Praha - Jedním z hlavních trumfů obžaloby v kauze Neograph měla být soudní znalkyně Pavla Císařová. Její znalecký posudek usvědčoval Vladimíra Sittu a jeho stejnojmenného otce z tunelování papírny, která tiskla i jízdenky pro pražský dopravní podnik.
Jenže ze čtvrteční výpovědi znalkyně, která měla svůj posudek soudu vysvětlit, se stala fraška. U hlavního bodu obžaloby zcela otočila a řekla, že Sitta žalovanými transakcemi Neographu vydělal a v dalším bodě své výpovědi se tak zamotala, až na kladené otázky odpovídala jen to, že dané problematice vůbec nerozumí.
Císařová přitom před senátem, vedeným soudcem Alexandrem Sotolářem, vypovídala již potřetí – soudce totiž podvakrát s jejím posudkem a odůvodněním před soudem nebyl spokojen a přikázal jí udělat dva dodatky.
Slavných 17 haléřů
Případ má kořeny v lednu 2010, kdy Vladimír Sitta mladší donesl na protikorupční policii balík dokumentů. Tvrdil, že to jsou důkazy o tom, že společník z jeho rodinné papírny Neograph Jan Janků přes firmu tuneluje pražský dopravní podnik a je napojen na kmotra Ivo Rittiga. Šlo o dnes již téměř legendárních 17 haléřů z každé pražské papírové jízdenky, které měly končit právě na Rittigových účtech.
Když se Janků dozvěděl o Sittově udání, přešel do protiútoku. A oznámil, že tím, kdo tuneloval, byli naopak Sitta se svým otcem, když nevýhodnými obchody připravili papírnu o miliony korun. A policie za dozoru státní zástupkyně Dagmar Máchové Sittovy obvinila. Sama Máchová pak nepřímo pomohla k tomu, aby Janků a jeho lidé papírnu ovládli. Využili totiž toho, že Máchová obstavila Sittovým poloviční podíl ve firmě a rychle navýšili základní jmění a otce a syna Sittovy tak vyšachovali.
Paradoxní přitom je, že původně vlastnili Sittovi papírnu Neograph sami. A Janu Janků přenechali před několika roky poloviční podíl, aby jim pomohl získávat zakázky.
Provize místo platu
Případ údajného tunelování Neographu začal řešit Městský soud v Praze v květnu letošního roku. Hlavním bodem obžaloby bylo to, že Sitta mladší založil firmu Avium Partners. Podle žalobkyně Dagmar Máchové jejím prostřednictvím papírnu tuneloval – nechal si proplácet fiktivní faktury za zprostředkování obchodních příležitostí. Na provizích z prodaného zboží si Sitta mladší za necelé dva roky podle obžaloby přišel na 1,6 milionu korun.
Jenže Sitta tvrdí, že uvedená transakce byla v zájmu firmy. Sitta byl totiž obchodním ředitelem tiskáren s platem okolo sto tisíc měsíčně a druhý společník Janků prý chtěl, aby se ušetřilo na mzdách a přešlo na švarcsystém. Sitta si proto s vědomím Janků (ten to ale popírá) založil obchodní firmu Avium Partners, jejímž prostřednictvím pro Neograph domlouval zakázky a plat v Neographu se mu snížil na zlomek. "Bylo to pro firmu výhodnější, protože to byl daňově uznatelný náklad," podotkl Sitta.
A to, že na tomto modelu firma naopak vydělala, nakonec před soudem potvrdila i soudní znalkyně Císařová. Ta porovnala, jaká byla původní mzda Sitty jako obchodního ředitele a kolik si následně účtoval, když se nechal platit prostřednictvím své firmy Avium.
"Když jsem to porovnala, byl rozdíl ve prospěch Neographu, který na tom vydělal 31 tisíc korun," uvedla Císařová. A jak pak byla donucena přiznat, uspořená suma mohla být ještě výrazně vyšší. Vycházela pouze z průměrného platu a ne z mimořádných odměn, které Sitta každoročně dostával. "Pokud by mu byla vyplacena mimořádná odměna, byla by ta úspora vyšší," připustila neochotně.
