Praha - Vítěz prvního kola prezidentských voleb získá se značnou pravděpodobností zhruba 30 procent hlasů, druhý překročí o jedno nebo dvě procenta dvacetiprocentní hranici.
Další tři kandidáti si připíšou relativně slušný výsledek 15, 12 a 9 procent, zisky čtyř zbývajících budou zanedbatelné.
Tento předpoklad vyplývá z analýzy senátních voleb v 65 obvodech, kde se v letech 2002-2012 střetlo osm až deset kandidátů, tedy počet odpovídající devíti zájemcům o prezidentskou funkci. Můžeme tedy předpokládat, že prezidentská volba skončí podobně.
Zkušenosti z uplynulého desetiletí přesto nabízejí tři varianty, které se mohou odehrát, pokud se voliči nepodřídí dlouhodobému průměru.
První varianta: Zahradník
Standardní výsledek předpokládá, že vítěz prvního kola získá před druhým kandidátem osmiprocentní náskok. Takovou výhodu by už měl s přehledem proměnit na konečné vítězství.
Od roku 2002 se podařilo takovou ztrátu vyrovnat pouze čtyřem kandidátům, kteří se umístili na druhém místě ve 166 senátních soubojích. Poslední takový případ se přitom odehrál před sedmi lety.
Tabulka: Rekordy pro obvody, kde v letech 2002 - 2012 kandidovalo 8-10 kandidátů - ZDE
Kdo prohraje v prezidentské kampani o osm procent, ten může čerpat naději pouze z českobudějovického klání, které proběhlo loni v říjnu mezi bývalým hejtmanem Janem Zahradníkem (ODS) a ředitelem Jihočeského divadla Jiřím Šestákem (nezávislý). Šesták stáhl sedmiprocentní ztrátu, což se po roce 2006 nikomu nepovedlo ani z poloviny.
Naopak vítěz prvního kola se může cítit v prezidentském finále za čtrnáct dnů bezpečně, pokud získá aspoň třicet procent. Kdo v posledních deseti letech postoupil s takovým ziskem v obvodě, kde o senátorský mandát usilovalo 8-10 kandidátů, zpravidla vyhrál i druhé kolo.
Tabulka: Rekordy pro všechny obvody v letech 2002-2012 - ZDE
Kromě již zmíněného Zahradníka existují jen tři další výjimky vesměs z řad občanských demokratů, ovšem o hodně starší.
Druhá varianta: Mejstřík
Ve starší historii senátních voleb se přesto najdou speciální případy, kdy ve druhém kole prohraje kandidát, který první kolo získal naprosto suverénně.
Ilustrativní zkušenost přinesly volby v roce 2002. Tehdy se zpravidla rozhodovalo mezi kandidáty ODS a ČSSD. Pokud ale jeden neuspěl a namísto jednoho z nich postoupil některý z nezávislých uchazečů, spojili se v druhém kole všichni proti vítězi prvního kola, ať to byl občanský, nebo sociální demokrat.
Platilo dokonce pravidlo, že snaha uškodit dosavadnímu vítězi byla tím větší, čím větší náskok v prvním kole získal.
Extrémní výsledek zaznamenal první pražský obvod, kde se střetlo dvanáct uchazečů. Vítězný občanský demokrat, sexuolog Petr Weiss, přesto získal 29,9 procenta. Spolu s ním do druhého kola pronikl bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík, který kandidoval jako nezávislý, s pouhými třinácti procenty. To mu stačilo, protože sociální demokratka nedostala ani deset procent.
O zbylou polovinu hlasů se podělili další nezávislí kandidáti. Ti v druhém kole všichni podpořili Mejstříka, který nakonec s přehledem vyhrál. ODS tehdy byla v Praze značně nepopulární.
Tabulka: Kdo dokázal obrátit porážku z prvního kola - ZDE
V prostředí prezidentských voleb se může Mejstříkova varianta uplatnit, když do druhého kola neprojde jeden z dvojice Fischer-Zeman. Pokud bude jejich soupeřem někdo ze skupiny Fischerová-Roithová-Dienstbier-Franz-Schwarzenberg, může zřejmě počítat s podporou ostatních.
Třináctiprocentní Mejstříkův zisk z prvního kola by ovšem při prezidentské volbě jako východisko do druhého kola nestačil. Studentský vůdce stál proti jedenácti soupeřům. V obvodech, kde se sešlo nejvíc deset politiků, získaly senátorské křeslo pouze dvě kandidátky, které zůstaly v prvním kole pod dvacetiprocentní hranicí.
Třetí varianta: Chomutov 2007
Dvacet procent hlasů v prvním kole naopak zajišťuje u senátních voleb postup do finále. S takovým ziskem do druhého kola nepostoupili pouze čtyři kandidáti v 65 obvodech, kde se střetlo 8-10 zájemců o křeslo v Senátu.
Největším smolařem byl v tomto ohledu sociální demokrat, učitel Jan Mareš, který získal před šesti lety 23,1 procenta hlasů v chomutovském obvodě. Prohrál o devatenáct hlasů s komunistickým učitelem Václavem Homolkou. Vítězný náměstek chomutovské primátorky Jan Řehák (ODS) byl na tom jen o 2,3 procenta lépe než třetí Mareš.
Těsný souboj tří uchazečů v prvním kole přitom může jednoznačně předpovědět senátorské nebo prezidentské finále. Přinejmenším v tom případě, když třetí v pořadí vyzve své voliče, aby dali hlasy některému z úspěšnějších soupeřů.
To se stalo v Chomutově, kde komunista Homolka ve druhém kole inkasoval hlasy sociálnědemokratických voličů. Vyhrál pak s bezpečným desetiprocentním náskokem.
Graf: Volební výsledek kandidátů 1-9 - ZDE
