Turečtí akademici vyhození po puči z práce chtějí do Česka. Jednají s nimi univerzity v Praze a Brně

Jan Hejl Jan Hejl
26. 9. 2016 5:30
Turečtí akademici, kteří přišli o práci v důsledku neúspěšného pokusu o puč, žádají o pomoc české vysoké školy. Dvanáct univerzitních profesorů z Turecka se obrátilo na pražskou Karlovu univerzitu, která jejich žádosti posuzuje. Další Turci chtějí vyučovat na brněnské Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Vedení fakulty už na svém jednání schválilo, že se učitelům ve složité situaci pokusí pomoct. Na české univerzity se s prosbou o poskytnutí práce tureckým pedagogům obrátil už v létě vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha/Brno – Po červencovém pokusu o vojenský převratTurecku zahájil prezident Recep Tayyip Erdogan rozsáhlé čistky. O zaměstnání přišlo přes 1500 děkanů a 21 tisíc učitelů. Nyní pronásledovaní univerzitní pedagogové z Turecka žádají o pomoc Českou republiku – chtějí vyučovat na zdejších vysokých školách.

Na pražskou Karlovu univerzitu (UK) se v létě obrátilo dvanáct tureckých univerzitních profesorů, kteří museli z tamních vysokých škol odejít. Akademici kontaktovali vedení školy s prosbou o zaměstnání. Nejstarší česká univerzita nyní jejich žádosti posuzuje.

„Vedení oslovilo příslušné fakulty s žádostí, jestli turecké akademiky budou moct s ohledem na jejich odbornost přijmout,“ vysvětlila Vlasta Helekalová z oddělení vnějších vztahů UK. Podle ní budou žádosti vyřízené v řádu týdnů.

V Praze chtějí působit turečtí odborníci jak na přírodovědné, tak na i humanitní obory. Univerzita se proto obrátila například filozofickou, přírodovědeckou nebo lékařskou a matematicko-fyzikální fakultu. „Nic konkrétnějšího v současné chvíli nemůžeme uvést – stále je celá věc v jednání,“ doplňuje Helekalová.

Příjezd pedagogů z Turecka do Česka ovšem může zkomplikovat složitá situace v zemi. Prezident Erdogan totiž prostřednictvím Turecké vysokoškolské rady zakázal až do odvolání akademickým pracovníkům vycestovat do zahraničí. Hned prvním dekretem po pokusu o puč také nechal zavřít 1043 soukromých škol a 15 univerzit.

Turci žádají o pomoc i Masarykovu univerzitu

Akademici z Turecka by mohli vyučovat také v Brně na Masarykově univerzitě (MU). Rektor vysoké školy Mikuláš Bek už v létě uvedl, že chce najít cesty, jak vyhozeným tureckým pedagogům pomoci.

O příchodu několika učitelů podle informací Aktuálně.cz jedná Fakulta sociálních studií. Její vedení o žádostech tureckých profesorů, kteří se na školu obrátili, diskutovalo na zasedání minulý týden v pondělí. Podle zápisu z porady byl děkan Břetislav Dančák osloven "několika tureckými vysokoškolskými kolegy se žádostí o poskytnutí pracovního místa."

Fakulta souhlasila, že akademikům pomůže. "Po projednání a výběru kandidátů vedením budou návrhy předloženy k posouzení vedoucím kateder dle oborového zaměření vybraných žadatelů," stojí v dokumentu, který má redakce k dispozici. Akademici jsou podle zprávy z porady vedení fakulty v "tíživé profesní a životní situaci."

Mluvčí MU Tereza Fojtová nechce podrobnosti o tureckých akademicích, již se na děkana obrátili, zveřejňovat. "Vyjednávání o případném zaměstnání jsou vzhledem k okolnostem velmi složitá a citlivá," říká Fojtová. Brněnská vysoká škola dříve například nabídla místo ruskému historikovi Andreji Zubovovi, který přišel o práci na Moskevském institutu mezinárodních vztahů kvůli kritice anexe Krymu.

„Sultánovy čistky“

České vysoké školy už v červenci s žádostí o přijetí vyhozených tureckých profesorů kontaktoval vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Ten nyní aktivitu univerzit vítá. "Internacionalizace české vědy je velmi potřebná," řekl deníku Aktuálně.cz.

Na dotaz, jestli se chystají perzekvované akademiky z Turecka zaměstnat i další univerzity, nechtěl být předseda lidovců konkrétní. "O několika takových případech vím," dodal Bělobrádek.

Pokus o vojenský převrat v Turecku se odehrál v noci v polovině července. Puč nakonec po několika hodinách překazily vládní síly. Prezident Erdogan reagoval rozsáhlými čistkami v armádě, soudnictví i školství. Vláda zakázala činnost také desítkám médií. Erdogan, který se po pokusu o převrat zbavil velké části opozice, z organizace puče viní duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA.

 

Právě se děje

Další zprávy