A to přesto, že po vstupu Česka do Evropské unie se čekal jejich rychlý konec. Ztratily totiž hlavní výhodu - už roky se v nich neprodává zboží osvobozené od daní.
Na mnohých větších hraničních přechodech ale prodejny zůstaly a nyní přibývají další. Našly totiž dobrou klientelu mezi zákazníky z Německa a Rakouska, kteří v nich nakupují hlavně levnější české potraviny, alkohol a cigarety.
Speciální nabídka pro cizince
Společnost Travel Free, která patří do konsorcia jedné z největších tuzemských firem Unimex Group a provozuje bývalé bezcelní obchody na osmi hraničních přechodech s Německem a Rakouskem včetně Folmavy, Rozvadova nebo Mikulova, chce postavit další prodejnu na hraničním přechodu Svatý Kříž Waldsassen.
V prodejně potravin má najít práci až dvacet pět lidí a počítá s vybudováním 72 parkovacích stání pro osobní automobily a 3 parkovacích stání pro autobusy.
"Obchody na hraničních přechodem pořád vydělávají na rozdílných cenách v českém a rakouském pohraničí a na tom, že jsou pro přehraniční zákazníky blízko, a odpadá tak složité cestování," řekl ekonom Milan Brázda.
Travel Free tak například připravuje zákazníkům v Rakousku a Německu pravidelně letákovou nabídku levnějšího zboží, láká i na to, že má otevřeno i o víkendech a svátcích, kdy se na druhé straně hranice obchody zavírají.
Brázda dodává, že v blízkosti velkých hraničních přechodů se navíc dá počítat s tím, že tam vyrostou také větší obchodní centra, příkladem může být první tuzemské centrum se zlevněným značkovým oblečením Freeport v Hatích na Znojemsku.
"I když kupní síla Čechů a Moravanů roste, pořád je výrazně nižší než u Němců nebo Rakušanů, kteří tvoří podstatnou část zákazníků těchto příhraničních center," řekl Brázda.
Přichází obchodní centra
Bývalá bezcelní zóna najde využití také v Chebu. Tam se na čas přesune část prodejců z jedné z největších tuzemských příhraničních tržnic Dragoun.
Ale už na podzim má v této lokalitě stát obchodní centrum s markety Interspar a později i OBI, nákupní galerie s dalšími prodejnami a parkoviště s více než tisícovkou míst.
Těsně před vstupem Česka do Evropské unie bylo na hranicích a letištích 15 provozovatelů bezcelních obchodů s dvaceti pěti prodejnami. Provozovatelé free shopů byli v pohraničí velmi významnými zaměstnavateli, celkem v nich pracovalo přes dva tisíce lidí.
Část free shopů poté, co skončil prodej bez daní, zavřela a propustila zaměstnance. Na většině hraničních přechodů ale prodejny zůstaly otevřené dál, a free shopy tak zaměstnávají stále několik set lidí.
Konflikty a vzestup
Česko se kvůli free shopům dostalo do konfliktů jak se svými sousedy, tak s Evropskou unií.
Provoz bezcelních obchodů totiž dlouhodobě kritizovaly úřady v Německu i Rakousku, Česko kvůli tomu, že nesplnilo termín pro jejich uzavření, dostalo i důraznou výtku od Evropské unie.
A některé firmy ze Znojemska dodnes vedou s finančnímu úřady soudní spory o to, kolik měly zaplatit na daních a jaké zboží vlastně mohly prodávat.
Free shopy stály také za vzestupem části významných tuzemských podnikatelů.
To je i příklad společnosti Unimex v čele s Jiřím Šimáněm.
Ten nyní šéfuje například největší tuzemské cestovní kanceláři Čedok, letecké společnosti Travel Service, provozuje část tuzemských obchodních domů OBI nebo vlastní firmy Global Wine a Global Spirit, které jsou největšími místními exportéry lihovin.
Free shopy stály také za vzestupem majitele znojemského hokejového týmu Jaroslav a Vlasáka.
Od roku 1993 společně se svým rakouským společníkem Ronaldem Seunigem začal budovat největší středoevropský bezcelní obchod mezi českou a rakouskou hranicí v Hatích na Znojemsku pod názvem Excalibur City.
Právě u free shopů v Hatích přitom mělo nedodržováním předpisů dojít podle Nejvyššího státního zastupitelství ke škodě za tři sta třicet milionů korun, vyšetřování nakonec ale skončilo bez obvinění.
