Dokdy si vybrat zbytek dovolené? Praktický přehled pravidel

Petr Kučera Petr Kučera
1. 9. 2015 7:47
Za určitých okolností lze letošní dovolenou čerpat i v následujícím roce, zákoník práce ale takové převádění omezuje.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Zbývá vám ještě pár dnů dovolené, rádi byste si je převedli do příštího roku, ale bojíte se, že kvůli nedávnému zpřísnění pravidel „propadnou“? Nebo vám firma zatím neumožnila vybrat si více dnů a teď hrozí, že je nařídí v sychravém listopadovém počasí? Online deník Aktuálně.cz pro vás připravil praktický přehled pravidel, jimiž se čerpání zbytku dovolené řídí.

Hned na začátku zdůrazněme, že zbytek dovolené „propadnout“ nemůže. Nedávné novely zákoníku práce měly za cíl ještě více upřednostnit skutečné čerpání dovolené, a tedy odpočinek zaměstnance – což vyplývá z předpisů Evropské unie. Omezilo se proto proplácení nevyčerpaného volna – nově je dovoleno jen při ukončení pracovního poměru.

Termín čerpání dovolené určuje podle zákoníku práce zaměstnavatel, přestože v praxi jde mnohdy o dohodu. Pokud tedy firma stanoví, že si musíte vybrat zbytek letošní dovolené opravdu do konce roku, nezbývá než se podřídit – až na určité výjimky, k nimž se dostaneme níže.

Provozní důvody a oprávněné zájmy

Zákoník přitom obecně chrání obě strany, když stanoví, že „při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance“.

Výklad obou pojmů nechává zákoník na konkrétních situacích, v případě sporů by musel rozhodovat soud (kvůli porušování zákona se může zaměstnanec obrátit i na pobočky Státního úřadu inspekce práce).

„Provozními důvody se typicky rozumí zájem firmy na tom, aby jí ve stejný čas nezmizela na dovolenou většina zaměstnanců a nemusela kvůli tomu výrazněji omezit výrobu nebo služby,“ vysvětluje Zdeněk Bauer, působící jako firemní právník. Naopak „za hranou“ už by podle něj mohla být situace, kdy má firma z úsporných důvodů dlouhodobě tak málo zaměstnanců, že jakákoliv dovolená v obvyklém termínu pro ni znamená neřešitelné omezení. Nebo kdyby si zrovna na celé letní prázdniny domluvila výrazně více zakázek, aniž by přijala alespoň brigádníky. Obě situace lze totiž včas předvídat. Samozřejmě ale hodně záleží třeba na oboru podnikání.

Mezi „oprávněné zájmy zaměstnance“ pak typicky patří snaha trávit dovolenou s dětmi, tedy alespoň část v době letních prázdnin. Zákoník také výslovně uvádí, že dovolená by měla být vyčerpána do konce kalendářního roku, za který náleží. Čerpat by se měla zpravidla vcelku, případně tak, aby alespoň jedna její část trvala nejméně dva týdny – obě strany se ale mohou dohodnout na jiné, tedy i kratší délce jednotlivých částí.

Nejpozději do konce příštího roku

Zákoník chrání zaměstnance, kteří si z vážných důvodů (ať už na straně firmy, nebo osobních) opravdu nestihnou dovolenou do konce roku vyčerpat. Její zbytek lze převést do následujícího roku, pokud včasnému vyčerpání "brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele".

Překážkami v práci na straně zaměstnance se rozumí hlavně dočasná pracovní neschopnost, ale také mateřská nebo rodičovská, péče o nemocné dítě a podobně – kompletní výčet obsahují zákoník práce a nařízení vlády. Naléhavé provozní důvody jsou pak „zpřísněnou“ verzí provozních důvodů, o nichž jsme psali dříve. Spadala by sem i situace, kdy firma z vážných důvodů na své straně nemohla během celého roku přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance, o nichž jsme psali dříve.

Navzdory pravidlu, že dovolená má být vyčerpána v zásadě do konce roku, tedy zákoník v praxi dává prostor k neformální dohodě. Pokud zaměstnanci zbylo pár dnů dovolené a chce si je převést do následujícího roku, může mu to firma (s odkazem na "naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele") umožnit. Kdyby zaměstnavatel takový odklad jednostranně nařídil a zaměstnanec s ním nesouhlasil, musel by mnohem pravděpodobněji prokazovat existenci těchto důvodů kontrole z inspektorátu práce.

Do konce letošního roku si vždy musíte vybrat případný zbytek loňské dovolené, tedy z roku 2014. Jenom v případě, že vám končí pracovní poměr, jej místo čerpání může firma proplatit.

Zbytek letošní dovolené lze za zmíněných okolností „převést“ do následujícího roku, v něm si ji ale už opravdu musíte vybrat (znemožnit to mohou jen pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská). O termínu, v němž si zaměstnanec tento zbytek dovolené z roku 2015 vyčerpá, pak musí firma rozhodnout nejpozději do konce června 2016 s tím, že samotné čerpání může proběhnout kdykoliv do konce roku 2016.

Jestliže vám firma neurčí termín čerpání loňské dovolené ani do 30. června následujícího roku, může si termín zvolit také zaměstnanec (musí to však oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak). Samotné dočerpání je pak možné až do konce roku.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy