SMS slaví narozeniny. Víte, proč mají jen 160 znaků?

Tereza Holanová Tereza Holanová
3. 12. 2012 9:20
Finský "vynálezce" krátkých zpráv na nich nezbohatl, nenechal si je patentovat

Praha - SMSky neboli krátké textové zprávy, které mohou mít nejvýše 160 znaků, oslaví v pondělí dvacáté narozeniny. Právě 3. prosince 1992 odeslal britský zaměstnanec Vodafonu Neil Papworth ze svého počítače první textovku.

Příjemcem se stal jeho šéf Richard Jarvis. A protože v tu dobu pobýval na firemním vánočním večírku, historicky první text zněl: "Veselé Vánoce."

"Nejvíce mi teď přijde divné, že zpočátku textovkám nikdo nevěnoval žádnou pozornost. Sám jsem si o této službě myslel, že je nic moc, přišla mi jako hodně zaostalý e-mail," vzpomíná novozélandský novinář John Naughton.

To, že SMS zůstávaly nějaký čas bez povšimnutí, podle něj souvisí s tím, že v první polovině devadesátých let používali mobily téměř výhradně dospělí. Například proto, že původně se služby účtovaly pouze v rámci paušálů.

Průkopníky byli teenageři

V roce 1996 ale přišla revoluce v podobě předplacených SIM karet, založených na jednoduchém principu: Až na nich dojdou peníze, služba přestane fungovat. Takto se telefony dostaly mezi teenagery a právě ti začali posílat textovky.

Od té doby zažívají SMS celosvětový rozmach, počet odeslaných zpráv každoročně roste. Dokonce i v éře smartphonů, mobilního internetu a nejrůznějších aplikací se jedná o nejvyužívanější funkci na přenosných telefonech. Mimo jiné proto, že na rozdíl od připojení k síti a jiných "vymožeností" zvládá SMS naprosto každý mobil.

Konkrétně v Česku ale zažívají SMS mírný útlum. Podle Českého telekomunikačního úřadu lidé v roce 2011 odeslali 7,1 miliardy zpráv, což je meziročně o 11,5 procenta méně.

Finský vynález bez patentu

SMS měla být původně určena pouze pro dorozumívání se mezi techniky ve firmě. "Možná ještě pro asistenty, aby posílali zprávy svým šéfům, ale určitě jsme nečekali, že se stanou tak masovou záležitostí," prohlásil v jednom rozhovoru Neil Papworth, který se ve Vodafonu na rozvoji textovek podílel.

Na rozdíl od současných technologických novinek je SMS čistě evropským dítětem. "Vynalezl" ji finský inženýr Matti Makkonen, svůj nápad představil již v roce 1984.

Za to, jak celému světu usnadnil komunikaci, ovšem Fin nikdy nedostal zaplaceno. SMSku si totiž nenechal patentovat.

Vznikl nový jazyk

Limit 160 znaků se u textových zpráv objevil až rok po odeslání první SMS. Zavedl jej Friedham Hillebrand, který aplikaci zkoumal a dospěl k závěru, že průměrné sdělení potřebuje přesně tolik prostoru.

Právě kvůli úspornosti se postupně vyvinul nový jazyk a systém zkratek jako například LOL (Laughing Out Loud - směju se, až se za břicho popadám), OMG (Oh My God!), ale také třeba Gr8, čili "great" (česky "skvělé"). Nejznámější akronymy se loni dokonce staly součástí Oxfordského slovníku angličtiny.

V současné době SMS neslouží pouze k tomu, aby se mezi sebou lidé bavili, kromě toho s ní lze platit. Jízdenku na MHD, předplatné časopisů, cestovní pojištění nebo regulační poplatek u lékaře. Podle Asociace provozovatelů mobilních sítí v Česku loni zákazníci tímto způsobem nakoupili zboží a služby v hodnotě 1,56 miliardy korun.

Jak připomínají na svém blogu současní či bývalí zaměstnanci Nokie, SMS má i stinné stránky. Například psaní textovek za volantem je podle průzkumů dvakrát nebezpečnější než řízení pod vlivem alkoholu.

Jen pro ilustraci. V roce 2008 došlo v Kalifornii k havárii dvou vlaků, při níž zemřelo 25 cestujících. Následně vyšetřovatelé zjistili, že jeden ze strojvůdců během cesty smskoval.

Časté psaní zpráv může navíc působit i zdravotní problémy, a to tendosynovitidu neboli zánět obalů šlach na palci.

Podívejte se na elektronické dědečky


 

Právě se děje

Další zprávy