Budou Češi platit bankám za uložené peníze? Záporné sazby se blíží

Olga Skalková Janis Aliapulios Olga Skalková, Janis Aliapulios
2. 3. 2016 9:26
Finanční trhy očekávají, že Evropská centrální banka 10. března sníží svoje úrokové sazby ještě více do záporu. Takový krok by vedl k tlaku na posílení koruny, na který by musela reagovat Česká národní banka. Analytici i bankéři si myslí, že by ČNB poprvé v historii přistoupila k zavedení záporných sazeb.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Banky se brzy začnou bránit přílivu nových vkladů. Čím více peněz budou mít, tím méně vydělají. Situaci, která v Česku ještě nikdy nebyla, způsobí snaha Evropské centrální banky čelit deflaci, která se v ledu vrátila do prostoru eurozóny.

Velcí hráči očekávají další brzké snížení úrokových sazeb ECB, které se nyní nacházejí na úrovni -0,3 procenta. Pokud k tomu dojde, přistoupí podle nich k záporným úrokovým sazbám poprvé v historii také Česká národní banka. "ČNB bude dříve či později ECB následovat, protože se bude snažit vyhnout velkému tlaku na posilování koruny," myslí si Andreas Treichl, šéf rakouské skupiny Erste Group, která vlastní Českou spořitelnu.

Pokud by Česká národní banka nechala své sazby na úrovni 0,05 procenta, kde je drží od listopadu 2012, přitáhla by koruna ještě větší pozornost zahraničních investorů. Jejich peníze by na rozdíl od eurozóny neztrácely hodnotu.

Před propadem českých úrokových sazeb do záporu ale varuje hlavní ekonomka České bankovní asociace a bývalá členka rady ČNB Eva Zamrazilová. "Negativní úrokové sazby zvýhodňují dlužníka oproti střadateli. V České republice mají domácnosti uloženo u bank o polovinu prostředků více, než mají vypůjčeno. Nízké sazby proto většinu obyvatel poškozují," říká

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl připouští, že někoho mohou kroky centrální banky i poškodit. "Měnová politika každým svým rozhodnutím provádí nějakou formu přerozdělení bohatství, někomu pomáhá a někomu škodí. To je dokonce podstata a logika měnové politiky," říká Hampl s tím, že ČNB se rozhoduje s ohledem na svůj klíčový cíl, kterým je dvouprocentní inflace.

Zavedení záporných sazeb by kromě střadatelů mělo negativní dopad i na banky. Vedlo by k poklesu jejich zisků, protože volné peníze klientů by mohly zhodnocovat obtížněji než teď, ale náklady, které s jejich správou mají, by se nezměnily. Situaci bankám komplikuje i to, že si kvůli konkurenčnímu boji nemohou dovolit přenést záporné sazby plně na klienty.

Podrobnosti čtěte v Hospodářských novinách, kde najdete také komentář Evy Zamrazilové k záporným sazbám.

 

Právě se děje

Další zprávy