reklama

Tady by chtěl bydlet každý. Slavné vily v jižních Čechách

31. 3. 2012 0:00

Vila Františka Hnojny Vlado Milunič 1999-2006 Pionýrská ulice, Planá nad Lužnicí  Planá nad Lužnicí se stala oblíbeným letoviskem už za první republiky. V letech 1999-2006 si tu pak postavil vilu také jihočeský podnikatel ing. František Hnojna. Z její formy můžeme vyčíst zálibu jejího autora Vlada Miluniče v architektuře amerických tvůrců Franka Lloyda Wrighta, Herba Greeneho, Bruceho Goffa a Franka Gehryho. Milunič vilu koncipoval jako skrumáž rozmanitých tvarů, přizpůsobenou svažitému terénu.  Stěny domu se otvírají velkými prosklenými plochami, interiér se tak propojuje s přírodou. Stavba má cihlové zdi s barevným dřevěným obkladem, natřeným střídavě bílou a šedou barvou. Nejvyšší část domu - stavebníkova věžovitá „trucovna" - a garáž mají odstín karmínově červený.Galerie: 11
  • Vila Antona Eggerta Josef Sandner, 1859-1860 Na Sadech 27, České Budějovice  Vila pro budějovického měšťana, obchodníka, podnikatele a majitele realit Antona Eggerta vyrostla v letech 1859-1860. Jejím autorem byl s největší pravděpodobností místní stavitel Josef Sander, i když historici o tom dndes nejsou stoprocentně přesvědčeni.  Eggertova vila nepochybně představuje na dlouhou dobu jedinou skutečnou vilovou architekturu ve městě a je zároveň spojnici mezi empírovou architekturou, v Českých Budějovicích dosti vitální, a nastupujícím historismem.
  • Vila Adolfa Raaba Dušan Samo Jurkovič, 1899-1900 Sedláčkova 434, Písek  Stavebníkem vily v Písku se stal továrník Adolf Raab, který ve městě v roce 1899 vybudoval vlastní strojírnu a slévárnu, jeden z největších závodů toho druhu v jižních Čechách. Raabova vila patří k prvním Jurkovičovým samostatným stavbám. Lze z ní vyčíst architektův záměr odklonit se od tvarosloví historických slohů a užít místo toho formy folklóru. Lidovou tvorbou, avšak i tradicí takzvaného „švýcarského slohu", se architekt inspiroval jak při navrhování střechy a stříšek s vyřezávanými podpěrami, tak i při dekoraci fasád. Okna a nároží vily ozdobil Jurkovič rámci, které poskládal ze stylizovaných částí lidových staveb.  Ve vile bydlely dvě rodiny. Do přízemí i patra architekt vložil dva stejné byty sestávající ze tří pokojů a kuchyně, další pokoj bychom našli v podkroví. Vila je dnes kulturní památkou. Stále jí obývají Raabovi potomci.
  • Vila Maria František Bílek, 1901 Příběnická 738, Tábor  Vila Maria stojí ve vilové čtvrti za Bechyňskou bránou v Táboře. Postavil jí táborský stavitel T. Brtník podle vlastních plánů z roku 1901, ke spolupráci na návrhu fasád však přizval sochaře Františka Bílka. Taková dělba práce, kdy si stavitel ponechá v kompetenci konstrukci a půdorysy a umělecky vzdělaného architekta či výtvarníka pozve pouze k okrášlení domu zvnějšku, byla na přelomu 19. a 20. století obvyklá.  Fasády táborské vily Maria se vyznačují odvážně taženými křivkami a patří tak k nemnoha ukázkám vlivu bruselsko-pařížského secesního stylu Art Nouveau na ranou českou modernu. Dům je kvůli tvaru pozemku vystavěn terasovitě, v jižní polovině má sklep, na něm spočívá zvýšené přízemí, ve kterém se nacházely hlavní obytné prostory, a o patro výš obytné podkroví. Dnes je vila neobydlena a bohužel pomalu chátrá.
  • Vila Vendelína Máchy Jan Kotěra, 1902-1903 Libušina 188, Bechyně  Objednavatelem vily „Vlasta", vzniklé dostavbou staršího domu v letech 1902-1903 podle projektu zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, se stal majitel velké pekárny na Arbesově náměstí v Praze-Smíchově Vendelín Mácha, mecenáš umění a příslušník pražské intelektuální společnosti U dlouhého stolu.  Vykladači Kotěrova díla se shodli v názoru, že právě Máchova vila v Bechyni představuje Kotěrovo dílo nejvíce poučené anglickou vilovou architekturou. Vliv Angličanů se projevil v malebnosti spojení mezi starou a novou částí domu, v zaobleném rizalitu vrcholícím hrázděným štítem a dalších motivech.
  • Vila Rudolfa Kralika rytíře von Meyrswalden Leopold Bauer, 1904-1905 ulice 1. máje 180, Vimperk  Rudolf Kralik, majitel jedné z nejúspěšnějších skláren v Čechách, Josef Meyr's Neffe v Adolfově u Vimperka oslovil pro stavbu svého rodinného sídla architekta Leopolda Bauera, jednoho z předních představitelů vídeňské moderny. Nezanedbatelnou roli při výběru architekta patrně sehrála také skutečnost, že jen krátce předtím navrhl tentýž tvůrce vilu pro majitele konkurenční sklárny v Klášterském Mlýně Maximiliána rytíře Spauna.  Ve Vimperku vytvořil Bauer architekturu ve hmotě a dispozici výrazně poznamenanou regionálním stavitelstvím. V celkovém uspořádání, v němž na masívní hmotu vlastní vily navazují přízemní hospodářská křídla, vytvářející uzavřenou čtyřkřídlou dispozici s vnitřním dvorkem, jako by se inspiroval tradičním šumavským Vierkanthofem.  Na objekt Kralikova domu navazoval dnes zčásti dochovaný park, původně dotvářený labutím jezírkem.
Vila Františka Hnojny Vlado Milunič 1999-2006 Pionýrská ulice, Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí se stala oblíbeným letoviskem už za první republiky. V letech 1999-2006 si tu pak postavil vilu také jihočeský podnikatel ing. František Hnojna. Z její formy můžeme vyčíst zálibu jejího autora Vlada Miluniče v architektuře amerických tvůrců Franka Lloyda Wrighta, Herba Greeneho, Bruceho Goffa a Franka Gehryho. Milunič vilu koncipoval jako skrumáž rozmanitých tvarů, přizpůsobenou svažitému terénu. Stěny domu se otvírají velkými prosklenými plochami, interiér se tak propojuje s přírodou. Stavba má cihlové zdi s barevným dřevěným obkladem, natřeným střídavě bílou a šedou barvou. Nejvyšší část domu - stavebníkova věžovitá „trucovna" - a garáž mají odstín karmínově červený. | Foto: Hugo Moc

Výstava Slavné vily Jihočeského kraje probíhá od 12.4. do 4. května v Českých Budějovicích. Seznámí vás s ojedinělými rodinnými vilami od předních českých i zahraničních architektů. Akci organizují agentura Foibos a Hypoteční banka.

autor: Věra Tůmová

reklama

Diskuse

0komentářů

Zatím žádný příspěvek :(

reklama
reklama
reklama
 
reklama