Jen pět zemí EU není v deflaci. Podle Eurostatu je i v Česku

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
24. 2. 2015 12:26
Kvůli odlišné metodice teď Česko v inflaci je i není. Podle Eurostatu ano, Český statistický úřad vypočítal, že ne.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Brusel - Spotřebitelské ceny v eurozóně i celé Evropské unii pokračovaly v lednu v poklesu. V zemích platících eurem se ceny meziročně snížily o 0,6 procenta, což byl nejvyšší propad od července 2009. V EU pak ceny klesly o 0,5 procenta. Uvedl to ve své konečné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Deflaci způsobil hlavně propad cen energií.

V lednu se deflaci, tedy pokles cen, podařilo vyhnout pouze Maltě, Rumunsku, Rakousku, Švédsku a Británii. Nejvyšší byla deflace v Řecku a Bulharsku. V Řecku činila 2,8 procenta a v Bulharsku 2,3 procenta.

V Česku podle Eurostatu spotřebitelské ceny v lednu poklesly meziročně o 0,1 procenta. Výsledek se liší od toho, který na začátku února prezentoval Český statistický úřad. Podle jeho metodiky ceny v Česku v lednu naopak o 0,1 procenta rostly.

Zatímco Český statistický úřad vychází při výpočtu inflace z indexu spotřebitelských cen, Eurostat používá takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen. Ten se liší například vahami jednotlivých položek spotřebního koše.

Bez energií a potravin ceny rostly

Ceny ropy se od června snížily o více než polovinu. To má dopad hlavně na ceny energií, které v eurozóně v lednu klesly o 9,3 procenta, nejvíce od září 2009. Z toho ceny topného oleje se propadly o 26,8 procenta a pohonné hmoty zlevnily o 15,8 procenta.

Bez zahrnutí nestabilních cen energií a potravin se ceny v eurozóně v lednu zvýšily o 0,6 procenta. Jejich růst však zpomalil z 0,7 procenta v prosinci.

Eurozóna nyní zažívá teprve druhé období deflace ve své historii. V minulosti se ceny snižovaly pouze v období od června do října 2009.

Evropská centrální banka se minulý měsíc v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace rozhodla, že zahájí takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Do ekonomiky eurozóny tak bude od března měsíčně pumpovat 60 miliard eur (1,7 bilionu Kč), aby podpořila její oživení.

ECB už loni snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Cílem banky je zvýšit inflaci těsně pod dvě procenta. Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou ECB označuje za nebezpečnou zónu.

 

Právě se děje

Další zprávy