reklama
 
 

Jisté peníze od státu? Práce ubývá, nebude pro každého, očekává ekonom

AKTUALIZOVÁNO 22. 2. 2016
Online rozhovor s ekonomem Jiřím Štegem, který působí jako poradce levicového europoslance Jana Kellera.
Hlavní zprávy

Online rozhovor - Takzvaný garantovaný příjem, který by od státu dostával každý člověk bez ohledu na to, zda pracuje, by kromě lidí s nízkými příjmy pomohl všem bez práce. "Ne každý nepracující je lenoch," zdůrazňuje v online rozhovoru s čtenáři Aktuálně.cz levicový ekonom Jiří Šteg.

Pracovních příležitostí podle něj navíc postupně ubývá a tento trend bude pokračovat. "Narážíme pak na otázku co s členy společnosti, kteří prostě práci nebudou nacházet," říká ekonom, který v minulosti vyučoval na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů, byl mluvčím občanské iniciativy ProAlt a od července 2014 působí jako poradce europoslance Jana Kellera (ČSSD).

Nad garantovaným příjmem se z tohoto důvodu budou podle něj muset dříve či později zamyslet všechny vyspělé státy.

Že by lidé kvůli jistému příjmu hromadně přestali pracovat, podle Štega nehrozí. Garantovaný příjem by naopak mohl zvýšit zájem o některé činnosti, které se dnes nevyplatí dělat. Jak vysoká by dávka měla být a hlavně zda by nahradila všechny sociální dávky, nebo jen některé, je předmětem debat.

"V České republice není nepodmíněný základní příjem na pořadu dne," připomíná Šteg. Na oficiální úrovni podle něj žádná zásadní studie neexistuje a tématem se zatím zabývají hlavně občanští aktivisté.

V posledních měsících ale začíná garantovaný příjem lákat stále více zemí či měst k vyzkoušení v praxi. V červnu o něm budou hlasovat Švýcaři - pokud jej v referendu schválí, stali by se první zemí na světě, která jej zavede. O nepodmíněném základním příjmu (NZP) debatuje i Finsko, uvažují o něm zastupitelstva některých měst v Nizozemsku.

Jisté peníze pro každého? Ptejte se ekonoma

Online rozhovor začal v 11 hodin.

?Karel - 22. 2. 10:53 Dobrý den, jaký je rozdíl mezi garantovaným příjmem a sociálními dávkami? A proč by měl dostávat od státu peníze někdo, kdo nepracuje? To je pak přece logicky nespravedlivější vůči těm, kteří se snaží a nějakou práci, často špatně placenou, mají

Jiří Šteg Jiří Šteg: Koncept NZP nemá nic společného se sociálními dávkami. Může je do jisté míry nahradit resp. suplovat, ale je v to v zásadě "automatický nárokový" ničím nepodmíněný - kromě občanství - příjem. Dopady na strukturu a rozsah zaměstnanosti závisí na zvoleném modelu a výkonnosti ekonomiky. Těm, kteří mají špatně placenou práci, může jedině pomoci.

?ing.Pavel Zelený - 22. 2. 10:53 Dobrý den.
Jsem absolutním zastáncem tohoto příjmu a to již od začátku popularizace a to nemám zájem přestat pracovat.
Jen dodnes nerozumím , jaký bude poměr základní příjem versus starobní důchod .
Děkuji

Jiří Šteg Jiří Šteg: Bohužel jsme v ČR poměrně daleko od realizace tohoto konceptu. Otázka nahradí-li různé typy sociálních dávek resp. důchodů je komplikovaná. O konkrétním poměru nelze v současném případě hovořit, celá myšlenka by postrádala smysl, kdyby se měly starobní důchody při zavedení NZP snížit. Důchodová úroveň je zároveň jistou minimální mírou NZP.

?Pavel - 22. 2. 10:56 Kde by stát na to bral peníze.Díky

Jiří Šteg Jiří Šteg: V současné době poněkud procovské spotřeby a zásadních nerovnováh v příjmech resp. zdanění (především finančního kapitálu) "zdroje lze najít". Viz např. odtok kapitálových výnosů z ČR ve výši cca 300 mld. ročně. Modelově: Výdaje ČR na starobní důchody jsou cca 400 mld. Kč. Neboli při NZP pro všechny občany na úrovni průměrných důchodů by bylo potřeba cca 1,6 bilionu Kč. Zde začínají otázky, jejichž zodpovězení přesahuje rámec chatu: NZP pro všechny? Pro občany nad 18 let? Pro skupiny v pracovním věku? Nahradí sociální dávky? Jak to dopadne na úroveň mezd? Poklesnou? Jak se to odrazí ve zdanění a soc. pojištění? Jak ve struktuře zaměstnanosti? Jak s lidmi, kteří žijí na území a nejsou občany?

?Petr - 22. 2. 10:57 Dobrý den,
chtěl bych se zeptat co je podle vás hlavním důvodem nad uvažováním a testy funkčnosti garantovaného příjmu?
Zjednodušení systému sociálních dávek? Rozbití tradičního vztahu mezi zaměstnáním a platem za práci, jak zní důvod v Švýcarsku? Nebo snaha dopředu připravit řešení pro velmi vysokou nezaměstnanost, a případnou ztrátu koupěschopnosti obyvatel, způsobenou robotizací a automatizací, jak o tom hovoří predikce z Německa a USA?

Děkuji za odpověd,
Petr

Jiří Šteg Jiří Šteg: Dle mého názoru je primární důvod švýcarský a považuji jej za zásadní. Německý a americký má systémové trhliny, ale dočasně by mohl jaksi přemostit příjmové nerovnováhy a sociální napětí vznikajícim na půdorysu "průmyslu 4.0"

?A&A - 22. 2. 10:57 Měli by mít nárok na základní nepodmíněný příjem ke svému platu i (euro)poslanci?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Primární myšlenka resp. koncept je postaven na občanství, tedy bez ohledu na funkci. Jinými slovy ano. Technické, organizační a finanční modely pak jsou různě strukturovány a v jednom z nich je právo na NZP limitováno velikostí majetku resp. pravidelných příjmů...

?Jiří Mikula - 22. 2. 11:00 A co by jste říkal na to, vyplácet sociální dávky v závislosti na odvodech do sociálního fondu? Pracoval jsi x let a přišel o
práci? Dobrá ,poskytneme starovací pomoc pokud si v rozumném čase najdeš práci. Pracuješ-máš snahu-pomůžem -přídavky a pod.Nepracuješ-nechceš pracovat-nic nedostaneš.A to už nehovořím o netáhlech,kteří se tu tlačí z celého světa, ,ubytovat ,dát najíst a makat ať si to zaslouží.

Jiří Šteg Jiří Šteg: Jistá míra zásluhovosti je žádoucí a nutná pro všechny dlouhodobě fungující modely. Finační instituce resp. instituce tzv. finančních trhů ovšem převážně a z podstaty deformují životy lidí. Koneckonců i náš např. důchodový systém je postaven více na solidárnosti než na "fondů". Proti tomu lze postavit princip - každý má právo na podíl na HDP resp. výkonnosti ekonomiky. Dokážu si např. představit ústavní princip, že x (12,5 % je aktuální střední hodnota v OECD) HDP bude alokováno na důchody. NZP by například pomohl mnoha lidem vstupujícím do pracovního prostředí v počátcích.

?Němcová Hana - 22. 2. 11:01 A bude se to týkat i důchodců? ZA 37 let odpracovaných, z toho 22 OSVČ jsem dostala důchod 4180 Kč.Šla jsme do předčastného důchodu o 2 roky a 7 měsíců.Děkuji

Jiří Šteg Jiří Šteg: Viz předchozí odpovědi. V ČR není NZP na pořadu dne a není na žádné oficiální státní úrovni bohužel rozpracováván. Quasifondový systém a nízké průběžné "spoření" vede k výsledkům, které popisujete. Dle mého názoru důchod nemá být sociální dávkou, což ve Vašem případě pratkicky je.

