Generál Mičánek: Teroristé budou chtít udeřit i v Česku. Ještě máme čas se na to připravit

Jan Gazdík Jan Gazdík
22. 3. 2016 16:59
Masakr v Bruselu je podle ředitele Centra vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně generála Františka Mičánka snad posledním a důsledným varováním, že je nutné změnit kulturu a přístupy v řešení bezpečnostních problémů v Evropě. Mičánek, který se stává 1. září děkanem prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, je přesvědčen, že do Evropy a tím i do Česka přichází velmi problematická doba, ne nepodobná situaci v Izraeli.
František Mičánek na snímku z roku 2012, kdy ho prezident Václav Klaus jmenoval brigádním generálem.
František Mičánek na snímku z roku 2012, kdy ho prezident Václav Klaus jmenoval brigádním generálem. | Foto: ČTK

Aktuálně.cz: Když jsme spolu hovořili v lednu, tak trochu jsem pochyboval o vašem varování, že se "zásadně mění bezpečnostní prostředí v Evropě a že budeme možná muset udělat nějaký úkrok od lidských práv a svobod, abychom se mohli efektivněji bránit teroristům." Po dnešních útocích na bruselském letišti a v metru se ale za tuto pochybnost omlouvám. Zdá se, že nám opravdu nastávají velmi nebezpečné a bouřlivé časy.

František Mičánek: A já znovu - stejně jako v lednu - říkám, že není otázkou, zda na nás teroristé zaútočí, nýbrž kdy udeří. Do Evropy, a tudíž i do Česka přichází velmi problematická doba, ne nepodobná poměrům v Izraeli. Ten mimochodem bojuje s teroristy velmi efektivně. Přesto bude ale po nějakou dobu stále ještě platit, že země jako Francie či Belgie (státy s historicky výraznými muslimskými menšinami) jsou v tuto chvíli ohroženější než třeba Česko, Slovensko anebo Polsko. Naše výhoda je zatím v tom, že máme alespoň delší dobu na přípravu a vyhodnocení rizik, která dnes ohrožují naše spojence.

A když to shrnu: nazrál čas k velmi systematickým přípravám na to, jak reagovat, pokud by teroristé zaútočili i v Česku. A ještě lépe: jak teroru předejít. Čímž neříkám, že se nic nedělá. Ale je stále co zlepšovat.

Zmínil jste Izrael. Jaká zlepšení jste měl konkrétně na mysli?

Musíme zkvalitnit kontrolu osob, které do Unie přicházejí a odcházejí z ní. Výrazně se musí zlepšit i spolupráce mezi policií, zpravodajskými službami, státním zastupitelstvím - nejenom v jednotlivých státech, ale i mezistátně. Tyto problémy stále řešíme ad hoc, až když je průšvih.

Názornou ukázkou je v podstatě banální problém migrace, při němž Unie není stále schopna dospět k efektivnímu řešení. Snad je tedy bruselská tragédie už posledním varováním pro státníky Unie, aby začali brát nutnost mezinárodní spolupráce v boji proti teroru nanejvýš vážně... a nejen pouze slovně.

Tak moment - mám to chápat tak, že s banálním problémem migrace si podle vás nevíme rady? A jak se potom chceme bránit nesrovnatelně vážnější hrozbě - terorismu? To mě tedy dost děsíte.

Jenomže migraci nezvládáme proto, že málem každý stát Unie má zcela rozdílné zájmy, pozice či tradice. Takže nejsme schopni se domluvit na jednom, obecně akceptovatelném řešení. Tohle se musí změnit. Neumím si představit, že jednotlivé státy budou mít mezinárodně nepřijatelné zákony, které budou omezovat pohyb lidí a které budou zasahovat do jejich osobních práv. Tohle musí být řízeno shora. Nesouhlasím proto s názory euroskeptiků, že Evropská unie nám nebude nic nařizovat. Pak ale nemůžeme očekávat, že budeme schopni jen na své národní úrovni zajistit vlastní bezpečnost a identitu.

A vypořádání se s terorismem? Tam musí být naše kroky jednoznačně mnohem tvrdší.

Silné stránky Západu jsou v očích islamistů slabostí

A nesměřují vaše slova proti migrační politice Unie?

Na migraci není nic špatného. Lidstvo migruje celou svou historii. Znovu ale říkám: migraci musíme dostat pod kontrolu. I kvůli hrozbě teroru musíme vědět, jací lidé a s jakými myšlenkami do Evropy přicházejí. A když už přijdou, měli by být úspěšně asimilováni, zapojeni do společnosti. Což je otázka vzdělávání i vlastních občanů, aby nepodléhali xenofobii a rasismu. I to je totiž problém. Jen se podívejte na politické strany - co osobnost, to málem jiný názor. Nemluvím tu o jednotné zahraniční politice či ekonomické spolupráci, ale jednotném přístupu k řešení bezpečnosti Unie.

Přesto se ale nemohu zbavit dojmu, že civilizovaná Unie v boji s teroristy dost zaostává. Připomíná mi to dávný nájezd divokých čínských hord do Japonska. Kultivované Japonsko málem zkolabovalo i kvůli tomu, že samuraj se před bojem zpravidla uklonil, sdělil protivníkovi své válečné úspěchy, historii rodu a teprve pak se do něj pustil. Když se ale uklonil tentokrát, tak mu Číňan usekl bez cavyků hlavu...

Docela výstižné přirovnání. I my se od islamistů lišíme zcela jinými kulturními hodnotami. A občas si dokonce pyšně myslíme, že naše hodnoty automaticky převezmou i jiné národy. Naše silná stránka, kterou máme v demokracii, sdělovacích prostředcích či lidských právech, je naopak v očích radikálních islámských teroristů velkou slabinou.

