Peking kvůli příslibu "zelených" olympijských her, které bude hostit v první polovině února, postavil nespočet nových solárních a větrných elektráren. V celkovém souhrnu Čína přitom už nyní platí za největšího producenta solární i větrné energie na světě. Současně ale stále provozuje více uhelných elektráren než kterákoliv jiná země a v jejím energetickém mixu ze dvou třetin dominuje právě uhlí.
Větrné i solární farmy vyrostly například v oblasti Čang-ťia-kchou, asi 200 kilometrů od Pekingu, která bude jedním ze tří olympijských středisek. Tamní farmáři si ale podle agentury AFP stěžují, že je státní firmy výstavbou elektráren připravují o zemědělskou půdu.
"Firma nám řekla, že je to nepoužitelná půda, ve skutečnosti je to ale velmi dobrá zemědělská půda používaná námi, farmáři," popsal čínský zemědělec Su Wan. Podnik podle jeho slov přislíbil, že farmáři za jeden mu (čínská jednotka plochy, asi 660 metrů čtverečních) půdy dostanou tři tisíce jüanů (přes deset tisíc korun). "Nakonec jsme ale nedostali nic," tvrdí Su.
AFP se obrátila s prosbou o reakci i na firmu, která solární elektrárnu v oblasti postavila, ta však nereagovala.
Čína přitom v září zavedla přísná pravidla kompenzací pro lidi, kterým bude kvůli výstavbě ekologických projektů, jako třeba solárních nebo větrných elektráren, sebrána půda. Někteří zemědělci, jako třeba Su, ale tvrdí, že se státní firmy pravidlům vyhýbají tím, že zemědělskou plochu označují za pustinu.
Bití a zatýkání
Na ztrátu půdy si v textu AFP postěžoval i farmář vystupující pod jménem Pi. Tvrdí, že někteří zemědělci byli nuceni podepsat s čínskou státní energetickou společností smlouvy o pronájmu půdy, aby na ní mohl vyrůst solární park. AFP uvádí, že smlouvy viděla. Ty, kteří kontrakt odmítli uzavřít, police zbila nebo zatkla, někteří pak skončili v nemocnici, vylíčil Pi.
O ztrátě půdy kvůli instalaci fotovoltaiky hovoří i farmář vystupující pod jménem Lung, který stejně jako Pi pochází z vesnice poblíž Pekingu. Jeho rodina přišla o více než polovinu své půdy. Také jí přitom firma přislíbila peníze za zábor plochy, žádné však nedostala.
"Měli jsme dostat tisíc jüanů za jeden mu (asi 660 metrů čtverečních) za to, že si solární společnost plochu pronajala na dvacet pět let," řekl Lung.
Boj se smogem
Čína chce do roku 2030 vyrábět čtvrtinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Aby plán splnila, musí více než zdvojnásobit větrnou a solární kapacitu. Ochránci životního prostředí podle AFP varují, že konfiskace půdy ze strany firem kvůli stavbě elektráren se tak stane běžnější.
Plán Pekingu na "zelenou" olympiádu přitom vyvolává otazníky i vzhledem ke kvalitě zdejšího ovzduší. Čína se snaží se smogem, kvůli kterému obyvatelé mnohdy ani nevycházejí z domu, bojovat. Předloni například klesl počet dnů, kdy metropole zaznamenala silně znečištěné ovzduší, na deset oproti třiačtyřiceti v roce 2015. Podle Světové zdravotnické organizace ale Peking na normy kvality ovzduší stále nedosahuje.
Také čínské ministerstvo pro ekologii a životní prostředí se podle agentury Reuters nedávno nechalo slyšet, že zimní smog zůstává kritický. Popřelo také informace, že firmy těžkého průmyslu, které obzvláště zatěžují životní prostředí, budou od prvního ledna mimo provoz. Zpravodajský web France24 ale informoval o tom, že Peking před olympiádou například nařídil ocelárnám v oblasti metropole, aby svou produkci o polovinu snížily.
Olympiáda v Číně proběhne od čtvrtého do dvacátého února. Země chce podle státní agentury Nová Čína nasadit pro přepravu sportovců přes 600 autobusů poháněných vodíkem. Celkově pak organizátoři plánují, že 85 procent všech dopravních prostředků na olympiádě bude poháněných elektřinou nebo vodíkem. Podle agentury Reuters nicméně výroba vodíku v Číně pokulhává a zemi se v této oblasti nedaří plnit své plány.
