PORADNA - Pokud vám ke konci roku vzniká nárok na důchod, je lepší nechat si jej přiznat ještě na konci roku 2013, nebo se vyplatí počkat na začátek roku 2014?
Odpověď se liší podle konkrétních situací. Každopádně se na tyto varianty už lze podívat konkrétně, protože od konce září 2013 platí vyhláška, která stanovila parametry pro výpočet důchodu na příští rok a také valorizaci již přiznaných důchodů. Ta bude v průměru činit 45 korun měsíčně.
Obecně platí, že při přiznání důchodu na konci roku 2013 ještě stihnete valorizaci, a to i v případě, že by vám byl důchod přiznán až poslední den roku. Důchod přiznaný v roce 2014 naopak bude vypočten podle vyšší průměrné mzdy a započte se také výdělek za rok 2013.
Pro lepší představu, jak mohou být obě varianty výhodné, jsme připravili několik příkladů.
Řádný důchod a přelom roku
Panu Petrovi vznikne nárok na řádný starobní důchod 25. 12. 2013 a zvažuje, ke kterému dni si nechat důchod přiznat. Ke dni 25. 12. 2013 získá při nepřetržitém zaměstnání 46 let a 249 dní doby pojištění. V roce 2013 jeho měsíční průměrná mzda, spočtená od roku 1986, která by vstoupila do výpočtu důchodu činí 15 435 Kč (takzvaný osobní vyměřovací základ), ročně 185 220 Kč (15 435 x 12). Jeho roční hrubá mzda (i vyměřovací základ) za rok 2013 činí 172 000 Kč, což je mírně pod jeho průměrnou mzdou.
Když bude žádat důchod ke dni 25.12. 2013 získá důchod ve výši 10 944 Kč, který bude na přelomu roku 2013/2014 valorizován na částku 10 989 Kč. Pokud vyčká s přiznáním důchodu až na 1. 1. 2014, bude důchod činit 10 939 Kč. Pro pana Petra je tedy přiznání k 1. 1. 2014 nevýhodné, lepší je přiznání důchodu v roce 2013 a následná valorizace.
Pokud by ale pan Petr v roce 2013 měl pro něj nadprůměný příjem například 300 000 Kč, důchod by k 1. 1. 2014 činil 11 007 Kč, což by již bylo výhodnější. Avšak při odkladu by přišel o výplatu důchodu za konec prosince (25. až 31. 12.), tuto částku by mu vyšší důchod o 18 Kč (11 007 - 10 989) vynahradil až za přibližně 10 let. I toto hledisko je třeba vzít v úvahu.
O kolik se vám bude valorizovat důchod? Vypočtěte si
Výpočtová zamítačka
Zcela jiná situace by byla, kdyby pan Petr získal ke dni 25. 12. 2013 na době pojištění třeba 46 let a 350 dní. Do důchodu se totiž počítají pouze celé ukončené roky a bylo by tedy pro něj výhodné získat ještě 15 dní doby pojištění (například při zaměstnání) a další, tedy 47. rok. Předpokládáme původní roční hrubý výdělek ve výši 172 000 Kč.
V takovém případě by ke dni 25. 12. 2013 získal důchod 10 944 Kč, který by byl na přelomu roku 2013/2014 valorizován na částku 10 989 Kč. Pokud by vyčkal s přiznáním důchodu až na 9. 1. 2014 a vykonával by výdělečnou činnost, pak by jeho důchod činil 11 126 Kč. Takový odklad by se mu jednoznačně vyplatil.
Existuje však pro něj ještě výhodnější varianta, takzvaná výpočtová zamítačka. Důchod by si pan Petr nechal přiznat již v roce 2013 např. ke dni 30. 12. 2012 a zároveň by uvedl, že si jej nepřeje vyplácet z důvodu další pokračující výdělečné činnosti. Ke dni 9. 1. 2014 by požádal o uvolnění výplaty důchodu a jeho přepočet. Ke dni 9. 1. 2014 by mu byl důchod navýšen na částku 11 178 Kč.
Výhoda takového postupu je, že důchod přiznaný koncem roku 2013 (byť není vyplácený) je valorizován. Na druhou stranu se mu nezapočte výdělek za rok 2013, který je ovšem nižší než jeho průměrný výdělek. Pan Petr při tomto postupu získá rovněž 47 let doby pojištění, protože pokud někdo vykonává výdělečnou činnost po důchodovém věku a nenechá si vyplácet důchod, je možné takové odpracované dny přičíst k jeho získané době pojištění.
