Nový ekonomický tygr Evropy. Rumunsko chce přijmout euro

Tereza Holanová Tereza Holanová
16. 6. 2015 7:32
Země plní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, její HDP roste nejrychleji v EU a nezaměstnanost se drží relativně nízko. Ekonomové ale upozorňují i na řadu rizik.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha/Bukurešť - Eurozóna by se od roku 2019 mohla rozšířit o dalšího, už dvacátého člena. Pro mnohé překvapivě může jít nikoliv o Polsko či Česko, ale o Rumunsko.

Tamní ekonomika rostla v letošním prvním čtvrtletí nejrychlejším tempem v Evropské unii (v meziročním srovnání). Relativně nízko se drží i míra nezaměstnanosti, která se v dubnu pohybovala pod sedmi procenty.

Premiér Victor Ponta oznámil termín vstupu do eurozóny již loni a stále s ním počítá. "Přechod na euro je pro naši zemi pozitivním a udržitelným cílem," prohlásil minulý týden s tím, že v roce 2019 bude Rumunsko zároveň předsedat Unii, takže by šlo o symbolický krok.

Podmínky jsou téměř splněny

Formálně je Rumunsko na přijetí eura téměř připraveno. Jediné, co ještě nesplnilo, je vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), v němž musí každý kandidát "strávit" dva roky. V praxi to znamená, že je stanoven určitý kurz vůči euru, od kterého se tamní měna nesmí odchýlit o více než o patnáct procent.

Ostatní nezbytné podmínky pro přechod na euro Rumunsko dodržuje. Například vládní dluh se letos bude podle odhadů Evropské komise pohybovat na 40,1 procenta HDP, povolená hranice přitom činí 60 procent hrubého domácího produktu dané země. Deficit vládního rozpočtu by zase měl v letošním roce činit 0,8 procenta tamního HDP a pro rok 2016 vláda počítá s procentním schodkem. Podle takzvaných maastrichtských kritérií nesmí deficit přesáhnout tři procenta HDP - toto kritérium Rumunsko plnilo i v předchozích dvou letech.

Pomohlo oživení v západní Evropě

Kromě ukazatelů, které rozhodují o vstupu do eurozóny, má Rumunsko i poměrně nízkou míru nezaměstnanosti. V dubnu činila 6,9 procenta, což bylo podle Eurostatu deváté nejnižší číslo v EU.

"Je to díky tomu, že zhruba 2,5 milionu Rumunů odešlo po vstupu země do EU v roce 2007 pracovat do Francie, Španělska, Itálie či Německa. Kdyby zůstali doma, tak je nezaměstnanost vyšší," říká balkanista Filip Tesař z Ústavu mezinárodních vztahů.

Hrubý domácí produkt (HDP) Rumunska rostl v letošním prvním čtvrtletí podle odhadů Eurostatu meziročně o 4,2 procenta - spolu s Českou republikou tedy nejrychleji. Nejvíce jej táhlo oživení poptávky v západní Evropě. Stejně jako pro ČR je pro Rumuny klíčový zpracovatelský průmysl, ať už jde o výrobu automobilů nebo dílů, které využívají západní firmy k další výrobě.

Podle balkanisty Filipa Tesaře z Ústavu mezinárodních vztahů zároveň přibývá investic - zvláště v regionech Transylvánie, Bukurešti a částečně Valašska. "Nejenom proto, že je tam levná, ale i zapracovaná a na strojírenskou výrobu dostatečně kvalifikovaná pracovní síla. A tím, že se země dostala z krize, se rozběhlo i stavebnictví," říká. Podle Rumunské národní banky pocházejí zahraniční investoři hlavně z Nizozemska, Německa, Rakouska, Francie a Itálie.

Dvě Rumunska

Podle expertů jsou přesto rumunské plány na euro příliš ambiciózní, a pokud se v ekonomice vyskytnou sebemenší problémy, bude vláda muset vstup do eurozóny odložit.

"Rumunsko by bylo schopno přijmout euro v roce 2019 za předpokladu, že vše půjde na výbornou a nenastanou problémy. Svět takový ale není, takže jedno- až dvouleté zpoždění nastane," očekává analytik společnosti Home Credit Kozub.

