Praha - V letošním roce prezident Miloš Zeman neudělil jedinou milost. A to navzdory faktu, že ke kladnému posouzení dostal od ministerstva spravedlnosti celkem tři.
Zeman ale již dříve avizoval, že milost udělí pouze v případech, kdy je žadatel smrtelně nemocný a zbývají mu poslední měsíce života. To se podle něho v daných případech nestalo.
"My posuzujeme žádosti z hlediska toho, zda splňují podmínky pro udělení milosti. Laicky řečeno jde o případy, kdy jde o závažné zdravotní problémy neslučitelné s výkonem trestu odnětí svobody,“ sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová s tím, že dohromady ministerstvo letos vyřídilo 421 žádostí.
Zeman ale trvá na tom, že tři navrhované případy jím stanovené podmínky nesplnily. V ani jednom z nich totiž nešlo o závažnou chorobu bezprostředně ohrožující život, vysvětloval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Muž trpí po autonehodě demencí
První případ se týkal muže, který je po autonehodě dlouhodobě upoutaný na lůžko. Má poškozenou míchu, mozek a trpí demencí. Podle soudního znalce není schopný porozumět trestnímu řízení, které proti němu bylo vedeno, a dokonce sám žalobce žádal pro muže milost.
Zeman ale řekl, že přestože muž není pohyblivý, smrt mu nehrozí, a proto na milost nárok nemá. Za mužem poslal vlastní úřednice, aby si zdravotní stav dotyčného ověřil.
"Osobní návštěvou u této osoby bylo ověřeno, že je sice těžce zdravotně postižená, ale jak i ze zdravotní dokumentace vyplývalo, nikoli tak, aby byla bezprostředně ohrožena na životě," potvrdil Aktuálně.cz Ovčáček.
Nehoda se stala krátce před mužovým nástupem do vězení, trestní stíhání bylo poté přerušeno. Prezident také dodal, že je proti muži a jeho rodině vedeno dohromady dvacet exekucí.
Druhý muž řídil pod vlivem drog
I v druhém případě se žadatel o milost zranil při autonehodě. Poškodil si mozek a zůstal invalidní, prezident ale ani tohoto muže neomilostnil. Nehodu totiž způsobil sám a pod vlivem drog zabil také další osobu.
"Šlo o osobu, která je rovněž těžce nemocná, zároveň nikoliv tak, aby byla bezprostředně ohrožená na životě. Těžký zdravotní stav si způsobila trestným činem, který sama spáchala a který měl za následek usmrcení další osoby," objasňoval prezidentův mluvčí.
Ke třetímu případu pak Ovčáček řekl, že zdravotní stav posledního žadatele není do budoucna nezvratný. Podle lékařských posudků se naopak může výrazně zlepšit, a tak ani v jeho případě Zeman milost neposvětil.
Ministerstvo spravedlnosti odmítlo posoudit, o jak závažné trestné činy se v případě žadatelů jednalo.
"Nelze hovořit o tom, zda byly námi odmítnuté případy menší či větší. Z pohledu žadatele je každý případ důležitý a jasný," uvedla mluvčí s tím, že ministerstvo přihlíželo pouze ke zdravotním důvodům. Zeman ale již dříve řekl, že milost nikdy neudělí například v případech otcovrahů nebo lidí, kteří zapříčinili smrtelnou dopravní nehodu.
Ministerstvo letos řešilo 1098 žádostí
Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák (ODS) uvedl, že ročně dorazí zhruba tři až pět tisíc žádostí o milost. Ministerstvo jich letos vyřizovalo "pouze" 1098.
"498 z nich bylo předáno prezidentskou kanceláří při přenesení pravomoci. Od prosince 2013, kdy byla tato agenda přenesena, tedy bylo předloženo přesně 600 nových žádostí," vysvětlila Hrochová.
Agendu udílení milostí přenesl prezident na ministerstvo vloni 5. prosince. O tom, že právo na udílení milostí považuje za "zbytečný monarchistický prvek", se zmínil hned při svém nástupu do úřadu. Ponechal si výjimku pouze pro případy, kdy osoba žádá o milost z humanitárních důvodů, což může být právě nevyléčitelná choroba.
Rozšíření povinností v tomto roce nebylo pro úřad žádnou novinkou. Žádosti o milosti vyřizovalo ministerstvo už za zesnulého prezidenta Václava Havla. Pro srovnání ten jako federální prezident přiznal milost více než tisícovce lidí, v letech 1993 až 2002 pak omilostnil celkem 860 lidí. Havlův nástupce Václav Klaus byl střídmější, za deset let omilostnil 412 lidí.
