Atény - S omezeným přístupem k penězům se běžní Řekové vyrovnávají bez větších problémů. I ty se ale dají vyřešit. "Potřebovala jsem si koupit letenku do zahraničí. RyanAir je ale teď v Řecku prodává jen za hotovost na letišti v Aténách, kam jsem měla problém se dostat. Takže jsem psala svým přátelům v zahraničí, aby mi letenku koupili online, že jim pak peníze vrátím osobně," popisuje řecká učitelka Danai Vafidou, jak ji zasáhly takzvané kontroly kapitálu v Řecku.
Ty trvají již od 29. června. Lidé si mohou vybrat z banky nejvýše 420 eur týdně, jsou také zakázané převody peněz do zahraničí, nelze otevírat nové účty, stejně tak není možné předčasně splácet půjčky, pokud to nebude hotově či penězi ze zahraničního konta.
Kontroly omezují hlavně řecké podnikatele, kteří mají problém s platbami zahraničním dodavatelům, ale i běžné lidi. Podobně jako Vafidou musí teď Řekové improvizovat, kdykoliv potřebují zaplatit nějakou větší částku.
"Naštěstí se to ale dá zvládnout. Když teď odložíte nějakou větší platbu na později, všichni tomu rozumí. Podle předpisů, na základě kterých byly banky zavřené, vám teď navíc nikdo nesmí dát pokutu za zpoždění," říká studentka práv Konstantia Natsiou.
Další studentka Sofia Fytoupolou, kterou od podzimu čeká magisterský program v Nizozemsku, si však stěžuje, že kvůli kontrolám nemá jak nakoupit zahraniční povinnou literaturu. "Takže musím jít do banky a probrat s nimi svou situaci. V případě studia v cizině by mi tyto platby povolit měli," doufá.
Na běžné výdaje máme
Na každodenní fungování ale průměrných šedesát eur na den bohatě stačí. "Pro běžný život je to dost tak na tři až čtyři dny," tvrdí Fytopoulou. "Tolik peněz přece na den nikdo nepotřebuje," souhlasí devětašedesátiletý důchodce Alexandros Aliapoulios.
"Vážně si přeji, abych měl denně na útratu šedesát eur," doplňuje cynicky třiadvacetiletý Michalis, který je už dva roky nezaměstnaný a pro kterého se v posledních týdnech dle jeho slov tedy nic nezměnilo.
Někteří menší prodejci podle Řeků, s nimiž redaktorka Aktuálně.cz mluvila, teď také přijímají jen hotovost. "Těm se snažím vyhýbat a nakupuji v supermarketech nebo obchodních domech, kde karty berou vždycky," upozorňuje Vafidou.
"Navíc jsem musela naučit maminku používat její platební kartu, protože ji doteď nepotřebovala. Vždycky si byla zvyklá zajít vyzvednout hotovost do banky," dodává.
Srovnání s Kyprem kulhá
Banky v Řecku sice tento týden otevřely, samotná kontrola kapitálu však podle expertů potrvá dál.
"Minimálně tři až čtyři měsíce," varuje profesor Michael Tsinisizelis, který přednáší na Katedře mezinárodních a ekonomických studií na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách. Že je teď brzy na diskuse o tom, kdy by mohla omezení skončit, potvrdila v pondělí i šéfka Řecké bankovní asociace Luka Katseli.
Zmíněné tři nebo čtyři měsíce přitom znějí ještě značně optimisticky. Například na Kypru totiž kapitálové kontroly trvaly od 27. března 2013 do 6. dubna 2015, tedy déle než dva roky.
V eurozóně měl donedávna s kapitálovými kontrolami zkušenost právě jen Kypr. Řada ekonomů k němu také Řecko přirovnává, zvláště když mluví o tom, jak dlouho může podobné omezení trvat.
Jinak se však oba příklady liší, zdůrazňují experti. Kypr se dostal do problémů poté, co jeho banky napůjčovaly osminásobek kyperského HDP, významnou část z toho přitom právě do Řecka. V souvislosti s tamní krizí však o tyto peníze přišly a samotná vláda neměla peníze na jejich záchranu.
"Na Kypru měli krizi kvůli tamnímu bankovnímu systému, v Řecku musely být banky zavřeny až v důsledku krize," shrnuje profesor Georgios Argitis z katedry ekonomie na univerzitě v Aténách. "To, že lidé stahují peníze, není problém našeho bankovního systému, může za to politická situace, Tsiprasovy volby a rozhodnutí," dodává.
Kypr zavedl kapitálové kontroly až poté, co se dohodl s eurozónou na záchranném balíčku v hodnotě zhruba 10 miliard eur. Podmínkou této pomoci totiž bylo, že majitelé vkladů nad 100 tisíc eur o 47,5 procenta částky převyšující tento limit přijdou. A neboť se vláda chtěla vyhnout masovým výběrům, začaly platit limity - místní si například směli z účtů vybrat maximálně 300 eur denně a do zahraničí bylo možné cestovat nejvýše s tisícovkou eur na osobu.
V Řecku naopak kapitálové kontroly záchrannému balíčku předcházely. Platit začaly poté, co premiér Alexis Tsipras poslední červnovou sobotu vyhlásil referendum o další dohodě s eurozónou a Řekové začali ve strachu, že země opustí euroa místo něj začne platit nějaká nová, slabší měna, masivně plenit své účty.
Málo soukromých dluhů, mnoho úspor
Katseli z Řecké bankovní asociace v pondělí pro televizní stanici ERT prohlásila, že za omezení toku kapitálu si Řekové tedy do jisté míry mohou sami. "Naprosto chápu lidi, že se o své peníze bojí. Pokud ale panikaří, tak ty okolnosti, ze kterých mají strach, skutečně vytvářejí," řekla.
Od roku 2008 podle ní Řekové stáhli z depozitních účtů 124 miliard eur, z toho 40 miliard jen za několik posledních měsíců. Pokud by to neudělali, nemusely teď podle ní mít banky vůbec problém s nedostatkem hotovosti.
Že z řeckých bank odtekla významná část peněz, potvrzuje i profesor Nikos Hlepas z Katedry politických věd a veřejné správy na aténské univerzitě. "Málokde se o tom píše, ale soukromý dluh Řecka je velmi nízký, protože lidé měli spoustu úspor. Teď je jich ale v bankách ve srovnání s rokem 2009 sotva polovina," dodává. Část peněz Řekové drží doma, další je vyvedli do ciziny.