?Radek Fiala - 22. 2. 11:03 Dobrý den,
diskuse na toto téma sleduji, mám dojem, že v kruzích, které rozhodují o dění v našich společnostech panuje strach nejen ze zavedení, ale i z prostého vyzkoušení daného systému, a otázka "ztráty motivace pracovat či podnikat" je pouhou zástěrkou proč něco takového nevyzkoušet. Strach pramenící ze ztráty či omezení moci nad lidmi, kteří jsou na systému, tedy na nich, zcela závislí. Sdílíte tento názor?
Děkuji a zdravím
R.Fiala

Jiří Šteg Jiří Šteg: Nejsem až takový skeptik, spíše se domnívám, že výzvy budoucnosti jsou zastíněny denodenním řešením problémů. Koncepty, výhledové řízení státu atd. jsou dlouhodobou slabinou ČR. NZP je jedním z opomíjených témat. Existuje vlastně nějaká smysluplná oficiální vize ČR 2050 (kromě řady parciálních a často nekomplementárních)?

?Petr - 22. 2. 11:03 Je možný souběh garantovaného příjmu a masové migrace? Děkuji.

Jiří Šteg Jiří Šteg: Je to otázka konkrétní konstrukce NZP. Nevidím důvodu, proč ne, najde-li se pro všechny migranty uplatnění (resp. práce).

?bibi - 22. 2. 11:04 Je možné, že pokud by toto bylo vypláceno každému, nedocházelo by k možným manipulacím ohledně přísp. na bydlení, životního minima atd.? Myslím, že stát platí navíc spoustě zmanipulovaným jakoby samoživitelkám, a jiným rodinám, ketré spolu nebydlí a přitom bydlí, keteré nemají peníze a přitom dělají načerno atd.
Bibi

Jiří Šteg Jiří Šteg: Zjednodušení celého systému přerozdělování by bylo významným, byť vedlejším, efektem zavedení NZP.

?karl - 22. 2. 11:05 A kde na to vzít ??

Jiří Šteg Jiří Šteg: Bez omezení parazitních ekonomických činnosti a zvýšení solidárních transferů nelze. Viz též níže.

?Jiří Ptáček - 22. 2. 11:06 Jak lze argumentovat proti obavám z přílišné zátěže státního rozpočtu a ztrátě motivace k práci?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Odpověď přesahuje rámec chatu, nechci-li Vás odbýt úsečným "těžko". Přece jen se jedná o zásadní změnu dosavadního sociálně-ekonomického prostředí...

?Martin Bartoň - 22. 2. 11:06 Dobrý den. Zabývala se i ČR tímto tématem a má tedy studie v nějaké fázi rozpracování?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Doporučuji www.vseobecnyzakladniprijem.cz jako rozcestník. V ČR na oficiální úrovni nějaká zásadní studie neexistuje, nemýlím-li se, téma je diskutováno na různých forech a nejvíce rozvito právě v oblasti občanských aktivit, bylo to např. tématem ve www.ekumakada.cz resp. její Pražské škole alternativ.

?Jaromír - 22. 2. 11:07 Lidská práce se postupem času úplně vytratí, nahradí ji počítače a roboty pak tato odměna bude asi nezbytná.

Jiří Šteg Jiří Šteg: Ano. Současné mechanismy rozdělování jsou jednak už nyní erodovány nerovnováhami v podílu na výsledcích ekonomické výkonnosti především parazitickými hospodářskými aktivitami. Zaměstnantost v primárním a sekundárním sektoru klesá, terciární sektor narazil na limity koupěschopné poptávky a počet lidí vytlačovaných a prekarizovaných narůstá, byť řada lidí a politiků namítá, že i ti prekarizovaní se mají lépe než zaměstnanci před sto lety...

?Jana Richterová - 22. 2. 11:07 Dobrý den,

Domnívám se, že zavedení základního bezpodmínečného příjmu by mělo být provázáno s povinnou pracovní povinností pro každého dospělého občana, aby nedocházelo k tomu, že někdo bude jen doma a bude žít z bezpodmínečného příjmu svého a svých dětí. Jaký je na to váš názor.
Jinak, myšlenka základního bezpodmínečného příjmu se mi líbí a tuto a myslím si, že je to správná cesta, zvláště když vidíme, jak špatně je nastavený sociální systém ČR, dochází k přeplácení oblíbených skupin (rodin s dětmi a důchodců) a doslova démonizování jiných skupin (např. nezaměstnaných).
Jana Richterová