Máme svobodná média? Teroristé je ale využívají k informační válce a k šíření vlastní propagandy. Uvádím to jen jako příklad toho, že mohou být naše přednosti šikovně využity proti nám samotným.

Kvůli islamistům nezapomínejme na vlastní extremisty - jsou stejnou hrozbou

Výbuchy na bruselském letišti byly podle tiskových agentur doprovázeny výkřiky v arabštině. Nemohou tudíž údery teroristů v Bruselu, ale i ty loňské v Paříži nastartovat v Evropě pogromy na lidi z arabského světa či ty s tmavou pletí? A myslím jimi samozřejmě i uprchlíky.

Nějaké následky to pro ně - třebaže nemají většinou s terorismem nic společného - určitě mít bude. Tendence házet muslimy do jednoho pytle je v Evropě dost velká a po dnešku ještě zesílí.

Myslíte tím například Martina Konvičku a jeho Blok proti islámu v Česku? Anebo na Slovensku neonacistu Mariana Kotlebu, jinak také župana Banskobystrického kraje... či jiné extremisty? Mohou být i oni hrozbou?

Samozřejmě. A mohou být pro nás téměř stejnou hrozbou jako terorismus z vnějšku. A možná ještě větší. Národní extremisté mají totiž ve svých státech zázemí a někdy i dost široké vazby. Své myšlenky tu tedy mohou šířit mnohem efektivněji než radikální islám, který k nám může dorazit později. Ostatně některé státy Unie už své vyznavače národního extremismu pečlivě sledují. Je jen otázkou, kdy tyto extremistické strany postavit mimo zákon. Kvůli islámským teroristům bychom tedy neměli zapomínat na jiný velký problém - vlastní extremisty.

Jen připomínám názor expertů, že o koordinaci národních zpravodajských služeb, o těch unijních ani nemluvě, politici jen mluví. O našem odhodlání čelit teroru vypovídají i seškrtané rozpočty na obranu, byť se to třeba v Česku v poslední době lepší. Jen si to vezměte: chytíme Salaha Abdeslama, vyslýcháme ho a odvetou jsou podle všeho koordinované teroristické údery.

Souvislost to opravdu může mít. Něco jako: Ti psi nám chytili našeho člověka, takže své připravované akce urychlíme. Nevíme totiž, kdy naši síť úplně zlikvidují. Ale jinak máte pravdu - koordinace zpravodajských služeb není optimální. Vrcholem pak je, když si západní spojenci provádějí vzájemně špionáž. Takže jen doufám, že bruselská tragédie je už opravdu posledním a důsledným varováním, že je nutné změnit kulturu a přístupy v řešení bezpečnostních problémů v Evropě, než jak jsme byli zvyklí až doteď.

Jak vyslýchat zajaté teroristy?

Teď možná popudím hodně lidí. Když ale chytím teroristu, který má jako plánovač úderů v Paříži na svědomí životy desítek lidí, tak udělám vše pro to, abych z něho kvůli záchraně dalších životů potřebné informace o dalších útocích za každou cenu dostal. Svých lidských práv se přece Salah Abdeslam v Paříži sám zřekl. Anebo se mýlím?

Těžko říct, zda účel vždy světí prostředky. Možná tu ale máme jiný problém. Pokud totiž chytím jednoho člověka, tak z něj samozřejmě mohu dostat nějaké dílčí informace. Avšak terorismus - to je dnes dobře organizovaná síť, postavená na jednotlivcích, jednotlivých buňkách, které spolu velmi volně spolupracují. Nedělejme si tedy iluze o tom, že když chytím jednoho teroristu, tak zjistím úplně vše. Takhle to nefunguje.

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Řešením je pouze široká spolupráce zpravodajských služeb. A skvěle nám to předvedla marocká špionáž. Poskytla totiž Francii či Belgii velmi důležité informace o vlastních lidech inklinujících k islamismu, kteří Maroko opustili a kde pravděpodobně působí. Maročané tím udělali pro bezpečnost Evropy paradoxně mnohem víc než všechny její tajné služby dohromady. Tragickou chybou ale je, že tihle lidé jsou jen sledovaní, nejsou vazebně stíháni, třebaže víme o tom, že sympatizují s radikálním islámem a také ho aktivně šíří. Osobně to považuji za velký problém.

Česko se v poslední době dost výrazně angažuje v boji proti Islámskému státu dodávkami zbraní, střeliva Kurdům a nejnověji i bitevních letounů Iráku. Nekoledujeme si tím o odvetu islamistů? Ministr obrany Martin Stropnický mi k tomu řekl, že se zlem se musí bojovat.

Dost možná islamisty naší pomocí Kurdům či Iráku provokujeme. Když se ale snažíte o nějakou dobrou věc, tak se vždy najde někdo, komu se to nebude líbit. Někdo, kdo se na vás bude kvůli vašemu chování dívat jako na možný terč. A pokud se necháte zastrašit, tak se z vás v podstatě stane tichý spolupracovník toho, kdo vás zastrašil. Tedy teroristů. Říkáte mu vlastně, že jste slabý a že se můžete stát terčem jeho útoku mnohem snadněji a rychleji než ti, kteří jsou silní. Se zlem je tedy opravdu nutné bojovat. A čím razantněji a promyšleněji, tím lépe.

Ruské angažmá v Sýrii nám ukazuje, jaké má skutečně schopnosti, třeba co se týče elektronické špionáže, říká generál Mičánek | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy