Žalobkyně chce pro Dahlgrena doživotí. Vyhladil rodinu, řekla. Advokát tvrdí, že není dost důkazů

Jan Hejl Jan Hejl
Aktualizováno 19. 7. 2016 15:49
U Krajského soudu v Brně zazněly závěrečné řeči v kauze Američana Kevina Dahlgrena. Třiadvacetiletý mladík čelí obžalobě, že před třemi lety v Brně brutálně zavraždil čtyřčlennou rodinu svých příbuzných, u kterých tehdy bydlel. Žalobkyně Ludmila Doležalová pro něj žádá doživotní trest. Podle ní jeho čin naplňuje skutkovou podstatu trestného činu vraždy. Státní zástupkyně zdůraznila, že trest navrhuje na základě řetězce nepřímých důkazů. Dahlgrenův advokát ho navrhuje zprostit obžaloby. Podle něj k prokázání jeho viny neexistuje dostatek důkazů. Dahlgren využil práva na závěrečnou řeč. Popsal své strachy a problémy s chováním.
Američan Kevin Dahlgren u brněnského krajského soudu.
Američan Kevin Dahlgren u brněnského krajského soudu. | Foto: ČTK

Brno - Státní zástupkyně Ludmila Doležalová navrhuje až doživotní trest pro Američana Kevina Dahlgrena, který je podezřelý ze čtyřnásobné vraždy v Brně-Ivanovicích. Podle ní se po zabití příbuzných pokusil těla zapálit a odletěl přes Vídeň do Spojených států.

"Na základě nepřímých důkazů tvořících uzavřený řetězec lze označit vinu obžalovaného za prokázanou," řekla u soudu žalobkyně s tím, že skutek Dahlgrena naplňuje ve všech rysech zločin vraždy dle trestního zákoníku. V úvahu podle ní připadá také zabezpečovací detence, která může být uložena spolu s doživotním trestem.

"Pan obžalovaný si tady léčil svoje vlastní ego. Neváhám říct: Vyhladil jednu funkční rodinu," upozornila Doležalová. Američan přijal závěrečnou řeč žalobkyně bez emocí.

Podle ní nikdo jiný než Dahlgren neměl časové možnosti, aby rodinu zavraždil. "Spáchal čin zvlášť surovým způsobem, o tom není pochyb," zdůraznila emotivně Ludmila Doležalová.

Důležitým důkazem, který Doležalová zmínila v závěrečné řeči u brněnského krajského soudu, jsou Dahlgrenovy kalhoty. "Byly na nich zjištěny stopy krve," uvedla. Dahlgren byl podle obžaloby v době spáchání činu příčetný a za své chování – navzdory psychickým problémům – zodpovídal.

Žraloci v bazénu a vrazi ve skříni

Dahlgren využil práva na závěrečnou řeč. V úvodu vysvětlil, proč se ve vazbě pořezal na zápěstí. Prý se tehdy potýkal s nadměrnou tvorbou slin. „Nevím, jak vám to zní, ale je to velmi frustrující, zejména když to musíte prožívat každý den v cele. Byl jsem úplně na dně,“ řekl s tím, že každý den psal, někdy i 15 hodin.

Později přešel k popisu svých strachů. Podle jeho slov začaly, když mu bylo asi deset let. Uvedl, že začal mít problémy s chováním. Sužoval ho iracionální strach – bál se například, že v bazénu jsou žraloci nebo na něj vyskočí vrazi ze skříně. „Neustále jsem se bál. Věkem se to jen zhoršovalo, provází mě to celým životem,“ řekl u soudu Dahlgren. Od 18 let se jeho stav zhoršil. Popsal, že měl tlak a hlasy v hlavě, které ho nutily „udělat něco strašného.“

Dahlgren u soudu emotivně a zdlouhavě vysvětloval podstatu svých psychických problémů, se kterými se setkává od dětství. "Nedokážu ani vyjádřit, jak neuvěřitelně frustrující život to je. Na jedné straně víte, že jste chytrý a na druhou se nemůžete na nic soustředit," stěžoval si.

Žádné přímé důkazy provedeny nebyly

Dahlgrenův advokát Richard Špíšek soudu řekl, že k jednoznačnému prokázání viny nedošlo. "Přímé důkazy provedeny nebyly. Ostatní důkazy byly vesměs nepřímé," bránil ho Špíšek, který Dahlgrena navrhl zprostit obžaloby. Obhájce také připomněl, že se posudky českých a amerických soudních znalců liší. Američané zjistili, že Dahlgren trpí psychickou nemocí, kvůli které nebyl za své činy odpovědný. Odborníci z Česka tvrdí, že mladík sice psychické problémy má, ale věděl, co dělá.