Jiří Šteg Jiří Šteg: Byl bych opatrný s pracovními povinnostmi, především proto, že pracovní příležitosti v obvyklém smyslu slova prostě ubývají a tento proces se bude jenom urychlovat. Narážíme pak na otázku co s členy společnosti, kteří prostě práci nebudou nacházet. Ostatně živoření na sociálních příjmech není jistě nic příjemného a koneckonců ovlivňuje velmi negativně kvalitu života takto psotiženého člověka a může dokonce vytvářet asociální podhoubí. Otázka "přeplácení" a "démonizovaní" by NZP byla do značné míry vyřešena.

?J.B. - 22. 2. 11:07 Tato myšlenka mně také drží už dobré 2-3 roky, není špatná. Zjednodušilo by to administrativu, zklidnilo ty nejnižší příjmové vrstvy (možná by se i méně kradlo), politiku, města s větším podílem nepřizpůsobivých - mimochodem, zde je to zřejmě ekonomicky levnější řešení, než je současný stav. Je i spousta handicapovaných lidí, kteří trpí zvůlí zákonů a úřadů. Jsou i lidé v důchodovém věku, kteří na důchod nedosáhnou, protože mají smůlu a celý život žili v oblasti, kde je vysoká nezaměstnanost a kde si tedy nemohli naplnit podmínky doby strávené v zaměstnaneckém poměru. Je to do budoucna sociálně prozíravé řešení - i když se na té vlně poveze poměrně velká část lidí, kteří nedělají, fetují a plní chodby sociálek. Jde jen o to, jak vysoká by ta základní částka měla být. Je zřejmě bezpečnější blížit se k optimu odzdola. Dejme tomu od poloviny minimální mzdy - i když ta sama by měla zaručovat důstojné přežívání. ČR má v tomto vůči EU značné zpoždění. Mělo by se to tedy brát jako forma "peněz z vrtulníku", k čemuž spěje většina států z důvodu zvýšení míry inflace (která má umazávat obrovské zadlužení celého světa). Pokud máme jednou vstoupit do Eurozóny, tak s průměrným dluhe Eurozóny, což se blíží k 90% HDP, jinak by šlo o hloupou svatbu. Takže i tomuto odpovídá toto dohánění EU v sociálních výdajích, což bylo minulými pravicovými vládami násilně blokováno. Samozřejmě by se už nemělo tolik šetřit na platech státních zaměstnanců, jako jsou učitelé, zdravotní sestry, a mnoho dalších, držených "dole".

Jiří Šteg Jiří Šteg: Napsal jste pěknou kostru seriozního uvažování o NZP. Děkuji.

?Vlasák - 22. 2. 11:09 To pak není "nepodmíněný" příjem a každý jej tedy nedostane?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Základní koncept je nepodmíněný (někdy se používá téžvšeobecný) = nepodmíněný ničím kromě občanství, tedy jistá forma lidského resp. občanského práva.

? - 22. 2. 11:10 Tento základní garantovaný příjem by měl nahrazovat jakékoliv soc.dávky, tedy i inv.důchody...?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Opět: různé používané modely jsou různého rozsahu a hloubky. Podle mého názoru by to tak mělo být. A nemělo by to vést ke snížení současné úrovně dosahované ze sociálních dávek.

?marek - 22. 2. 11:10 Dobrý den, znamená to tedy, že tento garantovaný příjem by obdržel i každý pracující, i každý nepracující ( pravděpodobně podle výše příjmů, majetkových poměrů, jak je naznačeno v předchozí odpovědi). Tím by zanikly všechny dosavadní sociální dávky, tzn. příspěvky na bydlení, děti, ..? Tzn. např. rozhodnu-li se z vlastní vůle nepracovat, budu mít jistotu, že nezemřu hlady, přivydělám-li si nějaké peníze k dobru, o garantovaný příjem ani tak nepřijdu? - dokážu si představit, co by toto mohlo udělat s výší reálných mezd. Popř. byla-li by tato jistota pouze pro nepracující, znamenalo by to zvýhodnění lenochů.

