reklama
 
 

Zastavte uprchlíky, odpustíme vám dluh. Řecko je opět před bankrotem, má ale novou šanci

1. 3. 2016
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku. "Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
Hlavní zprávy

Atény - Drama jménem "Řecká krize" zdaleka nekončí. Největšímu evropskému dlužníkovi hrozí, že kvůli neochotě provádět reformy nebude mít už v březnu na splátku dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond (MMF).

Zemi by ale mohla paradoxně pomoct zesilující migrační krize. Ta je sice dalším citelným zásahem pro tamní státní pokladnu, zároveň však dává Řekům prostor k vyjednávání.

Jak totiž MMF předpokládá, výměnou za spolupráci při "zvládání uprchlické vlny" budou evropští věřitelé ochotní vyjít Řecku vstříc více než doposud. Začíná se mluvit i o odpuštění části dluhu.

Čeká se na škrty v důchodech

Řecká vláda má tento měsíc splatit věřitelům celkem 5,5 miliardy eur. "A nikdo neví, odkud Řecko tyto prostředky bez další finanční injekce vezme," varuje například německý list Spiegel.

Potřebné peníze by měla vláda získat ze záchranného programu, na kterém se v srpnu dohodla s eurozónou a v rámci něhož může krachující Řecko dostat celkem až 86 miliard eur. Zahraniční věřitelé však pomoc uvolňují postupně, "výměnou" za úspory.

Klíčová je reforma penzijního systému, který je teď podle ekonomů neudržitelný. Řecký kabinet dává na starobní důchody podstatně větší část tamního HDP, než je ve vyspělých zemích obvyklé. Kvůli vysoké nezaměstnanosti přitom do systému přispívá méně lidí než před krizí, zemi navíc trápí stárnutí populace.

Eurozóna proto vyžaduje, aby odvody na důchody vzrostly a samotné penze se snížily. V tomto roce by měla vláda na důchodech ušetřit 1,8 miliardy eur.

Řekové ovšem proti podobným škrtům už déle než měsíc protestují, vládní koalice má v parlamentu jen těsnou většinu, takže stále není jasné, zda se premiér Alexis Tsipras s věřiteli - na reformě, a tím pádem i na další půjčce - dohodne.

"Vzhledem k tomu, že příští tranši (neboli peníze z přislíbeného záchranného programu - pozn. redakce) dostaneme až ve chvíli, kdy věřitelé schválí dosavadní reformy, tu v březnu nebo v dubnu určité riziko stále je," varuje před nedostatkem peněz profesor ekonomie Nikos Hlepas z Národní a Kapodistriasovy univerzity v Aténách.

Čeští experti jsou zatím optimističtější. Březnové splátky by podle nich zvládlo Řecko i bez půjčky a do platební neschopnosti by se tamní vláda mohla dostat až v létě. "Asi nejrizikovější je to při letních splátkách Evropské centrální bance ve výši 2,2 miliardy eur," uvádí analytik X-Trade Brokers Kamil Boros.

Může pomoct migrační krize

Obří dluhy nejsou jediný problém, se kterým se teď Řecko potýká. Kromě toho zemi, která je "vstupní branou do Evropy", silně zasáhla migrační vlna - zvláště od poloviny února, kdy sousední Makedonie zavřela hranice a začala dál do Evropy pouštět jen omezený počet běženců denně.

Se zvládáním této krize se snaží Evropská unie pomáhat Řecku už teď. V rámci programu mimořádné pomoci získala země od počátku roku 2014 celkem 133 milionů eur. Dalších 13 milionů eur připsala komise Řecku v únoru, uvádí Spiegel. EU dala dále například peníze na vytvoření 14 950 přijímacích míst pro uprchlíky, které zřizuje Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky. Podle únorové zprávy Evropské komise na to bylo vyčleněno celkem 104 milionů eur.

Tyto peníze ale nemusí Řecku stačit. Už nyní jsou na pevnině "chyceny" desítky tisíc běženců. Denně jich do země podle Evropské komise dorazí dva až tři tisíce. Do konce března by jich v zemi mohlo být již 70 000 a do léta podle chmurných předpovědí až 200 000.

Jedenáctimilionové zemi přitom chybí kapacity na to, aby o podobné množství uprchlíků pečovala - sama se dlouhodobě potýká se zhruba 25procentní nezaměstnaností, mezi mladými lidmi je bez práce prakticky každý druhý. "Nemáme podmínky na to, abychom se dlouhodobě o tolik uprchlíků starali, poskytli jim zdarma ubytování a lékařskou pomoc," zdůrazňuje profesor Hlepas.

Může dojít až na škrty dluhů?

MMF proto předpokládá, že zvláště eurozóna bude k Řecku ještě vstřícnější. Největším vítězstvím by pro tamní vládu bylo seškrtání alespoň části jejího obřího dluhu, který se pohybuje okolo 180 procent tamního HDP.

Vládnoucí Syriza by si tak ve svém někdejším populistickém Soluňském programu, se kterým loni v lednu vyhrála volby, mohla odškrtnout teprve druhou splněnou položku. O odpis dluhu totiž usiluje dlouhodobě. "Předpokládám, že aby byla řecká ekonomika udržitelná, tak by bylo třeba škrtnout alespoň polovinu dluhu," myslí si řecký profesor Hlepas.

Zvláště Německo doteď podobnou úlevu důrazně odmítalo. "Uprchlická krize ale způsobila německým daňovým poplatníkům mnohem urgentnější starost, než je relativně abstraktní otázka, kdy Řecko splatí své dluhy," upozorňuje list Financial Times.

Pokud by Řecko zvládlo zadržovat proud uprchlíků, ocenilo by to nejvíce právě Německo, kam drtivá většina migrantů loni mířila. "V takovém případě by pro německou kancléřku Angelu Merkelovou bylo mnohem jednodušší vysvětlit svým voličům odpis řeckého dluhu. A ve chvíli, kdy by tento krok udělalo Německo, lze očekávat totéž i od zbytku řeckých věřitelů," předpokládá zahraniční komentátor Financial Times.

"Skutečně věříte, že všechny země eurozóny, které se loni tak intenzivně snažily udržet Řecko v měnové unii, a my jsme byli ti nejpřísnější, mohou o rok později dopustit, aby Řecko spadlo do chaosu?" uvedla zatím pro televizní stanici ARD Merkelová.

Že se řecké problémy nepodaří vyřešit bez alespoň částečné dluhové úlevy, zdůrazňuje od léta, kdy krize na Peloponéském ostrově naposledy eskalovala, i MMF. Ten ale k bodu "a" dodává i "b".

"O škrtnutí části řeckého dluhu je možné mluvit jen v případě, že se země pustí do bolestivé a dlouho odkládané reformy penzí," zdůrazňuje ekonom MMF Poul Rodney Thomsen. Jenom tak podle něj na podobný krok kývnou i další evropské země, které nyní vyplácejí mnohem nižší penze než v průměru Řecko. "Z toho důvodu bude nutný kompromis," dodává expert a vrací se tak k problému, který nyní pálí Řeky nejvíce.

Nikdo by se neměl radovat, vůbec ničemu to nepomohlo, říká o dohodě Řecka s věřiteli ekonom Aleš Michl. Řekové podle něj neznají recept na ekonomický růst a škrty a zvyšování daní situaci zhorší. | Video: Martin Veselovský |  16:09

autor: Tereza Holanová

   
reklama
   
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama