Praha - Úrok z prodlení podle občanského zákoníku vzroste. Počítá s tím nařízení vlády, které na návrh ministerstva spravedlnosti schválil odcházející kabinet Petra Nečase.
Zákonný úrok stoupne z nynějších sedmi na osm procentních bodů nad úroveň takzvané repo sazby vyhlašované Českou národní bankou.
Zvýšení požaduje nová směrnice Evropské unie o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Úrok z prodlení má být totiž nově alespoň o osm procentních bodů vyšší než základní (referenční) sazba centrální banky.
Repo sazba České národní banky se od loňského listopadu drží na rekordně nízké úrovni 0,05 bodu. Zákonný úrok tedy nyní činí 7,05 procenta, takže pokud ČNB nezmění sazby, stoupl by nyní na 8,05 procenta.
Jak to funguje
- Občanský zákoník stanoví, že je-li dlužník v prodlení s placením peněžitého závazku, má věřitel automaticky právo na úrok z prodlení v zákonné výši. Pro věřitele je příjemné, že takový úrok může požadovat přímo ze zákona i tehdy, jestliže jej zapomněl zmínit v původní smlouvě s dlužníkem. Je však limitován částkou určenou nařízením vlády, vyšší úrok si dokonce nemůže sjednat ani smluvně.
- Oproti tomu řídí-li se peněžní závazek obchodním zákoníkem, mohou si smluvní strany dohodnout i vyšší částku úroku z prodlení. Nedohodnou-li se, platí úprava občanského zákoníku.
- Občanský zákoník použijeme vždy, když jedna ze smluvních stran není podnikatelem. Tedy typicky když fyzická osoba půjčuje běžným občanům. Naopak obchodní zákoník se automaticky použije vždy, když jsou obě smluvní strany podnikatelskými subjekty.
- Také fyzická osoba (běžný spotřebitel) se může s jinou fyzickou či právnickou osobou dohodnout, že jejich vztah se bude řídit obchodním zákoníkem. Jestliže by však tato dohoda zhoršila postavení spotřebitele, je neplatná, takže například místo vyšších úroků z prodlení by tak platila jen výše stanovená občanským zákoníkem.
- Aby to však nebylo příliš jednoduché: Pokud se jedná o "smlouvu o úvěru", a nikoliv "půjčku", použije se na ni vždy obchodní zákoník. Nicméně proti nepřiměřené výši úroků z prodlení se pak spotřebitel může bránit u soudu.
Novinka se týká takzvaného zákonného úroku z prodlení, stanoveného paragrafem 517 občanského zákoníku.
Zjednodušeně řečeno se použije vždy, když jedna ze smluvních stran není podnikatelem a současně se nedohodly na jiné výši úroku. Tedy typicky při vztazích mezi běžnými občany nebo mezi firmami a spotřebiteli.
Vždy alespoň 1200 korun
Nařízení vlády zavádí i další novinku, reagující na unijní směrnici přijatou v roce 2011. Směrnice totiž požaduje, aby v případech, kdy věřiteli vzniká nárok na úrok z prodlení, měl právo po dlužníkovi požadovat též úhradu nákladů spojených s vymáháním v minimální částce 40 eur.
Minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky má v Česku činit 1200 korun. Tato částka se ale uplatní jen pro závazkové vztahy mezi podnikateli nebo - zjednodušeně řečeno - mezi podnikateli a takzvanou veřejnoprávní korporací.
Nařízení vlády bude účinné od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy zřejmě od července nebo srpna - záleží na rychlosti jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!