Jiří Šteg Jiří Šteg: Ne každý nepracující je lenoch a ne každý "nepracující" nepracuje. Nemyslím, že by to vedlo k lenošení resp. ke zvýšení procenta lenošících. Mnohem závažnější a těžko prognozovatelné jsou dopady na strukturu zaměstnanosti. Kolik lidí by dělalo méně placenou práci, která by je bavila, kdyby měli jít se mzdou níže o NZP? Dopad na úroveň mezd a reakci privátní sféry je velkou otázkou mimo prostor chatu.

?Vlastimil Slovák - 22. 2. 11:10 Dobrý den.

1) Připadá Vám morální pobírat příjem bez jakéhokoliv přičinění ?

2) Kdo to zaplatí?
Děkuji.

Jiří Šteg Jiří Šteg: Morálka se vyvíjí a již nyní se liší např. od středověké, zpětně ovlivňuje a navyká nás na různé výdobytky. Sociální dávky resp. sociální stát nám připadají normální, ale je to poměrně nový prvek. Osobně mi připadá nemorální např. činnost nebankovních subjektů poskytujících půjčky a řada jiných věcí. K rozměrům a zdrojům viz níže.

?Karel II. - 22. 2. 11:11 Může si vůbec tento koncept dovolit Česká republika? Přeci jen, nejsme Švýcarsko.
A jestli ano, nejednalo by se u nás o tak zanedbatelnou částku, že by to daný účel kreativity jedince nemohlo naplnit?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Budou se nad ním dříve či později zamyslet všechny vyspělé státy. Případná výše NZP bude nezbytně v korelaci s hospodářskou výkonností, struktura a podmínky s celkovou vyspělostí daného státu případně geopolitického prostoru. Primární je odstranění imanentních rozporů v rozdělování, kreativita jedince je "last but not least" :-)

?Radek - 22. 2. 11:12 Dobrý den,jak říkáte hodně lidem by to pomohlo co mají normální většina lidi plat 17000.- hrubého k platu nějaký bonus a ti co nepracují tak by nedostali nic to je logické.

Jiří Šteg Jiří Šteg: V zásadě by všichni občané měli dostat "něco".

?Pavel Maj - 22. 2. 11:13 Zdravím,
do jaké míry souvisí garantovaný příjem s protikrizovou snahou podpořit koloběh kapitálu v globálním finančním systému? Děkuji

Jiří Šteg Jiří Šteg: Nemyslím, že by tam byly vědomé snahy podobného typu, neejsem přes velká pokušení zapáleným příznivcem spikleneckých teorií. Je však nepochybné, že pokud neodstraníme nerovnováhy v podílu na bohatství, nebudeme muset za několik desítek let řešit už nic než jak rozdělat oheň a nezemřít hlady...

?Jakub - 22. 2. 11:13 Dobrý den, jaká výše by teoreticky připadala v úvahu pro případ zavedení tohoto příjmu v ČR vzhledem k výkonnosti ekonomiky apod.? Děkuji za odpověď.

Jiří Šteg Jiří Šteg: Už jsem k tomu psal níže. Cca 11 000 Kč na občana by vyžadovalo navíc do SR cca 1,2 bilionu Kč. Při polovině by to bylo cca 800 milionů Kč. Pokud by se NZP nevztahoval na občany do 18 lety, pak by to bylo ještě méně atd. atd. Uvažovat v současnosti o konkrétním modelu je parametrická úvaha, která navíc vyžaduje vypracování řady variant. Bezpochyby dosažitelná úroveň využitím všech rezerv je na úrovni cca 3 000 Kč, ale podle mého názoru snaha o něco takového by zastínila podstatu konceptu NZP a vedla by k zamražení současné struktury atd. atp. Byla by nesmyslná.

?Martina - 22. 2. 11:16 Zajímalo by mě, jaký by podle odhadů měl garantovaný příjem dopad na profese, které jsou hůř placené a lidé je pak vykonávají často jen proto, že nemají jinou možnost. Např. oblast péče o starší lidi je finančně podhodnocená a v různých pečovatelských domech je velmi vysoká fluktuace zaměstnanců. Stávající systém zaručuje, že se místo aspoň na krátkou dobu vždy zaplní někým, komu nezbývá, než vzít jakoukoliv práci. Dá se očekávat, že by garantovaný příjem změnil systém ohodnocování, protože by bylo těžší pro určité velice potřebné profese, v současnosti podhodnocené, najít dostatečný počet zájemců? A naopak cena jiné práce, v současnosti výhodné, by klesla?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Ano.