Zdrženlivější je zatím i guvernér rumunské centrální banky Mugur Isarescu. "Nemůžeme říkat, že jsme na euro připraveni, ačkoliv plníme potřebná kritéria a ekonomika je v nejlepší kondici, v jaké jsem ji za posledních 25 let vidět," prohlásil podle agentury Bloomberg koncem dubna. Rumunsko si ale hlavně musí nastavit jasný seznam "domácích úkolů" a splnit je, zdůraznil.

Jedním z úkolů může být odstraňování výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. "Máte v podstatě dvě Rumunska. Jedno průmyslové, vyvážející a rozvíjející se, a druhé zaostalé, které je na tom hůře než Bulharsko," zdůrazňuje Tesař. Do druhé skupiny řadí například Bukovinu či Moldávii (region u hranice s Moldavskem - pozn. red.). Pro tyto oblasti je podle něj stále typické drobné zemědělství či nedostačující infrastruktura.

Další hrozba? Spojení se západem

Za riziko Tesař označuje i rumunskou závislost na vývoji v západní Evropě.
Motorem Rumunska je totiž vývoz na západ, hlavně do Německa a Francie. "Jakmile se tyto ekonomiky zastaví a zakymácí, dopad na Rumunsko je ještě o řád vyšší. Pokud šlapou, Rumunsko šlape taky a zase třeba více než ony," shrnuje Tesař.

"Rumunská ekonomika je strukturou trochu podobná české - vysokým podílem zpracovatelského průmyslu a v jeho rámci vysokým podílem výroby dopravních prostředků. Z této pozice vyplývá větší náchylnost k cyklickým výkyvům ekonomiky," souhlasí ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pokud by tedy poptávka na těchto cílových trzích oslabila, dotkne se pokles i Rumunska.

Ekonomové také připomínají, že Rumunsko za zbytkem Unie stále silně zaostává, pokud jde o HDP na obyvatele. Oproti průměru EU je tento ukazatel poloviční, nižší jej má v osmadvacítce pouze Bulharsko. "Podle dat Eurostatu za rok 2013 dosahuje jen 54 procent. A paradoxně ekonomická krize ho ještě více vzdálila. V roce 2008 bylo Rumunsko na 63 procentech průměru EU28," dodává Kozub.

Inflace se již uklidnila

V minulých letech mělo Rumunsko problém i s vysokou inflací. V posledních měsících se ale podobně jako jinde v EU pohybovala pod jedním procentem - například v dubnu rostly ceny meziročně o 0,6 procenta.

Zároveň se Rumunsko na rozdíl od většiny zemí EU nedostalo ani na měsíc do deflace. Pro srovnání - sousední Bulharsko je v ní soustavně už od září 2013.

Podle Kozuba může ještě inflace vzrůst. Vláda totiž plánuje snížit daně, díky čemuž se zvýší kupní síla domácností, a tedy i poptávka. Od nového roku by měla sazba DPH klesnout z 24 na 20 procent, další snižování na 18 procent plánuje vláda pro rok 2018. Pokud budou lidé více utrácet, tak logicky dojde i ke zdražování.

Ke snižování sazby DPH se rumunská vláda uchyluje navzdory varování Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle něj hrozí, že do státní pokladny přiteče méně peněz a vláda tak zahodí své pětileté úsilí o postupné snižování rozpočtového schodku.

Přímo MMF půjčil spolu s Evropskou komisí Rumunsku v letech 2009 až 2011 téměř 20 miliard eur. Země tehdy doplatila právě na pokles poptávky v západní Evropě, což ochromilo vývoz a vedlo k zastavení zahraničních investic. Na domácnosti navíc kvůli oslabení měny dopadlo i zdražení úvěrů - podle MMF měla polovina dlužníků půjčku v zahraničních měnách. Rumunsko ale již více než 19,8 miliardy eur vrátilo a zbytek by podle centrální banky mělo zaplatit ještě letos.

 

Právě se děje

Další zprávy