou prosadil od roku 2012 tehdejší ministr Jaromír Drábek, firmy zřejmě využívají jen zcela výjimečně. Celková statistika ani v tomto případě neexistuje, ale přinejmenším anketa mezi velkými zaměstnavateli ukázala, že ani jednou tuto možnost zatím nevyužily Tesco, Kaufland, O2, ČSOB, Třinecké železárny, Veolia či ArcelorMittal.

„Posuzování intenzity porušení je poměrně složité a názory odborníků na úspěšnost zaměstnavatele v případném soudním sporu se značně liší,“ říká k tomu mluvčí ArcelorMittal Barbora Černá Dvořáková.

Statistiku nevede ani Českomoravská konfederace odborových svazů. „Je zřejmé, že o velké počty případů se nejedná,“ potvrzuje hlavní odborářský právník Vít Samek. Dodává nicméně, že někteří zaměstnavatelé tímto výpovědním důvodem zaměstnancům vyhrožují a šikanují či obtěžují je tak během nemoci.

Odboráři chtějí, aby možnost výpovědi kvůli nemocenské opět skončila. „Do zákoníku práce nepatří, nejde o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovněprávního vztahu,“ vysvětluje Samek.

Případné změny by mohly být součástí komplexnější novely zákoníku, o níž nyní jedná expertní skupina při ministerstvu práce a sociálních věcí. „Konečné rozhodnutí nelze v této fázi předjímat, je třeba vycházet z celé koncepce náhrady mzdy při pracovní neschopnosti, existence karenční doby a konečně i z postoje sociálních partnerů,“ říká bez bližších podrobností mluvčí úřadu Petr Sulek.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

autor: Petr Kučera

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama