Daň z nabytí nemovitosti budou od podzimu platit kupující, novela prošla Senátem

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 7. 2016 19:41
Daň z nabytí nemovitosti bude nově platit kupující. Vládní novelu zákonného opatření, která s tím počítá, schválil ve čtvrtek Senát. Ještě ji musí podepsat prezident. Změna začne platit od podzimu. Sazbu daně novela nemění. Senát zároveň dal šanci novele, která by měla zařízením pro děti vyžadujícím okamžitou pomoc zajistit stálý přísun peněz ze státního rozpočtu. Ve čtvrtek také odeslal prezidentu Miloši Zemanovi seznam adeptů na státní vyznamenání.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Už na podzim by mohli začít daň z nabytí nemovitosti platit kupující. Novela ve čtvrtek prošla Senátem, zbývá podpis prezidenta Miloše Zemana.

Senátní výbor pro územní rozvoj sice navrhoval snížit sazbu daně ze čtyř na tři procenta, ale protože Senát změnu zákonného opatření schválil, o pozměňovacích návrzích se nehlasovalo. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) vyjádřil nesouhlas s jakýmkoli návrhem na změnu sazby. Senátorka Veronika Vrecionová (ODS) měla připravený návrh na snížení daně na dvě i jen jedno procento. Ivo Valenta (za Stranu soukromníků) chtěl daň z nabytí zcela zrušit.

Také bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová (za SZ) se nad sazbou daně pozastavila. "Je to hodně vysoké zdanění a za nic," řekla. Připomněla však, že Ústavní soud v roce 2009 dospěl k závěru, že tato daň není protiústavní. Podotkla, že stát si může poměrně volně rozhodovat o tom, co zdaní a jak to zdaní, jen přitom musí dbát na to, aby některé skupiny občanů proti jiným nezatěžoval příliš.

Vláda si od změny v osobě poplatníka slibuje větší jednoznačnost zákona i lepší výběr daně. Současný zákon dává možnost oběma stranám transakce, aby se dohodly, která z nich daň zaplatí; zpravidla ji platí prodávající a kupující je v pozici ručitele. Změna zákona tento institut ručení ruší. Sazbu daně čtyři procenta ponechává beze změny. V účinnost má změna vstoupit první den třetího měsíce od vyhlášení zákona ve sbírce, pokud by vyšla v srpnu, změna nastane od listopadu.

Daň z nabytí platí nabyvatel nemovitosti už podle současné právní úpravy, a to ve stanovených případech, jako jsou třeba dražby nebo vydržení. Babiš už při projednávání ve Sněmovně ujišťoval, že banky se této změně přizpůsobí a budou klientům půjčovat i na zaplacení daně. Podle ministerstva financí zákon i nadále umožní poplatníkům odečítat si od základu daně z příjmu úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření, pokud z úvěru zaplatí nejen nemovitost, ale nově i daň z nabytí.

Novela také bez dalších podmínek osvobozuje kraje, obce a jejich svazky od placení daně z nabytí. Samosprávy v tomto případě nebudou muset ani podávat daňové přiznání. Předloha zjednodušuje určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. Další změna se týká osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově se toto osvobození bude vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, nikoliv na rozestavěné.

Finance na akutní péči o děti

Senát dal zároveň šanci novele skupiny členů horní komory v čele se Zdeňkem Papouškem (za KDU-ČSL), která by měla zařízením pro děti vyžadujícím okamžitou pomoc zajistit stálý přísun peněz ze státního rozpočtu. Předlohou se nyní budou zabývat senátní výbory. Horní komora by ji mohla poslat do legislativního procesu na některé z dalších schůzi.

Zařízení akutní péče nyní dostávají peníze od státu za dobu, kdy je v nich umístěno dítě, ve výši 22800 korun měsíčně na jedno. Problémem jsou podle autorů takzvané dlouhodobé propustky, třeba když jde dítě na zkoušku do rodiny nebo jede na tábor. Zařízení na ně pak nedostávají nic. "Současná podoba financování jim neumožňuje zajistit provoz v dlouhodobějším horizontu," píšou předkladatelé v důvodové zprávě. Státní příspěvek pokrývá podle nich polovinu až tři čtvrtiny nákladů, zbytek často doplácejí kraje nebo města. Nově by zařízení dostávala podle předlohy stálý příspěvek 20 tisíc korun na lůžko.

Návrhy na státní vyznamenání

Senát také navrhl prezidentu Miloši Zemanovi 27 adeptů na státní vyznamenání. Jsou mezi nimi diplomatka Eva Filipi, cestovatel Miloslav Stingl, imunoložka Blanka Říhová nebo třeba Evžen Plocek, zastánce obrodného procesu v komunistické straně během událostí pražského jara, který se v dubnu 1969 upálil v Jihlavě.

Seznam senátních kandidátů na státní vyznamenání:

Řád bílého lva: Alois Dubec, Jaroslav Hofrichter in memoriam, Karel Janoušek in memoriam, Ondřej Mézl in memoriam, Antonín Velebnovský in memoriam

Řád T. G. Masaryka: Jan Lorman, Evžen Plocek in memoriam

Medaile Za hrdinství: Václav Provazník in memoriam, Josef Sousedík in memoriam, František Štamprech in memoriam

Medaile Za zásluhy: Jiří Bártek, Renata Cífková, Pavel Dragoun, Eva Filipi, Jan Gajdoš in memoriam, Jindřich Goetz, Pavel Haninec, Antonín Klimek in memoriam, Milan Knobloch, Miroslav Kváč, Ivo Mrázek, Josef Peksa in memoriam, Jaroslav Povšík, Blanka Říhová, Miloslav Stingl, František Vejražka, Jan Žaloudík

 

Právě se děje

Další zprávy