reklama
 
 

Deutsche Bahn chystají vlaky s "očima", do deseti let chtějí jezdit bez strojvůdce

včera
Německé dráhy o projektu od začátku uvažují v mezinárodním měřítku, časem by tedy takové vlaky mohly jezdit i do Česka. "Naším cílem je, aby první plně automatické vlaky jezdily v polovině dvacátých let," říká Achim Fiack z oddělení strategického managementu DB. Oproti letištním drahám nebo některým metrům, které jsou již plně automatizované, situaci na železnici komplikuje to, že nejde o uzavřené okruhy, a cestu vlaku tak může kdykoliv něco nebo někdo zkřížit.
Hlavní zprávy

Berlín – V Německu by už za několik let mohly jezdit první vlaky bez strojvůdce. Plně automatické stroje by se na tamních železnicích mohly podle Achima Fiacka ze společnosti Deutsche Bahn (DB) objevit kolem roku 2023. Fiack, člen managementu DB, to řekl v rozhovoru s ČTK. Německé dráhy o projektu od začátku uvažují v mezinárodním měřítku, časem by tedy takové vlaky mohly jezdit i do Česka.

"Odhadujeme, že to čistě technicky bude možné do tří až čtyř let, když se do toho skutečně opřeme," říká Fiack o plně automatických vlacích. Než začnou vozit i cestující, bude třeba upravit právní rámec a vyjednat povolení potřebná pro nasazení automatických souprav do provozu. "Počítáme s tím, že to bude trvat ještě další tři čtyři roky. Naším cílem je, aby první plně automatické vlaky jezdily v polovině dvacátých let," upřesňuje vizi muž z oddělení strategického managementu DB.

V prvních letech nebudou automatické vlaky jezdit po celém Německu, ale na zvláště vybraných tratích. Jaké to budou, začínají už teď řešit odborníci. "Jak přístupná je ta trať? Je na ní i nákladní doprava? Kolik je na ní železničních přejezdů? Jakou rychlostí se na ní jezdí?" vyjmenovává Fiack některé z otázek, které experti posuzují.

Než bude možné soupravy plně automatizovat, je podle německého manažera nutné zapracovat na několika oblastech. "Bude potřeba funkce autopilota, která řízení vlaku převezme," uvádí Fiack jeden z příkladů. Automatický vlak bude také muset mít senzory, které budou sledovat trať i okolí a dokážou rozpoznat překážky. "Vlak musí mít oči, musí být schopen vidět," podotýká.

Třetí technickou oblastí, na níž bude potřeba se zaměřit, je přesné určování polohy, aby bylo vždy jasné, kde a hlavně na jaké koleji se daný vlak pohybuje, a to i v případě, když jsou koleje těsně vedle sebe. Čtvrtým bodem je lepší napojení vlaků na datové sítě, aby mohly nepřetržitě komunikovat s centrálou a případně i mezi sebou.

"Jednotlivé technologie jsou už částečně k dispozici na trhu, ale jde o to, jak systémy vzájemně propojit," říká Fiack k oblasti, u které čeká největší obtíže. Oproti letištním drahám nebo některým metrům, které jsou již plně automatizované, situaci na železnici komplikuje to, že nejde o uzavřené okruhy, a cestu vlaku tak může kdykoliv něco nebo někdo zkřížit.

Právě v takových podmínkách už Deutsche Bahn vlaky několik let testuje. Od roku 2008 jezdí stroje na pětadvacetikilometrové trati mezi Annaberg-Buchholzem a Schwarzenbergem na německé straně Krušných hor, jen několik kilometrů od českých hranic. Zatím v lokomotivě vždy pro jistotu sedí strojvůdce, příští rok už by ale vlak mohl trasu poprvé zvládnout úplně sám.

Od automatických souprav si hlavní německý železniční dopravce slibuje energetické úspory a větší vytížení tratí. Vlak bez strojvůdce bude schopen jízdu naprosto přesně přizpůsobit trati, a mohl by tak ušetřit přes deset procent energie. Zároveň bude díky výrazně lepší koordinaci vlaků a jejich propojenosti možné jednotlivé soupravy na trať vysílat s výrazně menšími rozestupy než dnes.

Přes veškeré změny, které chce DB časem uplatnit i v mezinárodní dopravě, zůstane jedna věc stejná. I v automatických vlacích budou zprvu jízdenky kontrolovat průvodčí.

autor: ČTK

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama