Praha - Hrozba deflace trvá i sedm měsíců po oslabení koruny. Ceny českého zboží a služeb zaznamenaly v červnu meziročně poprvé od září 2009 nulový růst. Na nule zůstala inflace i ve srovnání s květnem.
Za nízkou inflaci mohly hlavně nízké ceny potravin a nealkoholických nápojů, které meziročně klesaly o 1,1 procenta. "Důvodem byl zejména pokles cen brambor o 53,3 procenta a ovoce o 5,5 procenta," uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). U běžného pečiva ceny v červnu klesly o procento.
V oddíle bydlení byly meziročně nižší ceny elektřiny o 10,5 procenta a zemního plynu o 3,1 procenta.
Oproti loňskému roku rostly hlavně ceny u tabákových výrobků (o 4,6 procenta), oděvů (o 1,3 procenta) a obuvi (o 7,7 procenta). "V oddíle doprava rostly ceny pohonných hmot o 1,4 procenta,“ doplňuje ČSÚ.
Podle analytika společnosti Home Credit Michala Kozuba stále chybí na trhu poptávka, která by vedla ke zdražení. "Ta sice roste, ale zatím jen pozvolna. Ceny v okolních zemích se navíc také příliš nezvyšují, proto inflace zůstává mírná," říká.
Dohled nad korunou se protáhne
Slabou inflaci nepřehlíží ani Česká národní banka (ČNB). Ta v rámci boje s poklesem cen dohlíží od loňského listopadu na to, aby se euro neobchodovalo za méně než za 27 korun.
Původně měla česká měna zůstat na této minimální hranici do začátku příštího roku. Nyní ale mezi členy bankovní rady ČNB převažuje názor, že bude potřeba na kurz dohlížet nejméně do druhého čtvrtletí 2015.
"V budoucnu není vyloučeno další odsunutí ukončení kurzového závazku," stojí navíc v zápise ze zasedání bankovní rady z 26. června.
Uvolnění? Nejdříve příští podzim
"I když přišly na začátku tohoto roku pozitivní zprávy o růstu HDP, tak to ještě neznamená, že je ekonomika plně uzdravená. Proto tak dlouhá doba k možnému konci intervencí,“ vysvětluje Kozub, podle kterého zásahy potrvají až do září 2015.
"Naše kalkulace ukazují, že by k tomu mělo dojít na srpnovém zasedání v příštím roce," uvádí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. "Nejpravděpodobnější termín opuštění kurzového závazku je podle nás konec roku 2015, před polovinou roku 2015 to nelze očekávat," myslí si analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Přímo zástupci centrální banky uvádějí, že ČNB opustí kurzový režim teprve tehdy, až nebude hrozit, že se ekonomika opět ocitne na hranici deflace.
Přijde intervence číslo dvě?
To, že se koruna stále drží hluboko pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB, by mohlo mít i další následek. Bankovní rada na svém zasedání totiž nevyloučila, že by v budoucnu posunula minimální cenu eura ještě výš, tak aby koruna dále oslabovala.
"Dnešní data říkají, že pravděpodobnost takového kroku výrazně roste," říká Kozub.
Centrální banka by mohla buď přímo stanovit nejnižší kurz, například 28 korun za euro, případně by "zakročila slovně", aby koruna na podobnou hodnotu oslabila sama, předpokládá analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Druhá varianta je podle něj přitom pravděpodobnější.
"Mezi první zmínkou o možné intervenci v září 2012 a realizací v listopadu 2013 byla časová prodleva více než rok. V současném složení je ale bankovní rada podle mě více prointervenční, takže by mohla být reakce rychlejší," dodává Novák.
Podle dalších odborníků ale podobný krok zatím není příliš reálný. "K takové změně by byla důležitá výrazná změna v prognóze centrální banky," říká Zeisel. Novou prognózu přitom bude mít bankovní rada na stole až na dalším zasedání, které se uskuteční 31. července.
"Česká národní banka maximálně oddálí očekávané opuštění režimu devizových intervencí dál za polovinu příštího roku," souhlasí Franče.
Ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš dává dalšímu zásahu jen dvacetiprocentní šanci. Aby se ČNB uchýlila k podobnému kroku, musely by se výrazně zhoršit ekonomické vyhlídky pro příští rok. Koruna by pak podle něj oslabila nejméně na 28,5 Kč za euro.
Do konce roku ceny vzrostou
Pod hranicí 0,5 procenta se inflace drží již od začátku roku. V prvních třech měsících ceny meziročně rostly o 0,2 procenta, v dubnu inflace spadla na 0,1 procenta, v květnu se zdražování pozvolna zvedlo na 0,4 procenta.
Podle Nováka ale bylo květnové meziroční zdražení výjimkou. Došlo k němu mimo jiné proto, že ve stejném měsíci loni skokově klesly ceny mobilních operátorů a inflace se tehdy dostala na nejnižší úroveň od června 2010.
Podle dubnové predikce ministerstva financí bude inflace za celý letošní rok činit jedno procento. V příštím roce by pak měly ceny růst o 2,3 procenta.
Postupné zvyšování cen očekávají i analytici. "Očekáváme, že ve zbytku roku bude inflace zase růst a ke konci roku by mohla dosáhnout jednoho procenta," říká Zeisel. Podle Bureše se inflace začne zvyšovat již tento měsíc.
"Nemyslím si, že Česku hrozí deflace. To, že je na evropském trhu přebytek energie a elektrotechnický průmysl chrlí jednu novinku za druhou, nepovažuji za deflační hrozbu. Stejně tak mě neděsí konkurenční boj v mobilních telekomunikacích, který zlevňuje dříve poměrně drahé služby pro zákazníky," dodává Petr Dufek z ČSOB.
