Nejdřív nás zničily, teď jsme prý neschopní. Čeští zemědělci si stěžují na řetězce

Kristýna Dlasková
5. 11. 2016 20:12
Obchodní řetězce svými cenami zničily české ovocnáře, zelináře a květináře, říká šéf Agrární a Potravinářské komory. Teď, když lidé chtějí českou produkci, tak ty samé řetězce si stěžují na neochotu a neschopnost českých zemědělců vyhovět jejich požadavkům. Ministr zemědělství chce proto regionální dodavatele více chránit.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ahold

Praha – Více než polovina tuzemských dodavatelů se při jednání s obchodními řetězci nepovažuje za rovnocenné partnery. Více než 80 procent zemědělců se setkalo s alespoň jednou z neférových praktik, ukázal průzkum uskutečněný ministerstvem zemědělství.

“Třetina dodavatelů se setkala s psychickým vydíráním, vulgárním, arogantním nebo nátlakovým jednáním ze strany maloobchodních řetězců,” řekl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) na Žofínském fóru, které se v tomto týdnu věnovalo kvalitním potravinám a tuzemské soběstačnosti.

Nejlepší hodnocení od dodavatelů získaly řetězce COOP, Globus a Billa, naopak Lidl a Kaufland v hodnocení propadly. Jejich zástupci s tím samozřejmě nesouhlasí.

”Při obchodních jednáních uplatňujeme naše pravidla korektního jednání. Mají-li dodavatelé pocit, že při něm dochází k nevhodnému chování, mohou na to již v jeho průběhu upozornit,” reaguje mluvčí Kauflandu Michael Šperl.

Lidl se výsledky výzkumu zabývá, od svých dodavatelů má ale odlišnou zpětnou vazbu. “Naši dodavatelé naopak oceňují seriózní a férový přístup z naší strany, který máme zakotvený přímo ve firemních zásadách,” říká mluvčí Lidlu Zuzana Holá.

Spotřebitelé přitom stále častěji chtějí tuzemské nebo přímo regionální potraviny, řetězce se na to snaží reagovat a v poslední době lákat v marketingu.

Obchodní řetězce svými cenami zničily české ovocnáře, zelináře a květináře, ohlíží se zpátky Miroslav Toman, prezident Agrární i Potravinářské komory České republiky. „Dnes, když spotřebitel vyžaduje českou produkci, tak ty samé řetězce, které opakovaně podváděly producenty nebo obchodovaly za likvidační ceny, si nyní stěžují na neochotu a neschopnost českých zemědělců a zpracovatelů vyhovět jejich požadavkům,” tvrdí.

Pro české nákupčí v obchodních řetězcích je podle Tomana nejdůležitější nabízená cena. Naopak v zahraniční nákupčí podle něj nekývne na nabídku zboží z cizí země, pokud má kvalitního místního dodavatele.

V Německu a Rakousku nabízejí obchodní řetězce 80 procent tamního zboží. V Česku, kde kromě družstevního řetězce COOP mají velké sítě pouze zahraniční majitele, upřednostňují produkci ze svých mateřských zemí, které se tak zbavují přebytků, říká Toman. „Podíl dovozu na tuzemské spotřebě je více než 42 procent. Z dovozu zkonzumujeme například 51 procent sýrů a 43 procent másla,” přibližuje Toman.

Na výraznější zastoupení českých potravin nyní láká například diskontní řetězec Penny Market. „Máme sedm z deseti výrobků českých,“ říká Petr Baudyš, vedoucí oddělení kvality. Zatímco pečivo je v 360 prodejnách po celé zemi z 85 procent české, u uzenin je to jen 13 procent.

Jurečka chce společně s Francií, Slovinskem a Slovenskem vytvořit legislativní návrhy, které by neférovému jednání vůči regionálním dodavatelům zamezily. “Tyto země se proti nekalým praktikám nejvíce angažují,” míní Jurečka. A dodává, že nadpoloviční většina tuzemských dodavatelů se domnívá, že politika obchodních řetězců negativně ovlivňuje kvalitu nabízeného zboží.

Český trh má podle ministra obrovský potenciál. “Dovážíme produkty za 32 miliard korun, které bychom byli schopní vypěstovat nebo zpracovat v Česku,” říká Jurečka. Jedná se o ovoce, zeleninu, vejce, drůbeží a vepřové maso.

“Kdybychom využili veškerou zemědělskou kapacitu, kterou v Česku máme, vytvořili bychom 42 tisíc pracovních míst, a to především na venkově. Z odvodů by potom plynulo 6,7 miliardy korun navíc do státního rozpočtu,” dodává ministr.

 

Právě se děje

Další zprávy