reklama
 
 

Nejlepší české maso mizí v zahraničí. Řetězce raději dovezou levnější

20. 2. 2016
Pro chovatele je výhodnější maso vyvážet, než se snažit prodat ho v Česku. Tuzemský farmář dostane v Česku okolo 50 korun za kilogram živého býka, v cizině to však může být až dvojnásobek. Drobnější chovatelé navíc nezvládnou svou nabídkou plnit požadavky obchodních řetězců - nemají dostatečné množství a odmítají jít s cenou dolů.
Hlavní zprávy

Na stráních Novohradských hor se pasou desítky krav plemena angus. Z jejich masa se dělají jedny z nejlepších steaků. Ani jedno zvíře však neskončí v Česku.
"Vyplatí se nám spíš prodávat do zahraničí, kde je o naše maso enormní zájem," tvrdí farmář Jaroslav Petráš, který posledních několik let dodává výhradně do ciziny. Loni za ním nejčastěji jezdili obchodníci z Turecka.

Do zahraničí prodávají i mnozí další čeští zemědělci. Od nich živá zvířata na maso vykupují především obchodníci ze sousedních zemí, zejména Rakouska, Německa a Polska. Na české pulty se následně vrací už zpracované masné výrobky. A to není jen případ hovězího − podobně na tom je i vepřové a drůbeží.

"Do Rakouska vyvezeme prase, krávu, tam se vyberou dobré sortimenty, jako jsou svíčkové či zadní, a zbytek, třeba bůčky, putuje často zpět v nějaké podobě k nám," říká Milan Boleslav, ředitel Svazu marginálních oblastí, který patří mezi hlavní chovatele skotu.

Tuzemský farmář dostane v Česku okolo 50 korun za kilogram živého býka, v cizině to však může být až dvojnásobek. Navíc drobnější chovatelé nezvládnou svou nabídkou plnit požadavky obchodních řetězců − nemají dostatečné množství a odmítají jít s cenou dolů.

Český skot je navíc zajímavou exportní položkou. Obchodníci ho kupují proto, aby si založili vlastní stáda − zvířata tradičně míří na Balkán. "Otevírají se také možnosti v zemích bývalého Sovětského svazu. Ázerbájdžán u nás hledal tisícovku jalovic pro vlastní chov," říká předseda Českého svazu chovatelů masného skotu Miroslav Vráblík. Podle jeho odhadů se letos prodají zvířata za pět miliard korun. Částka by do budoucna mohla ještě narůst.

Podpoříme tuzemskou produkci

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky se ale ti, kdo prodávají zvířata určená na maso výhradně do ciziny, nechovají zodpovědně. "Mohou vytvářet nová pracovní místa a vyrobit produkt s přidanou hodnotou, který jinak dovážíme, protože domácí trh potenciál má,“ říká.

K udržení kvalitních surovin a jejich výrobě chce Jurečka zemědělce motivovat investičními pobídkami a vyššími dotacemi.

Například ti, kteří si postaví vlastní jatka nebo mlékárny, dosáhnou na lepší podporu. Navíc mají v krátké době vzniknout odbytová družstva, která budou sdružovat sedláky. Tím se má posilovat jejich − dosud slábnoucí − pozice na trhu. Za posledních pět let se stále zvětšuje rozdíl mezi vývozem a dovozem masa. Přestože se letos agrárnímu obchodu v porovnání s předešlými roky dařilo, v kategorii masa se Česko propadá.

Před pěti lety se dovezlo vepřové, drůbeží a hovězí maso přibližně za 15 miliard korun, loni to bylo o 11 miliard víc. Podobné to bylo i s vývozem − v uplynulém roce částka přesáhla šest miliard, což byl téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2010.

Nejlépe se daří obchodu s hovězím − jeho spotřeba na hlavu je kvůli ceně daleko nižší než u drůbežího a vepřového. Právě to se propadá do největších záporných čísel. Přitom do Rakouska, Německa, Polska nebo nově i Turecka míří stále větší počty živého skotu určeného na porážku.

Konkurenční nevýhoda

Čeští chovatelé masného skotu loni dostali více než 600 milionů korun z evropských fondů určených na podporu chovu a dalších přibližně 126 milionů korun ze státních peněz.

Z dostupných informací vyplývá, že farmáři v okolních státech jsou na tom s dotacemi lépe než Češi. Státy ale přesnou výši podpory nechtějí zveřejňovat.
"Víme, že například Němci mají různé skryté národní podpory. A malý zemědělec v Polsku prakticky nemusí platit daně a sociální odvody," říká ministr Jurečka. Čeští farmáři jsou i kvůli tomu méně konkurenceschopní a z pultů obchodních řetězců je vytlačuje zboží prodejců z okolních zemí.

"Vzhledem k postavení, které na českém maloobchodním trhu mají, představuje export pro místní producenty schůdnější variantu, protože obchodní řetězce díky levným dovozům ze zahraničí nejsou ochotny zaplatit odpovídající cenu za kvalitní produkci z Česka," uvádí mluvčí Agrární a Potravinářské komory Dana Večeřová.

Řetězce se brání − ve stálé nabídce maso od českých producentů mají, například Globus má řeznictví, také Billa má svého tuzemského dodavatele. V případě akcí ale nákupní letáky plní nabídka zvenčí, která je levnější. Lidé po takovém mase sáhnou i v případě, že je na etiketě u drůbežího masa napsána jako země původu třeba Brazílie.

autor: Kateřina Adamcová

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama