Brno - Ústavní soud ponechal v platnosti vyhlášku ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státních zastupitelství. Změna dozorového zastupitelství ve vymezených situacích je přípustná. I v přípravném řízení se ale žalobci musejí obracet na místně příslušný soud určený v souladu s trestním řádem a právem na zákonného soudce. Nemělo by se tak stávat, že třeba o vazbě, domovní prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než se údajná trestná činnost odehrála.
Nález soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka nemá přímý dopad na případy, v nichž se v minulosti uplatnil neústavní výklad vyhlášky. Nálezy soudu nemají zpětnou účinnost, zdůraznil Fenyk. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Jakuba Římana soud potvrdil možnost vzniku protikorupčního speciálu. Počítá s ním nový zákon o státním zastupitelství schválený před měsícem vládou.
Soud se vyhláškou zabýval z podnětu skupiny poslanců ODS a TOP 09, kteří požadovali zrušení dvou částí předpisu. Otevírají podle nich prostor pro manipulaci spočívající v přesouvání konkrétních trestních kauz. Zástupce poslanců Pavel Blažek (ODS) uvedl, že Ústavní soud sice návrh zamítl, části poslaneckých argumentů ale dal za pravdu.
Pondělní nález by se podle Blažka mohl stát koncem balkanizace českého trestního práva. Dosavadní postup státního zastupitelství v některých věcech byl podle něj zcela protiústavní. "Probíhají nějaká trestní řízení, kde byly zcela jednoznačně podle nynějšího nálezu Ústavního soudu nezákonně získávány důkazy, rozhodovaly nezákonné soudy o vazbách a dalších omezeních lidských práv," uvedl Blažek. Lze podle něj očekávat, že obhajoba bude s názorem Ústavního soudu v těchto kauzách dále pracovat. Ministerstvo spravedlnosti by mělo podle Blažka zvážit v některých případech stížnosti pro porušení zákona.
Ministerstvo nález vítá
Ministerstvo nález uvítalo. "Ze strany Ústavního soudu bylo konstatováno, že vrchní státní zastupitelství si mohou ponechat příslušnost k dozoru nad případy závažné hospodářské kriminality i v rozsahu tzv. fakultativní příslušnosti," řekl mluvčí Říman. Ústavní soud podle něj potvrdil možnost zavedení speciálu, který má stíhat korupci a hospodářské a majetkové trestné činy se škodou nad 250 milionů korun.
I v otázce příslušnosti v přípravném řízení podle Římana stanovisko soudu koresponduje se snahou ministerstva, v tomto případě záměrem zpřesnit příslušnost v novém zákonu o státním zastupitelství.
"Součástí doprovodného změnového zákona je zcela nová úprava, která výslovně důraz na dodržení práva na zákonného soudce v přípravném řízení konkrétněji rozpracovává," uvedl Říman.
Nečas a trafiky
Návrh na zrušení dvou částí vyhlášky dostali ústavní soudci už v roce 2014 v souvislosti s tehdy aktuálním obviněním někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) z podplácení tří bývalých poslanců prostřednictvím příslibu "trafik". Vyhláška prosazená ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ČSSD) umožnila, aby se kauzou zabývalo olomoucké vrchní státní zastupitelství místo pražského, kam by jinak případ spadal.
Obsah poslaneckého návrhu ale z Nečasovy kauzy přímo nevycházel, dokonce ji ani nezmiňoval. Připomínal však jiné případy, například stíhání někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka.
Dvě sporná ustanovení vyhlášky podle poslanců umožňují změnit zákonem stanovenou příslušnost státního zastupitelství, a v důsledku též příslušnost soudu v přípravném řízení, a to pouze na základě společného rozhodnutí vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. Podobná změna dozorového zastupitelství je podle Ústavního soudu přípustná, soudu však nikoliv.
"Je potřeba určitého flexibilního postupu, pružného určení příslušnosti, což se v těchto případech děje a vyhláška tu úpravu stanovuje poměrně dobře a myslím si, že v souladu s ústavou," popsal Fenyk. V záležitostech vazby či odposlechů by se ale zastupitelství mělo obracet na soud, který je v dané kauze místně příslušný.
Poslanci poukazovali také na to, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon, což v tomto případě není splněno - vyhláška je podzákonný předpis. Podle ústavních soudců je však konkretizace zákona prostřednictvím jednacího řádu přípustná. Ovšem tam, kde se podzákonný předpis dostává do rozporu se zákonem, je nutné aplikovat nadřazenou úpravu.
Ústavní soudci nebyli zcela jednotní, tři z nich zaujali k nálezu odlišná stanoviska.
