V Česku je stále tepleji, vzduch zbytečně zabíjí. Pomoci mají dotace na konec uhlí

Ondřej Neufus ČTK Ondřej Neufus, ČTK
Aktualizováno 21. 11. 2018 11:53
Kvalita ovzduší se meziročně zlepšila, stále ovšem zůstává neuspokojivá, uvádí Zpráva o životním prostředí České republiky 2017, kterou v úterý schválila vláda. Česko má v rámci Evropské unie nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele.
Foto: Jakub Plíhal

Ministerstvo životního prostředí, které dokument na svých stránkách zveřejnilo, vidí několik důvodů špatného stavu ovzduší. Uvádí zejména silniční dopravu ve městech a vytápění domácností. Právě v tomto případě si ministerstvo, podle zveřejněné zprávy, hodně slibuje od kotlíkové dotace a zákazu nevyhovujících kotlů, který má vstoupit v platnost v září roku 2022.

Foto: ČHMÚ

Výroba tepla je v Česku ze 43,3 procenta zajišťována spalováním hnědého uhlí. Druhé místo zaujal plyn s 30,1 procenta. "Od letoška pak platí přísnější emisní limity pro všechny menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva nebo vyhláškou stanovená přísnější povinná opatření pro omezení emisí prachu ze sléváren kovů, kamenolomů a povrchových dolů paliv, které také přispívají k překračování imisních limitů," shrnuje ve zprávě ministr životního prostředí Richard Brabec.

Dokument dále uvádí, že se klimatické změny rok od roku projevují stále znatelněji. V loňském roce zažilo Česko dvanáct tropických dní s teplotou nad 30 stupňů Celsia, předloni to bylo sedm dní. Pro porovnání: v letošním roce zažilo Česko celkem 19 tropických dní.

Průměrná teplota od června do srpna byla 19,3 stupně Celsia, což dělá z letošního léta (spolu s letními měsíci v roce 2003) nejteplejší období od roku 1961 - kdy začali meteorologové údaje sbírat. Uvádí to stránky Českého hydrometeorologického ústavu.

Průměrný roční počet tropických dní na území ČR v letech 1991 - 2018. Hodnoty vyšší než 20 dní jsou označeny žlutě.
Průměrný roční počet tropických dní na území ČR v letech 1991 - 2018. Hodnoty vyšší než 20 dní jsou označeny žlutě. | Foto: Infomet.cz

Ministr se vyjadřoval také k suchu, které v létě sužovalo téměř celou Českou republiku. Podle něj je do budoucna důležité realizovat technická opatření pro boj se suchem, jako například vodárenské nádrže a rozvoj vodohospodářské infrastruktury, ale také chránit krajinu před erozí a lépe využívat vodu v průmyslu i zemědělství.

Podle zprávy Česko za loňský rok odebralo o 4,5 milionu kubíků vody méně. Spotřeba Čechů tak činila 1630,4 milionu metrů krychlových, v domácnostech ovšem vzrostla o 0,4 litru na hlavu. Průměrný Čech tak spotřebuje denně 88,7 litru vody.

V tuzemsku také roste podíl listnatých stromů, upozorňuje zpráva. V loňském roce podíl meziročně stoupl o tři desetiny procenta na rovných 27 procent.

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů narostl meziročně o 2,6 procenta na 9616 GWh, což činí 11 procent.

Za špatné ovzduší, především ve městech, může také obecně starý vozový park v Česku. V loňském roce bylo zaregistrováno na 271 tisíc nových osobních automobilů. Pouze desetina procenta (přesně 307 kusů) jezdila na elektřinu. Větší oblíbenosti se těší hybridy. Ty tvořily celé jedno procento z nově zaregistrovaných vozů (2826 vozů).

Ministerstvo také v dokumentu představuje strategii na zlepšení životního prostředí v Česku. Mimo obměny vozového parku a využívání alternativních pohonů v silniční nákladní dopravě, mluví o přesunu nákladní dopravy ze silnic na železnici, i o nižších emisích amoniaku, které se do orné půdy dostávají z hnojiva.

Výroba elektřiny v ČR podle druhu elektráren.
Výroba elektřiny v ČR podle druhu elektráren. | Foto: ERÚ

Emise na obyvatele jsou nadprůměrné

Ze zprávy také vyplývá, že Česko má v rámci Evropské unie nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele. Předloni to byly 12,3 tuny CO2 ekvivalentu, což je 46 procent nad průměrem osmadvacítky. CO2 ekvivalent je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování.

Také emisní náročnost hospodářství byla v roce 2016 o 66,5 procenta vyšší než průměr členských států Evropské unie. "Je to způsobeno zejména strukturou tvorby hrubého domácího produktu s vysokým podílem průmyslu a exportním zaměřením ekonomiky," zdůvodňuje zpráva.

Mezi lety 2015 a 2016 vzrostly v ČR celkové emise CO2 ekvivalentu o 1,5 procenta. Nejvíce stouply v energetickém průmyslu (o 0,8 milionu tun) a dopravě (o 0,7 milionu tun). Tyto sektory jsou podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) zdrojem více než poloviny celkových emisí v Česku. Data za rok 2017 nebyla v době uzávěrky zprávy k dispozici.

V období let 1990 až 2016 poklesly emise skleníkových plynů o 34,4 procenta na 129,6 milionu tun CO2 ekvivalentu. Mezi lety 2005 až 2016 pak emise poklesly o 11,8 procenta, tj. 17,4 milionu tun CO2 ekvivalentu. Cíl Politiky ochrany klimatu v ČR, kterým je pokles o 32 milionů tun do roku 2020 vůči roku 2005, tak zatím splněn není.

Rostou emise z dopravy i zemědělství

Emise skleníkových plynů z dopravy vzrostly v období 2000 až 2016 o 54,6 procenta. Od roku 2010 podle zprávy stouply emise také ze zemědělství o 14,9 procenta a neustále rostou emise z odpadů (o 44,3 procenta mezi lety 2000 až 2016). Zhruba na trojnásobek od roku 2005 pak vzrostly emise fluorovaných skleníkových plynů (takzvaných F-plynů) z používání produktů nahrazujících freony.

Fugitivní emise z paliv mají naopak klesající trend, což je zapříčiněno mimo jiné redukcí těžby uhlí. Od roku 2000 poklesly o 43,4 procenta. Emise ze sektoru takzvané průmyslové energetiky, tedy ze spalovacích procesů ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, též klesly v souvislosti se snižováním energetické náročnosti průmyslu, uvádí zpráva.

 

Právě se děje

Další zprávy