Důležité však je, aby po přiznání důchodu ke konci roku 2013 až do 9. 1. 2014 nevznikla panu Petrovi pracovní neschopnost (neplacené volno a podobně). Důchod se navýší pouze za výkon výdělečné činnosti. Pokud by se tak stalo, je třeba takové dny ještě nadpracovat, jinak by pan Petr nezískal další rok doby pojištění. Výpočtová zamítačka byla v tomto případě výhodnější díky nižšímu výdělku za rok 2013, který se při tomto postupu nezapočte. V případě vyššího výdělku (například uvedených 300 000 Kč) by výhodná nebyla a naopak by bylo lepší o přiznání důchodu žádat až v roce 2014 se zápočtem výdělků za rok 2013.
Poznámka: Příklad si neklade za cíl zhodnotit, zda by pro pana Petra byla výhodná ještě další tzv. práce na procenta (přesluhování), pouze chce ukázat vliv přelomu roku.
Předčasný důchod a přelom roku
Paní Anně vznikne nárok na řádný starobní důchod 30. 6. 2015 a zvažuje, odchod do předčasného důchodu ke konci roku 2013. Ke dni 31. 12. 2013 získá při nepřetržitém zaměstnání 44 let a 254 dní doby pojištění. V roce 2013 její průměrná mzda, spočtená od roku 1986, která by vstoupila do výpočtu důchodu činí 15 441 Kč měsíčně (takzvaný osobní vyměřovací základ), ročně 182 292 Kč (12 x 15441). Její roční hrubá mzda za rok 2013 činí 172 000 Kč, což je mírně pod její průměrnou mzdou.
Ke dni 31. 12. 2013 tak získá předčasný důchod 9 672 Kč, který bude na přelomu roku 2013/2014 valorizován na částku 9 712 Kč. Pokud vyčká s přiznáním důchodu až na 1. 1. 2014, bude důchod činit 9 668 Kč, což tedy není výhodné.
| Čtěte také: O kolik se teď zvýší důchody? Spočítejte si online Rozvod připraví ženy i o část důchodu, zjistila studie Kdy do penze a co s novými fondy? Rozhodne další komise |
Lepší variantou by pro paní Annu bylo odložit datum přiznání důchodu až na 6. 1. 2014, kdy by byl méně krácen, protože předčasný důchod se krátí za každých 90 dní, co zbývají do nároku na řádný důchod. Jeho výše k tomuto dni by byla 9 818 Kč, což je výhodné.
Avšak i v tomto případě předčasného důchodu lze využít s výhodou výpočtové zamítačky. Paní Anna by si nechala přiznat předčasný důchod ke konci roku 2013 a zároveň by uvedla, že si nepřeje, aby byl vyplácen z důvodu výkonu výdělečné činnosti. Ke dni 5. 1. 2014 by skončila v zaměstnání a 6. 1. 2014 by požádala o uvolnění výplaty předčasného důchodu a jeho přepočet. Ten by byl navýšen na 9 861 Kč.
Opět platí, že od přiznání důchodu do 6. 1. 2014 jí nesmí vzniknout pracovní neschopnost. Pokud někdo vykonává výdělečnou činnost a nenechá si vyplácet předčasný důchod, je možné jednak takové odpracované dny přičíst k jeho získané době pojištění, jednak se sníží za tyto dny krácení předčasného důchodu (obdobně jako kdyby člověk odešel do předčasného důchodu později).
Poznámka: Příklad si neklade za cíl zhodnotit, zda by pro paní Annu byl výhodnější ještě další odklad přiznání důchodu, či jiná vhodná varianta, pouze chce ukázat vliv přelomu roku.
Uvedené příklady slouží pro inspiraci a ukázku, jak lze řešit odchod do důchodu na přelomu roku. Nejvýhodnější řešení je závislé na individuálních okolnostech, jako je výše důchodu, výdělku za rok 2013, získané době pojištění, krácení předčasného důchodu, apod.
O autorech článku:
Mgr. Martin Kohoutek a Mgr. Jan Bednář poskytují poradenské služby v důchodové problematice. Bližší informace na jejich webu Odchod do důchodu.cz.