Jak již bylo řečeno, tento výpočet jí vyšel až napotřetí. A to poté, co jí soudce přikázal, aby vzala v potaz Sittovu argumentaci – tedy že provize pro Avium byla kompenzace za to, že přišel o plat v Neographu.
A co ten papír?
A stejně tak je po čtvrtečním jednání soudu pochybná i několikamilionová škoda, kterou měl firmě způsobit Sitta starší a jeho firma s podobným názvem Nanograph. Žaloba na základě posudku Císařové tvrdila, že z firmy pod cenou odkupoval tzv. umělecký papír. Zatímco prý běžná cena, za kterou jej Neograph prodával, byla 99 korun za kilogram, v případě Sitty staršího to bylo pouhých 45 korun za kilogram.
Jenže ani po dvou hodinách výslechu nedokázala soudci sdělit skutečnou sumu, za kterou papírny papír vyrobily – a jaká je tedy doopravdy škoda. Problém je totiž v tom, že za 99 korun se prodávalo množství v řádu kilogramů, zatímco když se v jedné várce vyrobilo několik tun papíru, cena za jeden kilogram klesla ke čtyřiceti korunám. Sitta starší přitom prostřednictvím nově založeného Nanographu odkoupil 21 tun tohoto papíru.
A to, že cena 99 korun je nesmyslná, potvrdila před soudem následně i další znalkyně Barbora Rýdlová. "Největší objem prodeje byl za cenu 40 až 50 korun za kilogram," řekla Rýdlová.
Pára chladí stroje
S výpovědí Císařové byl Sotolář tak nespokojen, že její výslech na hodinu a půl přerušil a přikázal jí během pauzy spočítat, kolik byla v případě Sitty staršího cena papíru.
Jenže ani po pauze to nebylo o mnoho lepší. Císařová argumentovala tím, že neví, v jak velkých dávkách se papír vyráběl – čím větší množství najednou, tím jsou menší náklady. Během výpovědi si pletla kilogramy s tunami či s vážnou tváří několikrát zopakovala, že v papírenství se používá pára k chlazení strojů. A z dalších odpovědí pak vyplynulo, že ve svém posudku většinou převzala údaje od údajně poškozené firmy Neograph, které si vůbec neověřila.
"Nemohu spočítat tady z fleku kalkulaci papíru. To musí odborník z papírenské výroby," uvedla, když soudce nebyl s jejími odpověďmi stále spokojen. A na další otázky jak soudce, tak poté Sitty či advokátů pak už jen odpovídala "nevím" nebo slovy "Já nejsem odborník na papírenskou výrobu". "Nechci, abyste mi dávali takové dotazy, které ze mě dělají blbce, protože papírenské výrobě nerozumím," rozhorlila se v závěru.
Redaktor Aktuálně.cz se Císařové ptal, proč dělala posudek na oblast, o které před soudem opakovaně prohlásila, že jí nerozumí, ale ani jemu nebyla schopna odpovědět. "To je taktika obžaloby. Tedy obhajoby," řekla nejprve. "Podívejte, já mám teď čas si odpočinout, uklidnit se, tak mě nechte odpočinout," odpověděla na opakovanou otázku.
Proces bude pokračovat v pátek výslechem další znalkyně Barbory Rýdlové. Líčení je poté nařízeno na příští čtvrtek a pátek, kdy by chtěl soudce již začít závěrečné řeči.
I další kauza
Jméno Císařové přitom probíhá i v další kauze, spojené s lidmi kolem Ivo Rittiga. A to ve firmě Oleo Chemical, která si v letech 2008 až 2011 půjčila od výrobce koupelen Ravak postupně 750 milionů korun. Když Oleo půjčené peníze nesplácelo, tak se Ravak připojil jako věřitel do insolvenčního řízení.
Jak uvedly Lidové noviny, Oleo si jako protitah objednalo posudek od Císařové, která došla k tomu, že toto připojení se k insolvenci způsobilo Oleu škodu 775 milionů korun – a za svůj dluh tuto sumu započetlo. A Oleo dokonce Ravak zažalovalo a údajnou škodu vymáhá.
