Praha - Na podporu postoje maďarského premiéra Viktora Orbána k migraci ve čtvrtek v Praze demonstrovalo podle odhadů kolem 150 lidí, včetně poslanců několika stran. Evropský parlament minulý týden schválil doporučení, aby Evropská unie zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Maďarsko soubor protiimigračních zákonů, které znesnadňují získání azylu v zemi ani příslušné dodatky k ústavě zrušit nehodlá. Účastníci setkání před budovou maďarského velvyslanectví v Praze ho v tomto podpořili.
"Není možné trestat legitimně zvolenou vládu za to, že tato vláda plní svůj volební program, za který dostala jeden z nejsilnějších mandátů vůbec v rámci členských zemí EU," řekl novinářům před demonstrací poslanec Tomio Okamura (SPD). Podobně promluvil i europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM). Přirovnal podle něj "ostudnou" rezoluci Evropského parlamentu k mnichovské dohodě.
Podle poslance ČSSD Jaroslava Foldyny je potřeba, aby si státy visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko) vyjadřovaly podporu, protože jsou historicky a kulturně spojené. "Přišel jsem podpořit postoj Maďarska, protože je to i náš postoj," řekl novinářům.
Poslanec Václav Klaus mladší (ODS) řekl, že nepřišel demonstrovat za Orbána ani ho hodnotit. "Maďarsko má právo spravovat svou zemi, jak chce," uvedl. Český Parlament podle něj projedná rezoluci, která by krok EP odsoudila.
Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) už dříve řekl, že hlasování v EP nebylo soudem s Maďarskem a ani nesouviselo s postojem Budapešti k migraci. Uvedl také, že jako předsedu ČSSD ho některé kroky Orbánovy vlády znepokojují.
Pravicová vláda premiéra Orbána patří k nejtvrdším odpůrcům imigrace do Evropské unie. Na jižních hranicích nechala postavit plot, aby zabránila nelegálnímu pronikání migrantů do země.
Po hlasování EP spustila ve státních mediích kampaň. "Promigrační většina v Evropském parlamentu nás chce umlčet, protože bráníme naši vlast a Evropu plotem (na hranicích)," tvrdí první video, vytvořené v rámci této kampaně a zveřejněné na vládní stránce na facebooku. Kvůli hlasování se chce také obrátit na soud.
Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015. Orbán se v migrační krizi po roce 2014 zasazoval o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku. Země se například podobně jako ČR či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl mezi unijními zeměmi podle stanovených kvót.
Soubor kontroverzních zákonů maďarské orgány nazývají "Stop Soros" s odkazem na amerického finančníka podporujícího občanskou společnost George Sorose. Toho Orbán označuje za veřejného nepřítele Maďarska číslo jedna.
Podle dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se ptal více než 1100 lidí na důvěryhodnost osobností světové politiky, Orbánovi věří čtvrtina Čechů a stejný podíl mu nedůvěřuje.