?Pepa - 22. 2. 11:16 Dobrý den,já mám důchod 12200 a manželka 5600 kč,ke se mám přihlásit o peníze pro každého,děkuji

Jiří Šteg Jiří Šteg: Zatím není jiná možnost než existující sociální systém...

?Jirka - 22. 2. 11:17 Dobrý den,
vím, že garantovaný příjem je v ČR čistá utopie, jelikož by byl nadmíru zneužíván, spíš bych měl dodaz na Váš názor na zneužívání sociálních dávek? Protože teď jsem byl nemocný s úrazem nohy dva měsíce, před týdnem jsem byl uschopněn a ještě jsem neviděl ani korunu ze své nemocenské, proto jsem začal běhat po úřadech abych se vůbec domohl něčeho na co mám právo. Co mne však zaskočilo, že jsem během mých výletů potkával rodiny znatelně dlouhodobě nezaměstnané, kteří si žili jak prasata v žitě (dle komunikace dvou osob jsem vyslechl, že na rodinu mají cca 40 tis. A já s nemocenskou, manželkou a dvěma dětmi dostanu 15000 za dva měsíce. Není to trochu pro mne trochu kontraproduktivní, když nezaměstnaní mají větší příjem než já se ženou a dětmi, když oba pracujem?
Děkuji za Vaši odpověď

Jiří Šteg Jiří Šteg: NZP by nemohl být z podstaty zneužíván. Nevím, jak se pozná znatelně dlouhodobě nezaměstnaný, skutečností však je, že výplata nemocenské je v ČR nízká každé větší onemocnění hrozí propadem do problémů. Souvisí to mj. i s malým odstupem pracovních příjmů od sociálních požitků obecně. Nebude-li ani tato disproporce napravena, pak nemůžeme očekávat, že by se vedla hlubší seriozní diskuse o NZP...

?Josef Brofsky - 22. 2. 11:17 Zavedení tzv. garantovaného příjmu bych významově přirovnal ke zrušení nevolnictví. Domnívám se že zásadním způsobem ovlivní naši (evropskou) společnost.

Z ekonomického hlediska bude zavedení garantovaného příjmu jednoznačně pozitivní a je okamžitě realizovatelné. Jako největší problém vidím českou mentalitu, všudypřítomnou psychologii závisti a nepřejícnosti, stále živé Gottwaldovo "Bez práce nejsou koláče".

Jaký je Váš názor?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Ten příměr je moc pěkný. A pravdivý. Myslím, že by řada elementů psychologie závisti a nepřejícnosti odpadla a vedlo by to ke zlepšení společenského klimatu.

?František Ulč - 22. 2. 11:21 Dobrý den.
Nevíte, zda již někdo udělal studii, kolik stát stojí výměra, výplata a kontrola všech sociálních dávek - jejich správa, nájem budov, energie, platy úředníků, myslím tedy opravdu konečný účet pro stát? Ještě zajímavější by byla studie, která by zahrnovala i náklady na straně podnikatelů (administrativní zátež), tedy nejen vyčíslit celkovou zátěř pro stát, ale pro celou ekonomiku. Pokud ano, jaký je? Pak by šlo jistě snadno spočítat, jestli a v jaké výši (pokud ano) by byl garantovaný příjem efektivnější.

Jiří Šteg Jiří Šteg: Je to otázka metodiky výpočtu. Pouze ČSSZ má k 9.000 zaměstnanců, finanční správa k 17.000, takže jisté úspory jenom na mzdových nákladech tam možné jsou. Ale to není hlavní důvod konceptu NZP. Ten spočívá v nastolení spravedlivějšího podílu na výsledcích hospodářských aktivit a odstranění devastujících nerovností.