Špíšek upozornil, že se obžalobě nepodařilo určit, kdy byla rodina zavražděna. Rozporoval také stopy krve na kalhotách Dahlgrena. Podle něj ani uklízečka, která Američana v osudný den viděla v domě, si krve na šortkách nevšimla. Ve více než hodinu dlouhé závěrečné řeči se snažil rozporovat závěry všech znaleckých posudků i předložených důkazů. 

"Rozhodně nešlo o plánované a racionální jednání," řekl advokát Richard Špíšek. "Pokud čin spáchal obžalovaný, jako jediné vysvětlení se nabízí jeho psychický stav, sluchové halucinace a bludy," doplnil.

Dahlgrenův advokát zdůraznil, že nelze vyloučit, že do domu zavražděných v den činu bez pozornosti sousedů nepřišel někdo další. Američan dřív uvedl, že za vraždami mohou stát Rusové, se kterými se den před masovou vraždou v centru Brna dostal do potyčky.

Podle obhájce Špíška je třeba přihlédnout k tomu, že obžalovaný s rodinou žil ve společné domácnosti, a proto se tam musely nacházet jeho pachové nebo genetické stopy. "Nanejvýš to dokládá, že s těly manipuloval, nikoliv že je osobou, která provedla smrtící útok," zdůraznil Špíšek. "Neexistuje důkaz, který by vinu obžalovaného dokládal," dodal.

Chtěl se stát superhrdinou

Podle obžaloby třiadvacetiletý Dahlgren původem z Kalifornie zabil čtyři své příbuzné v Brně-Ivanovicích. Usmrtil je převážně tupými předměty a noži. Potom jejich těla odtáhl do garáže, kde se je pokusil zapálit. Dýmu si ale všimli sousedé a zalarmovali policii a hasiče.

V tu chvíli už byl Dahlgren na cestě na letiště ve Vídni, odkud odletěl do Spojených států. Ve Washingtonu jej zatkla FBI a česká justice o jeho vydání dva roky úspěšně vyjednávala. Spojené státy nakonec Dahlgrena jako prvního občana USA vydaly k trestnímu stíhání do Česka.

Podle soudních znalců Američan vraždil kvůli dlouhodobé frustraci, zvýšené agresivitě a psychickým problémům. Psycholožka Beata Nour Mohammadi v úterý u soudu řekla, že Dahlgrena od dětství provázely temné myšlenky, chtěl se stát superhrdinou, a dokonce přemýšlel, že zabije svoje rodiče nebo odjede vraždit pytláky tygrů do Afriky.

"Obával se, že ho zabijí postavy z hororu, že na něj vylezou vrahové ze skříně," popsala Mohammadi. Se svými myšlenkami bojoval tak, že si vymyslel plán, že bude nejhorší ze všech, aby se nemusel ostatních bát. Podle znalců byl v době, kdy se staly vraždy, za svoje činy zodpovědný. Této verzi například přispěla výpověď uklízečky, jež přijela do domu uklízet bezprostředně po vraždění. Dahlgren ji tehdy dovnitř nepustil, působil ovšem na ni klidně a žena si ničeho zvláštního nevšimla.

Po příjezdu do Brna před třemi lety se podle ní jeho psychický stav zlepšil, prožíval šťastné období, byl v centru pozornosti. Pak ale na něj hostitelská rodina začala klást nároky, aby si našel práci a začlenil se do společnosti, s čímž měl dlouhodobě problémy.

"Odhodlal se k činu. Byla to potřeba katarze z velkého vnitřního napětí. Potom se uklidnil a odjíždí domů," vylíčila Mohammadi s tím, že je pro něj resocializace "velmi nutná a podstatná." Podle ní je možné, že by se u něj silně agresivní tendence mohly opakovat.

Soudnímu procesu - podobně jako při prvním líčení na konci května - přihlíželi jeho rodiče Wayne a Sondra. Svému synovi podle svých slov věří, že nevraždil. "Milujeme ho a podporujeme," řekl novinářům Dahlgrenův otec.

Třiadvacetiletý Američan čeká na rozsudek od loňského srpna ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. V březnu se tam v cele sebepoškozoval na předloktí holicím strojkem. Podle své výpovědi si tím jen ventiloval frustraci, zabít se nechtěl. "Řekl, že se to už nebude opakovat," přečetl zprávu věznice soudce Michal Zámečník.

 

Právě se děje

Další zprávy