Praha - Limity na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách mohou být prolomeny. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek dnes potvrdil, že kabinetu navrhne úpravu těžebních limitů nastavených vládou Petra Pitharta v roce 1991.
Vládě navrhuje tři varianty, jak by mohlo zpřístupnění dalších ložisek uhlí v dolech Bílina a ČSA vypadat. Dvě varianty počítají s částečným uvolněním ložisek, jedna pak s úplným prolomením limitů.
Podle Mládka je nepravděpodobné, že by vláda podpořila zachování limitů, přesto i tuto možnost dá kabinetu ke zvážení. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně doporučuje přistoupit k jedné z umírněnějších variant, tedy zásoby uhlí zpřístupnit jen částečně, aby nemuselo dojít k bourání obcí.
Uhlí do roku 2055
"Limity těžby byly v roce 1991 schváleny pro to, že ještě neexistoval proces vyhodnocení vlivů na životní prostředí, takzvaná EIA. Pithartova vláda měla tehdy pocit, že to musí něčím nahradit. Byly to právě limity," vysvětluje Mládek, podle něhož se za posledních více než dvacet let podmínky změnily.
Přesto i variantu ponechání limitů dává ke zvážení. "Pozitiva zachování limitů vidím v oblasti ekologie a zachování obcí, jako jsou Horní Jiřetín nebo Černice. Naopak k negativům patří nezaměstnanost od roku 2024 a deficit uhlí pro teplárny," vyjmenovává Mládek.
Sám se za resort přiklání spíše ke dvěma umírněnějším variantám. "Druhou variantou hned po zachování stávajících limitů je zpřístupnění zásob uhlí jen v dole Bílina," představuje další scénář.
Tento důl, který patří Severočeským dolům ze skupiny ČEZ, by mohl nabídnout asi 100 milionů tun uhlí nad územními limity. To by znamenalo prodloužení jeho životnosti do roku 2050 až 2055. Za stávající situace je důl schopen těžit nejdéle do roku 2035. "Výhodou je, že tato varianta nemá žádné dopady na osídlené oblasti," říká Mládek.
Bílina i ČSA. Částečně, nebo úplně?
Další variantou, která je pro ministerstvo prioritní, je částečné posunutí těžebních mantinelů jak v dole Bílina, tak v dole ČSA. "Tato varianta je postavena na snaze maximálně vytěžit zásoby, které v severních Čechách máme, a zároveň minimálně bourat obydlená sídla," vysvětluje ministr.
Poslední variantou je úplné prolomení limitů. To znamená, že by ke zmíněným 100 milionům tun hnědého uhlí z dolu Bílina přibyly i zásoby z dolu ČSA, patřícího firmě Severní energetická podnikatelů Pavla Tykače, Jana Dienstla a Tomáše Fohlera.
Podle majitelů dolu ČSA se za jeho limity nachází dokonce 750 milionů tun hnědého uhlí. Životnost dolu, který již nyní vysluhuje, by se úplným prolomením zásob prodloužila o 150 let.
"Pokud bychom přistoupili k úplnému otevření limitů, zachovali bychom zaměstnanost a vytvořili od roku 2023 další nová pracovní místa. Posílila by se také energetická soběstačnost státu. Na druhou stranu bychom ale museli bourat, zejména obce Horní Jiřetín a Černice," přibližuje Mládek pro a proti.
Odbory chtějí úplné prolomení
Všemi možnými zmíněnými scénáři se bude nyní zabývat vláda. Vyjádří se také zástupci odborů a zaměstnavatelů na jednání tripartity, které proběhne v pondělí 2. února.
"Před několika hodinami proběhla takzvaná malá tripartita, z níž vyplynulo, že odbory i zaměstnavatelé jsou pro úplné prolomení limitů těžby," říká Mládek.
Předběžně sondoval také u koaličních partnerů. "Co zatím vím od hnutí ANO, tak to prosazuje prolomení limitů jen na dolu Bílina. Stejně se vyjadřuje i KDU-ČSL," dodává.
Podle ministra Jana Mládka nebude případné zpřístupnění zásob, ať už v jednom nebo v obou dolech, znamenat okamžitou možnost těžby za limity. Jsou totiž ještě potřeba všemožná povolení a rozhodnutí úřadů. Přípravný proces by na základě jeho odhadů potrval zhruba do roku 2020. Těžit ze zatím nepřístupných zásob by se mohlo tedy až od roku 2021.
