Podnikatelé: V Česku se má platit eurem. Proti jen čtvrtina

ČTK ČTK
30. 4. 2014 12:17
U veřejnosti je přitom poměr právě opačný, jen čtvrtina zavedení eura podporuje.
Lotyšsko se stalo členem eurozóny od ledna 2014
Lotyšsko se stalo členem eurozóny od ledna 2014 | Foto: Reuters

Praha - Více než tři čtvrtiny tuzemských podnikatelů míní, že Česká republika by dříve či později měla přijmout euro. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny, jehož se účastnilo přes 200 respondentů. Průzkum se konal v souvislosti s desátým výročím vstupu Česka do EU.

K Evropské unii, respektive k důsledkům českého vstupu do EU, se podnikatelé někdy vyjadřovali kriticky, přes 80 procent z nich si myslí, že Česko nemá v institucích EU dostatečné renomé, a má tak malou možnost něco ovlivnit.

Pokud ale jde o přijetí eura, většina z podnikatelů je pro. Čtvrtina soudí, že "včera bylo pozdě", tedy že republika už měla euro mít, skoro 30 procent je pro jeho přijetí v letech 2018 až 2020 a zhruba 22 procent se domnívá, že země by měla na euro přejít po roce 2020. Proti tomu, aby ČR euro přijímala, je 23 procent podnikatelů.

U veřejnosti je poměr právě opačný, jen čtvrtina zavedení eura podporuje, ukázal nedávno průzkum agentury STEM.

Dobré zkušenosti s fondy

Přibližně tři čtvrtiny podnikatelů si myslí, že vstup do Unie byl pro jejich firmu přínosný, nejvíc oceňují volný pohyb v schengenském prostoru, evropské dotace a podpůrné nástroje, vnitřní trh a větší šance pro obchod. Přes 60 procent dotázaných ale soudí, že ČR málo využila své desetileté členství pro zvýšení vlastní konkurenceschopnosti. Hlavní nevýhody členství v EU vidí tuzemští podnikatelé v nárůstu administrativy a nadměrné regulaci.

Poměrně kriticky se stavějí k energetické politice EU, zhruba 46 procent ji označuje za špatnou a jen zlomek ji pokládá za příkladnou. "Většina firem vnímá tuto politiku z hlediska drahé elektrické energie v ČR," uvedl svaz průmyslu. Kladné hodnocení naopak výrazně převažuje třeba u evropské politiky soudržnosti a dotací a také u politiky výzkumu, vývoje a inovací. Vedle energetické politiky nejhorší hodnocení získala společná zemědělská politika, kritizovaly ji zhruba tři pětiny dotázaných.

Každý pátý podnikatel, který se zúčastnil výzkumu, nemá zkušenosti s evropskými fondy. Z těch, kteří je mají, udělala nadpoloviční většina zkušenosti dobré. Za hlavní problém při využívání dotací považují podnikatelé byrokracii. O dotace z fondů EU chce v období 2014 až 2020 žádat 54 procent respondentů, téměř 35 procent to v plánu nemá.

Většina dotazovaných podnikala v průmyslu či službách, skoro 40 procent z nich zaměstnávalo přes 250 lidí, 31 procent dotázaných bylo z okruhu podnikatelů zaměstnávajících od 50 do 249 lidí, ostatní účastníci průzkumu byli podnikatelé, pro něž pracovalo do 49 zaměstnanců. Víc než tři čtvrtiny podniků zúčastněných v průzkumu tvořily české subjekty.

 

Právě se děje

Další zprávy