Ženy končí na ulici kvůli finanční tísni. Pomoci má zákon

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
19. 5. 2015 19:25
U mužů jsou mnohem častěji příčinou závislosti na drogách, alkoholu nebo hracích automatech. Vyplývá to z průzkumu Armády spásy.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Paní Ivana se během pár hodin ocitla i s dětmi na ulici. Poté, co její partner skončil ve vězení, nezvládala sama platit nájem a o byt přišla. Obdobný příběh zažívá každá druhá žena, která přijde o domov.

Právě finanční tíseň je důvodem bezdomovectví u 57 procent klientek Armády spásy. Následují rozchody s partnerem nebo domácí násilí, v průzkumu je jako příčinu své situace uvedlo 26 procent žen bez domova. Armáda spásy se ptala 147 žen.

"Zatímco u mužů jsou často problémem závislosti, výzkum ukázal, že u žen hraje závislost roli jen v malém procentu. Žena se na ulici dostává opravdu hlavně proto, že neexistuje jiná možnost, kde by bydlela," vysvětluje ředitel Armády spásy Jan František Krupa.

Pomoci by ženám mohl připravovaný zákon. "Jsem přesvědčen, že zákon o sociálním bydlení bude mít právě u žen největší dopad," říká Krupa.

Zákon má vzniknout podle koncepce, kterou nyní posuzují jednotlivá ministerstva. Šéfporadce premiéra Vladimír Špidla odhaduje, že během několika týdnů by se koncepce mohla dostat na stůl vládě.

Klíčovou roli v koncepci hrají obce. Na nich by ležel úkol zajistit dostatečný počet sociálních bytů. V materiálu zatím figuruje pětiprocentní kvóta. Špidla i ministerstvo práce a sociálních věcí ale upozorňují, že se číslo může změnit.

Obce by stanovený počet bytů nemusely vlastnit - řada z nich totiž hlavně v 90. letech svůj bytový fond rozprodala - byly by ale povinné kvótu naplnit třeba novou výstavbou nebo pronájmem od soukromých majitelů či neziskovek.

Podle sčítání lidu z roku 2011 žije v Česku bez domova 11,5 tisíce lidí. Statistický úřad ale započítal pouze klienty zařízení pro bezdomovce, jaká provozuje třeba právě Armáda spásy. Ve statistice se tak neocitli lidé žijící přímo na ulici ani obyvatelé ubytoven, kteří jsou bezdomovectvím ohrožení. Platforma pro sociální bydlení odhaduje, že se s bezdomovectvím nebo jeho hrozbou může potýkat až 200 tisíc lidí.

O tom, kdo má na byt nárok, by podle koncepce měl rozhodovat stát. "Podobně jako obce nerozhodují o sociálních dávkách, tak by se to odehrávalo v rámci správního řízení ve státním systému," upřesnil Špidla.

Zákon by měl začít platit od začátku roku 2017. Záleží ale na tom, jak projde Sněmovnou. Ale i v případě, že ho poslanci bez větších problémů odhlasují, Špidla upozorňuje, že k ideálnímu stavu se Česko bude propracovávat řadu let.

 

Právě se děje

Další zprávy