Konec debat s věřiteli. Řecko chce jednat už jen s politiky

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 6. 2015 19:01
Předseda Evropské komise přitom trvá na tom, že politickým jednáním musí předcházet ta technická. Řekové ale kritizují nátlakovou taktiku.
Foto: Reuters

Atény, Brusel - Řecká vláda v pátek definitivně odmítla pokračovat v technických rozhovorech se zástupci mezinárodních věřitelů o uvolnění finanční pomoci. Rokovat chce prý už jen na politické úrovni, informovala řecká média.

Vláda oznámila, že je připravena předložit protinávrhy mezinárodním věřitelům s cílem dohodnout se o další finanční pomoci. V sobotu ráno mají se zástupci věřitelů v Bruselu jednat představitelé řeckého premiéra Alexise Tsiprase.

V neoficiálním prohlášení, které řecký kabinet rozeslal tamním sdělovacím prostředkům, upozorňuje, že vyjednávání technických týmů již skončilo. Připomíná pondělní vyjádření svého mluvčího, že rozhovory se už vedou jen na politické úrovni.

Postoj Atén je tak v rozporu s předchozím prohlášením předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Ten pro rozhlasovou stanici France Culture řekl, že politickým jednáním musí předcházet ta technická.

Hrozí zavření bank?

Zástupci řeckého kabinetu říkají, že chtějí dosáhnout dohody s věřiteli na zasedání ministrů financí eurozóny příští čtvrtek. Znovu ovšem odmítli ústupky věřitelům.

Vláda Alexise Tsiprase trvá na svých požadavcích, které zahrnují nízké primární rozpočtové přebytky pro letošní a příští rok, konec ořezávání důchodů a platů státních zaměstnanců, restrukturalizaci státního dluhu a silný investiční program. Tyto podmínky ovšem věřitelé dlouhodobě označují za zcela nepřijatelné.

Premiér Tsipras, který se ve čtvrtek vrátil z Bruselu, kde jednal se špičkami Evropské unie, dostal podle dnešních informací listu Kathimerini ultimátum. Podle toho se má jeho vláda do 24 hodin vyjádřit k návrhům věřitelů na řešení situace zadluženého Řecka.

Podle bruselských zdrojů se také poprvé začalo hovořit o záložním plánu pro případ, že se obě strany nedohodnou. Mezi prvními zmiňovanými opatřeními kvůli hrozícímu řeckému bankrotu je zavedení kontroly pohybu kapitálu, tedy faktické zavření bank a přerušení či omezení finančních transakcí.

Nátlaková taktika, tvrdí Řekové

Napětí mezi Řeckem a věřiteli prudce vzrostlo poté, co delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve čtvrtek kvůli neshodám opustila rozhovory s řeckými představiteli v Bruselu. Atény ale označily krok MMF za součást "nátlakové taktiky".

"Neúčast MMF na politických jednáních není ničím jiným než snahou o zvýšení tlaků na všechny ostatní - na Evropskou komisi, na Evropskou centrální banku (ECB) a na Řecko," řekl podle agentury Reuters jeden z řeckých vládních činitelů. Dodal, že Atény nehodlají překročit nejzazší meze, které vláda pro jednání vytyčila. To znamená nulové ústupky v penzích a dalších sociálních věcech.

Juncker uvedl, že rozhodnutí MMF stáhnout z Bruselu vyjednávací tým neznamená, že fond se vzdal hledání dohody s Řeckem. K dalším jednáním povzbuzuje i německá kancléřka Angela Merkelová. "Kde je vůle, tam je i cesta, vůle ale musí vzejít od obou stran, takže je důležité, abychom spolu dál mluvili," řekla kancléřka na podnikatelské konferenci v Berlíně.

Návrhy musí mít ekonomický smysl

Šéf euroskupiny sdružující ministry financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem v rozhovoru s listem Helsingin Sanomat uvedl, že pokud chce Řecko získat další úvěrovou pomoc a vyhnout se bankrotu, nemá jinou možnost než činit tvrdá rozhodnutí požadovaná věřiteli.

"Pokud řecká vláda nedokáže přijmout skutečnost, že neexistují žádná snadná řešení a že je třeba činit obtížná rozhodnutí, zůstane sama. Nemůžeme pomáhat Řecku, pokud ono nechce pomáhat samo sobě," řekl Dijsselbloem.

Dodal, že dohody je stále možné dosáhnout tak, aby mohlo Řecko čerpat další finanční pomoc do konce června. Věřitelé jsou podle něj připraveni jednat, pokud ale návrhy Atén budou mít ekonomický smysl.

Akcie na aténské burze reagovaly na krok MMF prudkým poklesem a jejich hlavní index ztratil více než čtyři procenta. Evropské akcie to také oslabilo, po vyjádřeních šéfů EU se ale stabilizovaly.

Protinávrhy, Řecko pošle do Bruselu delegaci

Činitel aténského kabinetu tvrdí, že obě strany jsou k dohodě blíže než kdy jindy, ačkoli podle tiskových agentur eurozóna už začala diskutovat o možnosti řeckého bankrotu, pokud by jednání mezi Aténami a věřiteli nevedla ke kýženému výsledku.

Toto téma přitom bylo dosud považováno za tabu. Atény v pátek rozhovory o scénářích předpovídajících opuštění eura Řeckem popřely.

Zdroj z řecké vlády řekl, že protinávrhy se mají zaměřit na daňové otázky - Řecko hlavně odmítá podstatné zvýšení DPH na elektrickou energii - a že Atény doufají v dohodu do 18. června.

Poukázal přitom na to, že spor o primární rozpočtový přebytek pro letošní rok se týká pouhé čtvrtiny procentního bodu (Atény chtějí 0,75 procenta HDP, zatímco věřitelé žádají jedno procento).

"To, co je zapotřebí, je politická vůle vzájemného pochopení. Nikdo by si také nemohl představit, že evropské politické vedení by vedlo Evropu k rozkolu pro tak malý rozdíl a kvůli trvání na tom, aby v Řecku nebyl zaváděn institucionální rámec pro kolektivní vyjednávání, který platí ve většině evropských zemí," uvedly tytéž zdroje citované serverem řeckého týdeníku To Vima.

Mnohem více neshod

Řecko právo na kolektivní vyjednávání zrušilo v roce 2010 v rámci první schválené dohody o úvěrové pomoci.

Neshod je nicméně mezi oběma stranami podstatně více: věřitelé například požadují snížení nákladů na důchodový systém (průměrný řecký důchod se blíží německému, ačkoli hospodářský výkon obou zemí je výrazně rozdílný).

Rovněž usilují o podstatné zvýšení DPH na většinu zboží a služeb a nechtějí se zabývat další restrukturalizací dluhů, kterou stále nastolují Atény.

Tsiprasova vláda dala v pátek neoficiálně najevo, že nehodlá pokračovat v takzvaných technických rozhovorech s věřiteli, na nichž se projednávají věcné parametry ekonomických opatření požadovaných na Řecku.

Místo toho chce jednat pouze "politicky", tedy směřovat k mnohem mírnějším podmínkám, o které usiluje řecká strana.

Tsiprase dnes ostře kritizoval bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, u kterého se předpokládá, že se pokusí postavit nynější hlavě státu Françoisi Hollandeovi v příštích volbách. Podle Sarkozyho si Řekové ve svém zoufalství vybrali představitele, který na dané problémy vůbec nestačí.

 

Právě se děje

Další zprávy