Praha - Aktuální krize na Ukrajině nebude mít na českou ekonomiku výrazný vliv, shodují se experti. Co se týká páteře české ekonomiky - exportu - tak se konflikt dotkne jen jednotlivých firem, růst hrubého domácího produktu, který podle čerstvých dat statistiků na konci roku 2013 vystřelil ke dvěma procentům, ale neohrozí.

Ke zpomalení by došlo až v případě, že by nastal nejhorší scénář, válka mezi Ruskem a Ukrajinou. V takovém případě by se prohloubil pesimismus českých spotřebitelů, kteří by následně méně utráceli. Prozatím ale podle ekonomů nejsou žádné signály, že by domácnosti nějak reagovaly.

Jak ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ), Ukrajina byla loni až 19. největším exportním partnerem Česka. Domácí firmy sem prodaly zboží v hodnotě 32,2 miliardy korun. Počet podniků, které vyvážejí na Ukrajinu, se podle poradenské společnosti Bisnode pohybuje v řádech jednotek tisíc.

"Pro české exportéry představuje Ukrajina jednu setinu celkového vývozu," uvádí Michal Valentík z ČP Invest. "Výpadek exportu nepochybně nastane, ale nebude natolik výrazný, aby zahýbal s českým HDP. Samozřejmě z pohledu zúčastněných firem je to velmi nepříjemná situace," říká ekonom ČSOB Pavel Dufek.

Ukrajina nebyla nikdy v hledáčku

Návratnost investic na Ukrajině nese vysoké riziko, takzvaný D&B rating, tedy ukazatel rizikovosti hospodářského a politického prostředí, je tu na šesté nejhorší úrovni ze sedmi možných.

Ukrajině nedůvěřují ani největší světové ratingové agentury Standard & Poor´s, Moody´s a Fitch, které hodnotí dluhopisy tamní vlády jako extrémně spekulativní. "Současná nejistota zvyšuje pravděpodobnost, že se vláda dostane do platební neschopnosti," varuje Standard & Poor´s.

Pokud jde o české firmy na Ukrajině, jsou jich tam podle Bisnode "stovky" – dceřinou společnost tu mají i ČEZ nebo Hamé. Kromě toho v zemi působí přes 38 tisíc českých živnostníků.

"Ukrajina se v důsledku své dřívější ekonomické i politické orientace nedostala nikdy pořádně do hledáčku českých investorů. Je to sice poměrně blízká oblast, která je Čechům známá, nicméně rizika se zde dlouhodobě kumulovala a zvyšovala," myslí si Dufek.

Investice Ukrajinců v Česku se mohou zvýšit

Stejně tak není na programu úprk ukrajinských podnikatelů, kteří v Česku působí, a s tím spojený pokles investic. "Řekl bych, že ukrajinští investoři budou omezovat svoji investiční aktivitu především na Ukrajině. Důvodem bude dlouhá recese, která se Ukrajině jen stěží vyhne," uvádí Dufek.

"Žádné signály jsme nezaznamenali," říká o možném odchodu ukrajinských firem z Česka mluvčí agentury CzechInvest Adéla Tomíčková.

Podle konzultanta Saxo Bank Radima Dohnala by současná krize naopak mohla do Česka přivést nové podnikatele z Ukrajiny. "Po válce v Gruzii se stali gruzínští podnikatelé v Rusku téměř zakázaní. Je možné, že nyní budou vytlačováni z Ruska také ukrajinští podnikatelé, a pokud nebudou rovnou znárodňováni, že určitou malou část zdrojů budou investovat například v Česku," vysvětluje.

"Je možné, že se ukrajinský kapitál v rámci obav o budoucnost začne z Ukrajiny stahovat do ostatních, bezpečnějších částí světa," souhlasí ředitel pro strategii investiční společnosti BBI Marek Šperlich.

Podle analýzy Bisnode má nyní ukrajinské vlastníky 10 801 českých firem, ve většině případů jde přitom o podnikající jednotlivce.

Ztráta důvěry Česko nezasáhne

Podle Dufka nehrozí ani to, na co Česko doplatilo v první vlně finanční krize na přelomu tisíciletí - že jej zahraniční investoři zařadí do stejné skupiny jako Maďarsko či Lotyšsko, které se neobešly bez záchranné injekce Mezinárodního měnového fondu.

"Nemyslím si, že by se Česká republika někdy mohla z ekonomického hlediska zařadit do stejné skupiny zemí jako Ukrajina. Ekonomicky i institucionálně jsou obě země úplně někde jinde. ČR je pevně zakotvena v rámci EU," zdůrazňuje Dufek.

Jestli by se na vývoji české ekonomiky promítlo zpomalení klíčových zahraničních partnerů, zatím podle odborníků není jasné.

Jak ale ukazují data ČSÚ, malou závislostí na Ukrajině se vyznačují i hlavní exportní trhy Česka: německý, slovenský a polský. Německo ani Slovensko nemají Ukrajinu v desítce hlavních obchodních partnerů, pro polský vývoz je osmá nejdůležitější, ve srovnání s prvním Německem tam ale firmy dovážejí zboží za 16,6krát nižší částku.

Větší hrozbou je až spor s Ruskem

Jak Dohnal ze Saxo Bank upozorňuje, výraznější dopad by mohly mít až možné sankce vůči Rusku. Jednak kvůli možným odvetným opatřením, jednak se východní Evropa stane zranitelná kvůli nestabilním dodávkám energií.

"Pokud by došlo k nějakému výpadku dodávek, nejvíce by byly postižené země ve střední a východní Evropě, závislost zde kolísá mezi 70 procenty až po sto procent, jako například u Bulharska," uvádí Jan Bureš z Poštovní spořitelny.

"Potenciálně by to mohlo ohrozit i oživení české ekonomiky, ale nemyslím si, že tomu tak bude. Hlavním otazníkem pro českou ekonomiku je její politické vedení a další vývoj EU," věří ovšem hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Rumuni se bojí více

Strach z ukrajinské krize mají naopak třeba Rumuni. "Současná situace ovlivňuje stabilitu regionu a Rumunsko jakožto jeho část pocítí důsledky," cituje list Balkans.com ekonoma Luciana Liviu Albu.

Rumunsku podle něj hrozí odliv přímých zahraničních investic. Konflikt na Ukrajině navíc může zhoršit jeho obchodní vztahy s Ruskem.

"Ukrajina odjakživa sloužila jako vstupní brána, přes kterou Rumunsko v roce 2012 vyvezlo do Ruska zboží za 1,3 miliardy dolarů a dovezlo výrobky za 3 miliardy dolarů," připomíná Albu.