Praha - Finanční úřady dosud nemají jak stanovit takzvanou směrnou hodnotu nemovitosti. Z té se nově může vypočítávat základ daně z nabytí nemovitosti, pokud není předložen znalecký posudek.
"Důvodem zpoždění jsou komplikace z konce loňského roku ohledně schválení nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí a prováděcí vyhlášky k zákonu," uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Zpoždění by ale nemělo způsobit výraznější problémy. Lhůta pro podání prvních přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, tedy u smluv podaných ke vkladu do katastru nemovitostí v lednu, končí totiž až na konci dubna. Do té doby by měly být podle Petlachové problémy vyřešeny.
Podle zákona je poplatník povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad.
"Promítnutí legislativních změn do informačního systému finanční správy vyžaduje samozřejmě určitý čas, takže v současné době správci daně nemají ještě k dispozici nástroj jak směrnou hodnotu stanovit, ale intenzivně se na tom pracuje," uvedla Petlachová. Vzhledem ke komplikovanému legislativnímu procesu byla prováděcí vyhláška schválena až 9. prosince a ve Sbírce zákonů byla vydána 18. prosince.
Vzniká kalkulačka
Finanční správa v souvislosti se stanovováním hodnoty nemovitostí připravuje kalkulačku, která bude na webových stránkách finanční správy. S její pomocí si po zadání příslušných údajů může kdokoliv směrnou hodnotu nemovitosti předběžně stanovit.
Zákon o nabytí nemovitých věcí nahradil od letoška zákon o dani z převodu nemovitosti. Nově si strany například mohou při koupi nebo směny nemovitosti zvolit, že poplatníkem bude nabyvatel. Klesl také počet případů, ve kterých se musí povinně předkládat posudek znalce o zjištěné ceně nemovitých věcí.
Nová pravidla
Pro určení nabývací hodnoty nejběžněji převáděných nemovitých věcí, jako jsou rodinné domy, pozemky nebo garáže, si může poplatník zvolit, že podkladem pro stanovení základu daně nebude cena podle znaleckého posudku, ale takzvaná směrná hodnota. Ta vychází z cen obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase.
V praxi to znamená, že poplatník vyčíslí v daňovém přiznání zálohu ve výši čtyři procenta sjednané ceny, kterou zaplatí ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
K daňovému přiznání pak nedokládá znalecký posudek, ale uvede identifikaci nemovitosti, stavebně technické parametry a údaje vztahující se k bezprostřednímu okolí nemovitosti. Finanční úřad následně na základě vzorců ve vyhlášce vypočte směrnou hodnotu, na základě které stanoví základ daně.