?Kabrioletka - 22. 2. 11:21 Dobrý den, můžete mi prosím říci:

1/ Z jakých příjmů by se NZP financovalo? Má stát dostatečné příjmy na NZP?
2/ Nárok na NZP by měli občané ČR nebo i lidé, kteří sem přijdou za prací nebo třeba z důvodu
útěku před válkou a jiní?
3/ Je země, podle které bychom mohli čerpat zkušenosti? V které zemi se tento způsob osvědčil a kde je zavedena?Děkuji a přeji hezký den.

Jiří Šteg Jiří Šteg: 1) Zdroje by musely být vícesložkové, viz níže. V současné podobě rozdělovacích mechanismů nemá zdroje na zavedení smysluplné úrovně NZP.
2) V zásadě se jedná o občanský princip.
3) Poněkud neorganicky by se dal uvést např. Brunei nebo některé petrodolarové státy Blízkého východu, kde NZP existuje. Aktuálně je nejzajímavější a nejvíce i veřejně diskutovaná otázka NZP ve Švýcarsku, Holandsku a Finsku.
Mějte se také hezky

?Laďa - 22. 2. 11:22 Opravdu je v dnešní době někdo tak naivní, že by věřil tomu, že český člověk by chodil do práce za 12 000 kč, když by měl jistotu 10 000 kč za nic ? Práci placenou do 12-14 tisíc by nechtěl nikdo dělat a to ze dne na den, jsme češi.

Jiří Šteg Jiří Šteg: NZP by nepochybně proměnil strukturu zaměstnanosti. Vaši úvahu bych ovšem doplnil otázkou: Kolik lidí by se spokojilo příjmem cca 10.000 a rezignovalo by na vše, co by jim umožnilo příjem oněch 10.000 + 12.000? Tedy vydělat si o 144.000 ročně více?

?Ondřej Perlík - 22. 2. 11:22 Dobrý den, patrně jsem asi padesátý první v pořadí, ale vnucuje se mi otázka: jaký smysl dává dotovat lidi, který nejsou schopni se samostatně uživit? pravděpodobnost, že se budou věnovat nějaké méně výdělečné činnosti by možná dávala smysl u uměleckých profesí nebo řekněme u sociálních služeb, ale takhle skupina je často sama příjemcem sociálních služeb, tedy také ne příliš pravděpodobná varianta. Naopak se mi jeví jako nesmysl dotovat někoho, koho už prostřednictvím pojištění a odvodů (jsem OSVČ) beztak dotuji a poslední, nikoli však nejméně důležité: cožpak jsme tu už sociálních a socialistických experimentů neužili za těch uplynulých let dost?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Pokud nezměníme současné rozdělování, stejně se nám společnost rozpadne. Je lepší anticipovat změny, rizika a napětí než reagovat na výbušnou situaci vzniklou kvůli zavírání očí. Nejedná se o dotaci, ale o solidární transfer zabraňující takové výbušné situaci. Např. současná krize je v nemálé míře krizí poptávky v reálné ekonomice a poptávka i prostřednictvím NZP by byla stimulována. Tento element nelze podceňovat a není to jednorázový problém, ale výsledek dlouhodobé tendence.

?J.Šimek - 22. 2. 11:22 Hádám, že vlivem garantovaného příjmu by lidé nebyli nuceni brát práci, která je vnímána jako podřadná a/nebo která je mizerně ohodnocována. Cena skutečné práce (a věřím, že i její prestiž) by tak nepochybně (a právem) stoupla - v zemědělství, ve výrobě, ve službách, ... Aby lidé zde pracující mohli být patřičně zaplaceni, stoupnou ovšem i ceny potravin, výrobků a služeb a bojím se, že garantovaný příjem v důsledku toho může záhy přestat stačit k tomu, aby zaručil důstojný život. Máte již nějakou představu, jak by měl vypadat nějaký rovnovážný stav?

Jiří Šteg Jiří Šteg: To bych mohl aspirovat na Nobelovu cenu. Nepochybně jsou všechny Vámi zmíněné vlivy (a řada dalších) obsaženy. Ekonomika i společnost jsou z principu - jako dynamické multiprovkové systémy - nestatické resp. nerovnovážné. Seriozní diskuse kolem NZP by vnesla do oficiálních struktur nutnost impuls, který nyní chybí. Včetně impulsů a diskusí o tzv. finančních trzích, geopolitických nerovnováhách atd. atp.

