reklama
 
 

Kam po vysoké škole? Firmám začínají chybět ekonomové, absolventi se rvou o práci na recepci

19. 1. 2016
Díky oživení české ekonomiky přibylo volných míst, na která jsou firmy ochotné přijmout absolventy - některé obory přitom vyloženě trpí nedostatkem zaměstnanců. Řada mladých lidí dál přesto "sází na jistotu" a ucházejí se o práci, u které mají jistotu, že ji zvládnou. Podle statistik portálu Jobs.cz jde nejčastěji o místo na recepci, na jedno místo se hlásilo v průměru 78 lidí.
Hlavní zprávy

Praha - Vysokoškoláci mají ohledně své vysněné práce jasno. Nejčastěji by po dostudování pracovali v Komerční bance, Škodě Auto, ČEZu, Googlu nebo České pojišťovně. Alespoň podle ankety Top zaměstnavatelé, kterou každoročně zpracovává Asociace studentů a absolventů.

Po promoci se ale často tvrdě vracejí na zem a bojují o mnohem méně atraktivní pozice. Největší přetahovaná je o práci na recepci a v kanceláři. Čím je daná pozice jednodušší, tím je přitom složitější se na ni dostat. Ukazují to data společnosti LMC, která provozuje portál Jobs.cz.

Orientačně: Pokud se v sekci volných míst pro absolventy objeví nabídka místa na recepci, zareaguje na jeden inzerát v průměru 78 osob. Jen na Jobs.cz vyšlo ve druhém pololetí loňského roku 310 podobných nabídek, takže lze říci, že absolventi poslali minimálně 24 180 odpovědí.

Statistika z pracovního portálu samozřejmě nezahrnuje všechny absolventy. Část lidí má například zaměstnání domluvené už z dob studií nebo si práci sjednává přímo. "Z těch, kteří sami aktivně hledají zaměstnání, používají internet prakticky všichni absolventi," říká ale analytik LMC Tomáš Dombrovský. Pracovní portály podle průzkumu LMC využívalo 91,3 procenta absolventů, na webové stránky konkrétních firem se jich dívalo 68 procent a přes sociální sítě, například LinkedIn nebo Facebook, zkoušelo hledat práci 35 procent absolventů.

Taky se na to hodím

Práce recepční je mezi absolventy poptávaná dlouhodobě. V žebříčku podle průměrného počtu odpovědí vedl tento inzerát i v předchozích letech. "Absolventi tuto práci zkouší, protože většina lidí má pocit, že se na to taky hodí," předpokládá Dombrovský. Jenže podobně se na to podle něj "taky hodí" skoro každý. 

Hlavně mladí lidé bez praxe mohou mít pocit, že právě práce na recepci je to, na co budou v začátku kariéry stačit. Obvykle je potřeba jen angličtina nebo jiný cizí jazyk, schopnost psát na počítači a reprezentativní vystupování.

"Pak je v nabídkách de facto ta samá pozice, pouze anglicky nazvaná front office - ale tam už je reakcí sotva půlka. Jen proto, že si lidé řeknou, že to bude náročnější," dodává Dombrovský.

Sázka na "větší jistotu" ale může být pro absolventy past. Podle Dombrovského platí, že čím méně nároků daná pozice obnáší, tím je těžší vzhledem ke konkurenci uspět. "Náročnější pozice tak obvykle znamená větší šanci na přijetí," upozorňuje Dombrovský.

O které práce mají absolventi největší zájem na pracovních portálech:

Pozice Průměrný počet reakcí na inzerát Celkový počet inzerátů
Recepční 78 310
Pracovník back office 37 980
Fakturant 36 391
Administrativní pracovník 35 2537
Marketingová komunikace 35 291

Zdroj: LMC

Vysokoškoláci vytlačují zájemce s maturitou

Druhou nejdelší frontu stojí absolventi na pozici pracovníka back office, což je v podstatě označení pro asistenta či administrativního zaměstnance. V tomto případě se o jedno místo "pere" 37 zájemců. Trojici nejžádanějších zaměstnání uzavírá fakturant - na každou nabídku odpoví v průměru 36 osob.

Přestože jsou tyto pozice obvykle určené pro absolventy středních škol, většina odpovědí přichází podle Dombrovského od vysokoškoláků. Ti mezi mladými uchazeči o práci převažují. Jak ukazuje statistika ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, hned po maturitě se na vysokou školu dostane 65 až 68 procent lidí.

