reklama

Kdy půjdete do důchodu? Začíná platit nová tabulka

30. 9. 2011 12:00

Co přináší malá důchodová reforma, která startuje na přelomu září a října

Ilustrační foto. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Dnešní třicátníci půjdou do důchodu o více než pět let starší oproti věku, v němž chodí lidé nyní. Vyplývá to z takzvané malé důchodové reformy, která odstartovala na přelomu září a října.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 prosadil, že zvyšování důchodového věku bude postupně pokračovat i nad hranici 65 let, s níž počítaly už dříve schválené plány.

Dosud platí, že muži narození po roce 1965 měli jít do důchodu v 65 letech, stejně jako ženy s jedním dítětem; o rok dříve by šly do penze ženy se dvěma dětmi. Kvůli přijaté novele si ale na penzi počkají ještě déle (podrobnosti v tabulce) - pokud to některá z budoucích vlád opět nezmění.

Postupné zvyšování podle schválené reformy přitom neobsahuje horní hranici. Letos narozené děti by tedy měly jít do důchodu až v 73 letech. Podle Drábka bude záležet na budoucích vládách, zda a kdy tento růst stopnou.

Rok narození Muž Žena bez dětí Žena 1 dítě Žena 2 děti
1950 62+6 61 59+8 58+4
1951 62+8 61+4 60 58+8
1952 62+10 61+8 60+4 59
1953 63 62 60+8 59+4
1954 63+2 62+4 61 59+8
1955 63+4 62+8 61+4 60
1956 63+6 63+2 61+8 60+4
1957 63+8 63+8 62+2 60+8
1958 63+10 63+10 62+8 61+2
1959 64 64 63+2 61+8
1960 64+2 64+2 63+8 62+2
1961 64+4 64+4 64+2 62+8
1962 64+6 64+6 64+6 63+2
1963 64+8 64+8 64+8 63+8
1964 64+10 64+10 64+10 64+2
1965 65 65 65 64+8
1966 65+2 65+2 65+2 65+2
1967 65+4 65+4 65+4 65+4
1968 65+6 65+6 65+6 65+6
1969 65+8 65+8 65+8 65+8
1970 65+10 65+10 65+10 65+10
1971 66 66 66 66
1972 66+2 66+2 66+2 66+2
1973 66+4 66+4 66+4 66+4
1974 66+6 66+6 66+6 66+6
1975 66+8 66+8 66+8 66+8
1976 66+10 66+10 66+10 66+10
1977 67 67 67 67
1978 67+2 67+2 67+2 67+2
1979 67+4 67+4 67+4 67+4
1980 67+6 67+6 67+6 67+6
1981 67+8 67+8 67+8 67+8
1982 67+10 67+10 67+10 67+10
1983 68 68 68 68
1984 68+2 68+2 68+2 68+2
1985 68+4 68+4 68+4 68+4
1986 68+6 68+6 68+6 68+6
1987 68+8 68+8 68+8 68+8
1988 68+10 68+10 68+10 68+10
1989 69 69 69 69
1990 69+2 69+2 69+2 69+2
1991 69+4 69+4 69+4 69+4
1992 69+6 69+6 69+6 69+6
1993 69+8 69+8 69+8 69+8
1994 69+10 69+10 69+10 69+10
1995 70 70 70 70
1996 70+2 70+2 70+2 70+2
1997 70+4 70+4 70+4 70+4
1998 70+6 70+6 70+6 70+6
1999 70+8 70+8 70+8 70+8
2000 70+10 70+10 70+10 70+10
2001 71 71 71 71
2002 71+2 71+2 71+2 71+2
2003 71+4 71+4 71+4 71+4
2004 71+6 71+6 71+6 71+6
2005 71+8 71+8 71+8 71+8
2006 71+10 71+10 71+10 71+10
2007 72 72 72 72
2008 72+2 72+2 72+2 72+2

Současně se zrychlí tempo pro sjednocení důchodového věku mužů a žen. Dosud platí, že čím více má žena dětí, tím dříve jí vznikne nárok na standardní penzi. Tyto rozdíly se však postupně mají snižovat až k úplnému sjednocení nezávisle na pohlaví a počtu dětí.

Pětina mužů se důchodu nedožije

Koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV trvá na zvýšení důchodového věku kvůli nedostatku peněz ve státním rozpočtu, určených právě na financování penzí. Vláda argumentuje také prodlužováním takzvaného věku dožití, který je navíc u žen vyšší než u mužů.

Podle demografické prognózy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 2010 se však důchodového věku - podle schválené reformy - téměř pětina mužů ani nedožije.

Odboráři a opozice pak vedle toho namítají, že zvláště u manuálních profesí nelze v sedmdesáti letech pracovat stejně kvalitně jako předtím. Není ani jisté, zda se změní dosavadní postoj mnoha firem, které obvykle nemají zájem o přijímání zaměstnanců starších padesáti let.

V současnosti proto ještě vzniká dohoda, podle níž by některé namáhavé profese mohly odcházet do penze dříve.

Spravedlivější poměr mezi odvody a penzí

Vedle zvyšování věku reaguje takzvaná malá důchodová reforma především na loňské rozhodnutí Ústavního soudu.

Podle něj dosavadní stav příliš znevýhodňuje lidi s vyššími příjmy. Výše jejich důchodu je v procentním vyjádření k  zaplacenému pojistnému (úměrnému předchozím výdělkům) výrazně nižší než u ostatních.

I nadále sice budou lidé s předchozími příjmy nad 36 tisíc měsíčně dostávat (v procentním vyjádření k zaplacenému pojistnému) o dost méně než ostatní, tyto rozdíly mezi různými příjmovými skupinami se však sníží.

Zhruba pětina lidí tedy dostane ze státního systému řádově o stovky až tisíce korun měsíčně více, než by dostali dosud, naopak většina ostatních (70 procent) si oproti dosavadním pravidlům řádově o desítky až stovky korun měsíčně pohorší. Desetina lidí s nejnižšími příjmy na tom zůstane stejně.

Změna se už nedotkne stávajících důchodců, ale jen těch, kdo do penze teprve odejdou.

Končí také možnost vlády přidávat důchodcům při valorizaci více, než je zákonem stanovené minimum. Důchody se mají valorizovat automaticky jen o inflaci plus třetinu růstu reálné průměrné mzdy.

Od roku 2012 pak reforma zvyšuje i sankce při předčasném důchodu, pokud jde o odchod v rozmezí jednoho až dvou let před stanoveným termínem. Výpočtový základ této předčasné penze klesne o 1,2 % (za každých započatých 90 dnů), dosud to bylo jen 0,9 %

autor: Petr Kučera

reklama

Diskuse

0komentářů

Zatím žádný příspěvek :(

reklama
reklama
reklama
 
reklama