Zaplaťte ČEZu miliardu, nařídil soud správě železnic

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 19. 3. 2015 19:42
Nejde o jediný soudní spor mezi Správou železniční dopravní cesty a ČEZ o neodebraný proud. Pokud soud rozhodne stejně, vyšplhá se celková suma ke dvěma miliardám.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČEZ

Praha – Státní Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) hrozí velké problémy. Společnosti ČEZ, respektive její dceřiné firmě ČEZ Prodej, musí zaplatit přes miliardu korun za ušlý zisk. Navíc je velmi pravděpodobné, že se konečná částka zvýší až na dvě miliardy.

Vrchní soud v Praze totiž ve čtvrtek pravomocně rozhodl, že SŽDC musí polostátní energetické firmě zaplatit 805 milionů korun za elektřinu, kterou si v roce 2010 objednala, ale neodebrala. I s úroky činí dlužná suma ke dni, kdy padl rozsudek, zhruba 1,07 miliardy korun.

Obě firmy se přitom soudí o obdobnou sumu i za rok 2011. Prvoinstanční soud ale zatím v tomto případě nenařídil jednání – čekal, jak dopadne první žaloba za rok 2010. Je tak téměř jisté, že rozhodne zcela stejně a SŽDC tak bude muset nakonec platit více než dvě miliardy.

Zvážíme dovolání

Správa železniční dopravní cesty verdikt zatím nechce příliš komentovat. "Počkáme na písemné vyhotovení rozhodnutí soudu, na základě kterého zvážíme případné další právní kroky," uvedl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. Společnost sice může podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to ale nemá odkladný účinek. A uvedenou sumu bude muset uhradit do 14 dnů poté, co jí přijde písemný rozsudek.

Ptačinský ale odmítl, že by společnosti kvůli nutnosti zaplatit více než miliardu korun hrozily problémy. "Samozřejmě jsme se na případnou prohru museli připravovat a vytvořit rezervy," řekl. SŽDC nicméně v roce 2013 hospodařila se ztrátou 2,2 miliardy, loňský výsledek ještě není znám.

Podle Ptačinského navíc není jisté, že budou muset zaplatit celou sumu najednou. Mohou prý nejen požádat Nejvyšší soud o předběžné opatření, aby nemuseli platit do té doby, než rozhodne o dovolání, nebo se pokusit domluvit s ČEZem splátkový kalendář. 

Nakoupili příliš draze

Příběh začal v prosinci 2008, kdy SŽDC uzavřela tříletou zakázku na dodávku elektřiny pro všechny dopravce na dráze za takřka tři miliardy korun ročně. Podle tehdy platného energetického zákona totiž dopravci nemohli kupovat elektřinu přímo, ale museli ji odebírat od správce kolejí.

V polovině roku 2009 se zákon změnil a dopravci si mohli vybrat, od koho si nakoupí elektřinu. A SŽDC bylo povinno jim na to poskytnout svoji síť.

Dopravci – především České dráhy – toho okamžitě využili a nakoupili si elektřinu rovnou od ČEZu, tedy bez prostředníka. Zatímco SŽDC ji v prosinci 2008 nakoupilo na tři roky dopředu v průměru za 2000 korun za megawatthodinu, České dráhy za rok 2009 zaplatily o plnou třetinu méně. A to 1386 korun za MWh.

SŽDC tak v roce 2010 odebralo místo nasmlouvaných 1,5 milionu MWh pouhých 40 tisíc MWh proudu. A o rok později to bylo podobné. ČEZ Prodej dal proto případ k soudu.  

"Za rok 2010 nám vznikla škoda 805 milionů korun a za rok 2011 vznikla škoda 858 milionů korun," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž s tím, že podnik musí spravovat majetek s péčí řádného hospodáře.

Škodu podnik vyčíslil tak, že spočítal rozdíl, který by vydělal, kdyby prodal proud za původně domluvené ceny.

Nejdřív soud zamítl

Prvoinstanční soud přitom původně žalobu zamítl. I když dal zapravdu tomu, že SŽDC porušila smlouvu a ČEZu vznikla škoda.

"SŽDC ale zprošťují odpovědnosti za tuto škodu liberační důvody," uvedla prvoinstanční soudkyně Růžena Kučerová. A poukázala právě na změnu zákona a to, že si dopravci mohli vybrat, od koho odeberou elektřinu.

Vrchní soud ale argumentaci prvoinstančního soudu odmítl a verdikt otočil. Změnu zákona jako argument pro porušení smlouvy totiž neuznal. "Existovala zde smlouva, která je kupní smlouvou. Tuto smlouvu žalovaný uzavřel a poté porušil," uvedla soudkyně Ivana Svobodová. Podle ní je chyba SŽDC, že se na jednu stranu zavázala odebrat uvedenou elektřinu, ale se svými odběrateli smlouvy, že ji musí odebrat, neuzavřela.

Byl jako Zeus

Spor má ještě jednu rovinu. Cenu, za kterou správce tratí tehdy proud na tři roky koupil. V době, kdy tehdejší šéf SŽDC Jan Komárek podepsal tříletý tendr, byla cena na burze o deset procent nižší a analytici předpovídali pokles o další desítky procent. Policie se o to začala zajímat a spočítala mu škodu ve výši nejméně 439 milionů korun.

Předloni v listopadu prvoinstanční soud rozhodl, že je Komárek vinen. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku ho poslal na dva roky do vězení s tříletou zkušební dobou.

Tento verdikt však loni v březnu změnil odvolací Městský soud v Praze. Rozhodl, že Komárkovo jednání nebylo trestným činem, a osvobodil jej.

"Pochybení bezpochyby spáchal, ale je kryto hrubou nedbalostí," uvedl soudce Luboš Vlasák. Háček je podle něj v tom, že u tohoto trestného činu je nutné prokázat minimálně úmyslnou nedbalost. "A to se státnímu zástupci nepodařilo,“ řekl Vlasák.

Státní zástupce obžalobu postavil na tom, že Komárek o klesající ceně elektřiny na burze věděl. Měl k dispozici grafy o vývoji cen, které si nechal zpracovat. Jenže to Komárek popíral a ani nikdo jiný to nepotvrdil. "Vypověděl, že spoléhal na svůj odborný aparát a že to předtím schválili nejméně čtyři podřízení a že od toho je měl,“ řekl soudce.

Nepřímo pak naznačil, že jsou i další viníci, o nichž by se dalo uvažovat, a s argumentem nevědomé nedbalosti by již nemuseli uspět. "Do jaké míry je to selhání jeho náměstka a dalších lidí, ale soudu nepřísluší hodnotit,“ dodal Vlasák. 

Komárek se hájil i tím, že SŽDC žádnou škodu nezpůsobil. "Nemohla vzniknout škoda, protože SŽDC energie pouze přefakturovávala dalším společnostem,“ argumentoval u soudu. Dále tvrdil, že o poklesu ceny nevěděl. Spolehl se prý na svůj odborný aparát.

"Byl něco jako Zeus. On koupil a ostatní museli koupit od něj. Ano, SŽDC by to nestálo ani korunu, ale krvácely by ostatní státní organizace, které kupovaly elektřinu za nesmyslné ceny,“ uvedl soudce Vlasák.

 

Právě se děje

Další zprávy