Už čtvrtina příjemců dávek v Německu jsou cizinci, ukazuje statistika

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
1. 8. 2016 10:33
Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc ze systému Hartz IV přes 1,54 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Nejvíce z cizinců systém využívají Turci, Syřané a Poláci. Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo.
Německý úřad práce. Ilustrační snímek.
Německý úřad práce. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Berlín – Už čtvrtina lidí, kteří v Německu pobírají státní podporu v nezaměstnanosti a sociální příspěvky v rámci systému Hartz IV, jsou cizinci. Ukazují to nová čísla německého úřadu práce (Bundesagentur für Arbeit), která zveřejnil deník Bild.

Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc 1,541 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Jde o meziroční nárůst o 170 tisíc lidí a 12,4 procenta.

Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo. Je jich celkem 4,36 milionu, což je meziročně o 5,2 procenta méně.

Celkově je na dávky ze sytému Hartz IV podle Bildu odkázáno 7,7 procenta Němců a 18 procent cizinců žijících v Německu. U azylantů z neevropských zemí je to podle Bildu 36,8 procenta lidí.

Nejvíce z cizinců systém využívají Turci (295 260), Syřané (242 391) a Poláci (92 506). Meziročně nejvíce vzrostl počet Eritrejců, kterých v Německu na konci dubna pobíralo dávky téměř 17 tisíc, což je meziročně o 229 procent více. Druzí v pořadí jsou Syřané s nárůstem 195 procent.

Těžko zaměstnatelní uprchlíci

Německu se nedaří zaměstnávat uprchlíky, jak ukázalo třeba červnové šetření deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ten se ptal třiceti největších firem z německého akciového indexu DAX, kolik už zaměstnaly lidí z více jak milionu uprchlíků, kteří do Německa v posledních měsících přišli.

Výsledek byl hodně špatný. Celkově firmy, jejichž roční obrat přesahuje 1,1 bilionu eur a které zaměstnávají kolem 3,5 milionu lidí, nabraly do začátku června 54 uprchlíků.

Odborníci z německých pracovních úřadů vidí minimálně dvě základní překážky, které uprchlíkům brání v tom, aby se výrazně více prosadili na pracovním trhu: nedostačující nebo žádné znalosti německého jazyka a chybějící kvalifikace. Většina z těch, kteří mají zájem pracovat, tak může dělat maximálně pomocné práce.

Situace se přitom nemůže zlepšit příliš rychle, přestože 60 procent uprchlíků, kteří se ucházejí o práci, jsou mladší 35 let. Německý úřad práce počítá s tím, že to bude trvat minimálně pět let, než se tito mladí muži naučí německy a dostane se jim potřebného vzdělání, aby si potom mohli najít lepší místo.

Souhlasil jsem s tím, když Merkelová Německo uprchlíkům otevřela, s dalším vývojem ale být spokojený nemůžu, říká německý novinář Hans-Jörg Schmidt. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy