Test Suzuki S-Cross. Jediné minus je za design.

Radek Pecák Radek Pecák
26. 12. 2014 13:34
Japonská automobilka nejdříve prodávala dva vozy s označením SX-4. Nyní už tento název patří pouze původní generaci, větší novinka vozí na zádi nápis S-Cross.
Původní vzhled vozu Suzuki S-Cross
Původní vzhled vozu Suzuki S-Cross | Foto: Radek Pecák

Japonská automobilka Suzuki se v současné době specializuje na malé městské vozy a pak také na SUV. Oboje dělá dobře, což můžeme konstatovat i po týdenním redakčním testu letošní novinky SX-Cross.

Suzuki nejprve vneslo do hlav svých zákazníků trochu zmatku, když na trhu ponechalo i první generaci vozu SX-4. Po čase tedy rozhodlo, že novinka bude označována pouze S-Cross.

Na testování jsme získali vrcholnou verzi vozu, tedy auto s pohonem všech kol a s dieselovým čtyřválcem. Jeho výkon je 88 kW a je s ním možno dosáhnout maximální rychlosti 175 kilometrů v hodině.

Rozmístění ovládacích prvků v prostoru řidiče je logické.
Rozmístění ovládacích prvků v prostoru řidiče je logické. | Foto: Radek Pecák

Výbava vozu, jehož ceníková cena činí 579 900 korun, obsahuje mimo jiné sedm airbagů, elektrické ovládání všech oken, palubní počítač, tempomat, asistent pro usnadnění rozjezdů do kopce, bezklíčkové startování a odemykání vozu, střešní ližiny, kožený volant, parkovací senzory, světla pro denní svícení, klimatizaci i vyhřívání předních sedaček.

Na prostor si nelze stěžovat

Na to, že automobil měří do délky jen 4300 milimetrů, je jeho interiér překvapivě prostorný. Pohodlně se v něm usadí čtyři dospělí lidé, jen pro dlouhány je vzadu o něco méně místa na hlavu.

Navíc potěší i objemný zavazadlový prostor. Dokumentace k vozu udává objem 430 litrů, což pro drtivou většinu situací postačuje typické čtyřčlenné rodině.

Zavazadlový prostor má nadstandardní kapacitu.
Zavazadlový prostor má nadstandardní kapacitu. | Foto: Radek Pecák

V oblasti designu jde Suzuki tak trochu vlastní cestou. Doklad o tom podává například model Swift, v případě S-Cross už ale designéři malinko opisovali od Nissanu Qashqai. Zejména příď ale vzhledem k celkové velikosti auta působí trošku moc mohutně.

Uvnitř vládne konzervatismus. Nekonají se žádné dotykové displeje, přístrojové ukazatele jsou klasické analogové a třeba ruční brzda se ovládá stále klasicky pákou, nikoli tlačítkem. Na druhou stranu - vše je tam, kde to řidič čeká, tlačítka jsou i dostatečně velká a není jich příliš mnoho. Volant se drží příjemně a žádné výhrady jsme neměli ani k velikosti a tvaru sedaček.

Prostor pro cestující na zadních sedadlech je solidní.
Prostor pro cestující na zadních sedadlech je solidní. | Foto: Radek Pecák

Největší "modernou je ovladač pohonu všech kol, kde lze otáčením kruhového tlačítko nastavit buď režim pro kluzký terén snow (sníh), nebo sportovní alternativu. Uprostřed je pak další tlačítko s označením Auto. Po jeho zmáčknutí elektronika sama rozhoduje o tom, kdy je vhodné přiřadit pohon zadní nápravy a kdy je lepší zůstat pouze u pohonu předních kol. Tlačítkem Lock vlevo se pak v nízkých rychlostech "uzamyká" pohon všech kol.

Suzuki už léta používá u displejů rádia a klimatizace zobrazování údajů pomocí bodové grafiky, což je v dnešní době poměrně anachronismus. Ještě více nám ale vadilo ovládání palubního počítače "tyčinkou", na kterou je nutno sahat skrze volant.

Vůz se nabízí s pohonem pouze předních, nebo všech kol.
Vůz se nabízí s pohonem pouze předních, nebo všech kol. | Foto: Radek Pecák

Jízdní vlastnosti vozu jsou nadprůměrné. S-Cross je schopen dobře utlumit většinu nerovností, které se nacházejí na tuzemských silnicích a silničkách, přitom se v zatáčkách nenaklání více, než je posádce milé.

Do terénu raději ne

Světlá výška vozu je nastavena na 170 milimetrů, což znamená, že revírem vozu opravdu není těžký terén. Nicméně pro ty, kteří chtějí zajíždět s rybářskými pruty na rozbahněnou louku nebo se potřebují v zimě dostat po zasněžené cestě na horskou chatu, to postačovat bude.

Z celého vozu nás nejvíce zaujal jeho motor. Pochází z dílen italského Fiatu. Za studena a venku působí jeho chod značně neklidně, uvnitř je však dobře utlumen a po zahřátí již nijak nevadí. Spolupracuje se šestistupňovou manuální převodovkou, přičemž poslední rychlostní stupeň je vhodný spíše jen pro jízdu rychlostmi nad 80 kilometrů v hodině. Na dálnici jsou jeho otáčky při povolené rychlosti 130 kilometrů v hodině necelých 2300 za minutu, což znamená jednak nízký hluk a jednak nízkou spotřebu. Normovanou spotřebu 4,5 litru lze sice dosáhnout pouze při klidné jízdě mimo dálnice a obce, ale na rychlostních komunikacích jsme na sto kilometrů nepotřebovali více než šest litrů nafty a jen lehce nad šesti litry jsme se pohybovali ve městě.

 

Právě se děje

Další zprávy