V pátek odletěla ze základny Kourou ve Francouzské Guayaně raketa Sojuz. Nese náklad prvních dvou družic, které nakonec vytvoří nový evropský navigační systém - Galileo. Své jméno získal podle italského renesančního vědce a objevitele Galilea Galilei, který se proslavil v oborech astronomie a navigace.
Evropská vesmírná agentura slaví úspěšný začátek. Dnes většina navigačních přístrojů využívá americkou družicovou síť GPS. Pro veřejnost by však měla být svou podstatou evropská varianta snadněji dostupná. Finální spuštění by mělo proběhnout v roce 2019, nejpozději 2020. To už bude kolem Země obíhat třicet družic.
Do provozu v roce 2014
Aby mohl systém začít fungovat alespoň v testovací verzi, je potřeba přítomnosti osmnácti satelitních zařízení. Pokud půjde všechno dobře, takový stav by měl nastat v roce 2014. Zpoždění se může přihodit snadno, stačí technická závada jako v případě Sojuzu. Páteční start byl už druhým pokusem. Nyní už první dvě družice obíhají na orbitě. Jedna nese jméno belgického chlapce Thijs, druhá zase bulharské dívky Natalie. Tato jména vzešla z dětské výtvarné soutěže. Zajímavým technologickým aspektem těchto družic je, že při své práci využijí atomové hodiny na vodíkové bázi. To bude znamenat přesnější údaje oproti starším rubidiovým.
V původním plánu bylo, že finance na vývoj a realizaci projektu Galileo půjdou ze soukromých zdrojů. Namísto toho se jedná o projekt, který čerpá peníze z fondů Evropské unie. Zjednodušeně se tak na tvorbě Galilea podílí svými daněmi občané ze všech států Unie.