?Adam Novák - 22. 2. 11:23 Dobrý den,
druhým rokem podnikám, mám minimální příjmy, cca. 10tis měsíčně, na DP přiznávám ještě méně, bydlím se sestrou v bytě, kde splácíme družstevní podíl, mám nárok na nějakou podporu a na jakou?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Otázka na orgány sociální ochrany. Ohledně otázek souvisejících s DP doporučuji se obrátit na FÚ ;-).

?michal - 22. 2. 11:24 Ty co budou pracovat budou mit nadstandartni prijmy?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Vyšší než ti co nebudou pracovat resp. nebudou zaměstnaní.

?katka - 22. 2. 11:28 Dobrý den,
je jedním z očekávání tohoto systému i snížení kriminality?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Nikoliv bezprostředně, ale ve společnostech se menšími sociálními rozdíly je obecně kriminalita nižší resp. nemá tak často charakter násilných činů.

?Filáková Jolana - 22. 2. 11:28 Jaký je model ve Švýcarsku, který zmiňujete, jak by měl být aplikován? Zmínil jste Výdaj ČR na star. důchody, jaké jsou Výdaje ČR na ostatní platby státu (dávky+další důchody), dál se přece musí vzít do úvahy pokles Výdajů na mzdy úředníků a zrušení další byrokracie+SW služby a služby související, v podstatě by šlo pouze o počet lidí, občanů ČR, dejme tomu nad 18 let, x výše ZNP. Všechny dávky, přídavky a ostatní platby státu by měly být obsaženy už v ZNP. Bez ohledu na počet dětí (sama mám 3), je to svobodná vůle každého jedince, kolik si pořídí dětí. Práci to neomezí, případně zkrácené úvazky pomůžou snížit míru nezaměstnanci a zabezpečit právě ty zmíněné děti. Myslím, že systému se bojí ti, kterým by odešla levná pracovní síla, nebo by měla aspoň možnost, ve větším klidu odejít za opravdu výhodnějšími podmínkami nebo si prostě odpočinout. Potřeba práce a vlastní důležitosti je poměrně vysoká.

Jiří Šteg Jiří Šteg: Děkuji za poslední větu, kterou považuji za mimořádně důležitou. Ne vše se dá spočítat a modelovat. A NZP míří stejně ekonomickým jako tímto, řekněme společenským směrem. Ostatně vyspělé ekonomiky již dávno berou tyto "měkké faktory" v úvahu. V ČR ještě tak daleko nejsme. I proto se tímto směrem musíme vydat. Úvahy o NZP jsou jednou ze součástí těchto širších úvah.

?Rudy - 22. 2. 11:33 To myslíte vážně, že se připrchlíci budou chtít zapojit do pracovního procesu ?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Je-li podmět Vaší vedlejší věty slovní hříčkou, pak vězte, že ji považuji přinejmenším za nepovedenou. Pokud ne, přijměte prosím mou zdvořilou omluvu.

?Bara - 22. 2. 11:35 Asi nema cenu se ptat levicoveho ekonoma, ale pokud Svycari v referendu odmitnou (v coz doufam), jake podle Vas mohou mit duvody?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Např. fiskální, sociální, politické. Nemýlím-li se, pak ještě není rozhodnuto o otázce resp. bude-li obsahovat konkrétní výši. V každém případě doporučuji sledovat švýcarský vývoj i nelevicovým ekonomům :-).

?Jiří - 22. 2. 11:37 Jaký je rozdíl mezi "garantovaným příjmem" a definicí komunismu."každý dle svých schopností, každému dle jeho potřeb"?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Zásadní.

?Vodník Česílko - 22. 2. 11:37 Jak vysoký (respektive nízký) by ten garantovaný příjem na osobu musel být, aby celková výše výdajů státu v sociální oblasti zůstala na aktuální úrovni?

Jiří Šteg Jiří Šteg: Viz níže. Ale úroveň mezi 3-4.000 Kč není smyslem NZP. Pokud by se mělo vycházet z fiskální resp. daňové a odvodové neutrality, pak nemá smysl se tímto konceptem vůbec zabývat.

autor: Tereza Holanová

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama