Neplatíte zbytečně vyšší daně? Chybu dělají i účetní

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
25. 4. 2014 11:40
Jde spíše o výjimku, ale kontrola se vyplatí. Zaměstnanci mohou přijít o desítky tisíc korun.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Praha - Opakuje se to každý rok, když online deník Aktuálně.cz vydá sérii poradenských článků o daňových slevách a odpočtech.

I letos jsme například napsali, že na daních z příjmů fyzických osob lze ušetřit téměř 25 tisíc korun, jestliže uplatníte takzvanou slevu na manželku. Stručně řečeno: Pokud si jeden z manželů ve společné domácnosti vydělal za kalendářní rok méně než 68 tisíc korun, může si druhý z páru odečíst z daní 24 840 korun.

"Dovolte, abych váš názor trochu opravila. Tato částka se odečítá nikoli z daní, ale z daňového základu, což je podstatný rozdíl, protože jde o 15 procent z těch uvedených 24 840 korun, tedy 3 726 korun," ozvala se například paní Slavomíra.

Od podobných reakcí ji tentokrát odlišuje sebevědomý dodatek: "Za 16 let práce mzdové účetní jsem roční zúčtování daně dělala tisícům zaměstnanců a věřte, že vždycky to bylo tak, jak píšu," napsala do redakce.

Pokud byste takovým omylům uvěřili, připravíte se dobrovolně o peníze. Zaměstnanci firmy – pokud má za sebou paní Slavomíra skutečně dlouholetou praxi – tak mohli přijít o desítky tisíc korun. Položky, které se dnes odečítají přímo od vypočtené daně, se od daňového základu odečítaly naposledy v roce 2005.

Slevy se skutečně odečítají od daně

Slevy na dani - na poplatníka, na vyživované děti nebo třeba na manželku/manžela bez příjmů - se totiž skutečně odečítají od daně, takže snižují odváděnou daň o celou svou výši. Oproti tomu pouze od daňového základu se odečítají takzvané odečitatelné položky, například úroky zaplacené na hypotéku nebo příspěvky na penzijní připojištění nebo životní pojištění. U nich skutečně platí, že výslednou daň nesnižují o celou svou výši, ale maximálně jen o 15 procent, tedy o sazbu daně z příjmů.

"Podle našich zkušeností v praxi někdy k chybnému zaměňování těchto dvou položek může dojít,“ říká Jiří Nesrovnal, daňový poradce a člen Prezidia Komory daňových poradců ČR. Podle něj ale nejde o masový jev. „Běžná mzdová účetní by odlišení těchto dvou kategorií měla bez problémů zvládnout," dodává.

Finanční úřad chybu neodhalí

Pokud má zaměstnanec pocit, že odvádí nepřiměřeně velkou daň ze svého příjmu, má možnosti, jak si správnost výpočtu ověřit. "Zaměstnanec se k údajům může dostat například na základě žádosti podle § 38g odst. 3 zákona o daních z příjmů o vystavení dokladu o souhrnných údajích uvedených v mzdovém listě, který má povinnost každý zaměstnavatel vést. Další možností je kontrola výplatní pásky či ročního zúčtování zaměstnavatele,“ dává návod Nesrovnal.

Na finanční úřady se přitom spoléhat nelze. "Z ročního souhrnného vyúčtování, které zaměstnavatel podává na finanční úřad, nelze vyčíst, jaké slevy na dani zaměstnavatel uplatnil u jednotlivých zaměstnanců,“ říká Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Úředníci mohou chybu zjistit pouze tehdy, když se rozhodnou kontrolu udělat přímo ve firmě, což se děje spíše výjimečně.

Oprava? Jen do tří let

Zjištěnou chybu je pak možné řešit maximálně tři roky nazpět. "Případné pochybení na straně zaměstnavatele má zaměstnavatel opravit a případný přeplatek zaměstnanci vrátit ve lhůtě tří let od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů za příslušné zdaňovací období, což je obecně konec března,“ vysvětluje Nesrovnal.

Když účetní zaměstnavatele bude trvat na tom, že postupuje správně i přes případné upozornění na chybu, má zaměstnanec i tak možnost, jak celou věc řešit. Vždy ovšem musí svou stížnost nejprve uplatnit u zaměstnavatele.

"V případě nesouhlasu se způsobem vyřízení této stížnosti se pak zaměstnanec může obrátit na správce daně, případně následně na nezávislý správní soud,“ říká Nesrovnal (podrobný popis tohoto postupu včetně lhůt najdete v poradně Aktuálně.cz).

Lze získat případný přeplatek, pokud účetní špatně počítal(a) slevu, i za více než tři roky? Jen teoreticky. "V naprosté většině případů je maximální lhůta pro uplatnění práva tříletá. Existuje teoretická možnost prodloužení subjektivní promlčecí lhůty dohodou stran (úprava obsažená v novém občanském zákoníku). V praxi se však tyto dohody v oblasti pracovního práva prozatím neobjevují,“ říká účetní poradkyně ze společnosti Mazars Jana Boštíková.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy