Brno - Ministerstvo vnitra podle Ústavního soudu (ÚS) udělilo takzvanou doplňkovou ochranu Taťjaně Paraskevičové v rozporu se zákonem. Existuje totiž důvodné podezření, že spáchala zvlášť závažný zločin.
O její vydání k trestnímu stíhání požádala Ukrajina a poté i Rusko, a to v souvislosti s údajnou defraudací pěti miliard dolarů (asi 126 miliard korun) z kazašské BTA Bank, jíž se prý Paraskevičová dopustila spolu s Muchtarem Abljazovem a dalšími lidmi. Žena obvinění popírá, poukazuje na údajné politické pozadí kauzy.
Někdejší kazašský ministr energetiky a byznysmen Abljazov patří k politickým sokům prezidenta země Nursultana Nazarbajeva. ÚS ale poukázal na to, že podle britských soudů Abljazov skutečně vyvedl z banky obrovské částky.
Zločin, nebo politická konstrukce?
Z Británie muž prchl do Francie a tamní justice souhlasí s jeho vydáním do Ruska nebo na Ukrajinu, byť poslední slovo má francouzská vláda. Právě rozhodnutí nezávislé justice dvou demokratických zemí podle ÚS zpochybňuje verzi o politické perzekuci.
ÚS nyní nemohl doplňkovou ochranu Paraskevičové zrušit. Jeho nález by ale vnitro mělo zohlednit, až bude rozhodovat o případném prodloužení ochrany. "Ministerstvo vnitra by mělo tento nález pečlivě číst a měl by pro něj být vodítkem i v dalších podobných případech," uvedl ústavní soudce Radovan Suchánek.
Paraskevičová momentálně žije na svobodě v Česku. Nedlouho po loňském udělení doplňkové ochrany se totiž dostala z předběžné vazby. Právě proti vazbě směřovala ústavní stížnost, kterou ale soud v úterý zamítl, přičemž se vyjádřil i k dalším okolnostem případu.
Ministr spravedlnosti měl podle ÚS možnost vydat Paraskevičovou na Ukrajinu i po udělení doplňkové ochrany, která se týkala pouze domovské země, tedy Ruska. Proto byl podle Suchánka dán také předpoklad pro další trvání vazby.
Doplňkovou ochranu může získat cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, pokud existují obavy z vážné újmy v případě vrácení do domovského státu.
Za vážnou újmu zákon považuje například ohrožení života, mučení, nelidské či ponižující zacházení. Doplňková ochrana se uděluje na dobu, kdy hrozba újmy trvá, nejméně na jeden rok.
