Praha - Nová pravidla pro takzvaný kurzarbeit by měla být výrazně jednodušší, než tomu bylo dosud. Po dnešním jednání zástupců podnikatelů a odborů u místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy.
Změnu pravidel chtějí podniky prosadit mimo jiné i kvůli možným dopadům ruských sankcí na zaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo konkrétní návrh, v jehož rámci má stát zaměstnancům proplatit 30 procent mzdy.
Změna pravidel od příštího roku?
Všichni zúčastnění se shodli na tom, že nová pravidla by měla platit od 1. ledna 2015.
Koncem srpna by návrh mohla schvalovat vláda a 4. září by se jím měla zabývat tripartita. Konkrétní harmonogram schvalování však podle Bartoška zatím není připraven.
V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.
Peníze ze státní kasy
"Já můžu říct, že (chystaný kurzarbeit) bude výrazně jednodušší," řekl Hanák s tím, že nepůjde o evropské peníze, a proto nebude pro firmy platit omezení například v případě, že už podporu vyčerpaly. "Byrokratické to bude, ale jde o peníze, ale budou to peníze národní, tak jak to má být. Nechceme na to evropské peníze," zdůraznil.
"Zásadní rozdíl: nebude to projektové, bude to ad hoc situace podle minimálních pravidel daných zákonem," dodal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý ale upozornil, že spuštění podpory z národních zdrojů bude muset ještě projít diskusí s antimonopolním úřadem. Pro případ krize však podle něj komora toto opatření podporuje.
"Vyjádřil jsem určitou rezervovanost, kdyby kurzarbeit měl být rozšířený pro některé další oblasti jako strukturální změny, prudká změna podnikového záměru, kde se obávám určitých možností zneužití," dodal.
Na příští rok 200 milionů
Podle Středuly by se kurzarbeit nevztahoval na státní subjekty a zatím se jedná o čtyřech kategoriích jeho použití. První by se týkala krizí a mimořádných situací, v nichž by vláda určovala například od kdy a do kdy by takové opatření platilo. Druhou možností by byly třeba povodně.
Další možností by mohla být například restrukturalizace firem a poslední pak sezonní práce. Tam se podle něj debatovalo o šíři sezonních prací, protože se můžou týkat nejen zemědělství, ale i průmyslu. Objem požadovaných peněz je podle něj těžké odhadnout.
"Myslíme si, že by bylo zodpovědné požádat ministerstvo financí a pro rok 2015 alokovat částku, která by byla někde mezi jedním stem a dvěma sty miliony korun," řekl.
Místopředseda Sněmovny Bartošek řekl, že pokud přijde 5000 lidí o práci, znamená to dopad zhruba 550 milionů do státního rozpočtu. V případě zavedení kurzarbeitu očekává, že náklad na něj bude činit asi 160 milionů korun. Zbytek peněz by tak stát ušetřil a lidé by navíc nepřišli o práci.
MPSV nabízí skoro třetinu výdělku
Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) má již resort připravený konkrétnější návrh pro kurzarbeit. Stát by měl zaměstnavatelům na platy pracovníků poskytnout 30 procent průměrného výdělku, nejvýše však 1,4násobek minimální mzdy, což je 11 900 korun.
Zaměstnanec by během kurzarbeitu měl pobírat 90 procent své průměrné mzdy, z toho 60 procent bude proplácet zaměstnavatel a 30 procenty přispěje ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Tímto opatřením chceme rychle a účinně zareagovat na současnou situaci a pomoci českým firmám, které mohou být ohroženy ruským embargem,“ představuje návrh ministryně.
Podle výpočtu resortu by stát díky chystanému kurzarbeitu ušetřil na podporách v nezaměstnanosti stamiliony korun.
"Náklady veřejných rozpočtů na nezaměstnaného činí 109 tisíc korun. Nezaměstnanost pěti tisíc zaměstnanců by veřejné rozpočty stála 545 milionů. V období šesti měsíců by úspora rozpočtu tedy činila 362,838 milionu," uvádí ministerstvo v podkladech.
Cíl: udržet zaměstnanost
"Bavíme se o penězích, které udrží zaměstnanost. Nebudou to peníze, které půjdou přes úřady práce nezaměstnaným lidem," doplnil místopředseda Sněmovny. Bartošek se také vyslovil pro spolupráci s opozicí, aby materiál prošel ve Sněmovně už v prvním čtení.
Pracovní skupina pro monitorování dopadu sankcí mezi EU a Ruskem došla v pondělí k závěru, že doporučí vládě, aby práce na kurzarbeitu urychlila. V Česku bylo v rámci "starého" systému na kurzarbeit určeno do konce roku 2015 celkem 400 milionů korun.
___________________________________________________
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!