A právě vysokoškolákům dávají zaměstnavatelé často přednost, přestože by danou pozici zvládl i uchazeč s maturitou. Takto totiž získají člověka s vyšším vzděláním za málo peněz. "Pro firmy nejsou vysokoškoláci vůbec drazí, teď mají dokonce nejnižší mzdová očekávání za posledních pět let," vysvětluje Dombrovský.

Výhodou vysokoškoláků navíc je, že jsou flexibilní a pravděpodobně na sobě budou ochotni pracovat, aby neustrnuli na místě. "Mají potenciál, že se mohou posunout. Podniky si je mohou vychovat do těch nejnáročnějších pozic," věří Dombrovský. To bývá jednodušší než najímat někoho "zvenčí". Zaměstnanci, kteří začínali na nejnižších pozicích, mají i lepší přehled o tom, jak daná firma funguje.

Přijímání vysokoškoláků na neodborné pozice s sebou ale nese i riziko, že po čase odejdou za lepším. Nedostatek sebevědomí totiž není jediný důvod, proč se mladí na podobné pozice tolik tlačí.

Pro začínající absolventy bez zkušeností je to často jediná šance, protože firmy "z oboru" už požadují nějakou praxi. Třeba proto, aby viděly, že má uchazeč dost motivace a nechybí mu pracovní návyky. Polovině až dvěma třetinám těchto vysokoškoláků proto recepce nebo kancelář slouží jen jako "odrazový můstek" - i neodborná zkušenost jim může stačit k tomu, aby napodruhé získali už kvalifikovanou práci.

Dobrá zpráva pro mladé ekonomy

Díky oživení české ekonomiky ale podobný problém podle Dombrovského řeší stále méně absolventů. Volných pracovních míst je nyní v ČR nejvíce od roku 1993, nižší míru nezaměstnanosti mělo v listopadu 2015 pouze Německo. Stejně tak přibývá pracovních inzerátů.

Zatímco ve druhém pololetí roku 2014 nabízel server Jobs.cz 12 474 absolventských pozic, o rok později jich bylo 20 980. Podle Dombrovského začínají firmy kvůli nedostatku lidí i snižovat laťku a ustupovat z požadavků - řada z nich už například nelpí na zmiňované praxi. "Zatímco ještě před třemi lety se mohlo vysokoškolákům doslova říkat: Bez praxe si neškrtnete, dnes nemají na výběr, chybí jim lidi," uvádí analytik LMC.

Růst české ekonomiky přinesl i další změnu. Pro absolventy ekonomických škol už neplatí to, co analytici a personalisté dlouhodobě říkají o absolventech humanitních oborů - že je jich příliš, takže jen obtížně hledají uplatnění. Firmy naopak začínají mít problém s nedostatkem těchto uchazečů, zdůrazňuje Dombrovský. V Česku teď podle něj chybí hlavně účetní, finanční analytici, odborníci na logistiku, personalistiku a HR.

Hlad po programátorech trvá

I v loňském roce ovšem platilo, že vůbec nejmenší konkurenci měli při hledání práce mladí lidé s technickým vzděláním. Na některé nabídky práce v tomto oboru reagovalo na Jobs.cz i méně než deset lidí.

Například na pozici programátora se ve druhém pololetí objevilo 1118 nabídek, na každou z nich ale odpovědělo jen pět uchazečů. Stejně malý zájem byl i o práci vývojového inženýra a elektroinženýra.

Technické pozice, na které se absolventi prostřednictvím pracovního portálu hlásí nejméně:

Pozice Průměrný počet reakcí na inzerát Celkový počet inzerátů
Programátor 5 1118
Vývojový inženýr 5 364
Elektroinženýr 5 364
Konstruktér 6 662
Strojní inženýr 7 399

Zdroj: LMC

Pokud na jeden inzerát odepíše méně než deset lidí, tak už se pozice firmám obsazuje hůř. Někteří lidé ztratí zájem a na pohovor nepřijdou, další uchazeče nakonec práce nezaujme. Část odpovědí navíc obvykle pochází od kandidátů, kteří nesplňují všechny potřebné požadavky, říká Dombrovský.

autor: Tereza Holanová

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama