Brno - Ústavní soud (ÚS) bude na úterní neveřejné poradě pléna poprvé řešit žalobu na bývalého prezidenta Václava Klause.
Není však pravděpodobné, že soudci nějak rozhodnou. Zatím totiž čekají na vyjádření Klause.
Ústavní žalobu mu doručil ve středu pracovník soudu. Odpověď zatím nepřišla, uvedl šéf protokolu ÚS Vlastimil Göttinger. Podle dostupných informací soud nestanovil pro odpověď lhůtu.
Plénum Ústavního soudu se schází prakticky každé úterý, a to neveřejně. Soudci na poradách diskutují o nejzávažnějších kauzách, o kterých nemohou rozhodovat tříčlenné senáty. Jde například o návrhy na rušení zákonů. V podobném režimu bude soud postupovat také v řízení o ústavní žalobě.
Zákon soudcům ukládá, aby nyní prioritně řešili právě žalobu pro velezradu, která má přednost před veškerou ostatní agendou. Plénum tak v úterý patrně povede diskusi o jednotlivých variantách řešení.
Zároveň se ukáže, jaké postoje zastávají jednotliví členové soudu. Tématem diskuse bude nejspíš také to, zda lze v řízení o ústavní žalobě pokračovat po vypršení Klausova funkčního období.
Soudcem zpravodajem v kauze je expert na trestní právo Jan Musil. Právě on by měl kolegům navrhnout, jak s ústavní žalobou naložit, a výhledově připraví také koncept rozhodnutí. O jakémkoliv důležitém kroku ale musí hlasovat sbor všech soudců, jichž je nyní 12.
Ústavní žalobu schválili senátoři minulé pondělí. Soud ji obdržel o den později. Pokud soudci žalobu z nějakého důvodu neodmítnou bez věcného projednání, což by mohli udělat i za zavřenými dveřmi, musejí podle zákona svolat veřejné zasedání, na kterém dostanou prostor k vyjádření jak zástupci Senátu, tak prezident a jeho obhájce.
Pět okruhů výtek
Klaus si zvolil Marka Nespalu. Termín jednání musí soud oznámit nejméně deset dní předem.
Senátoři mají vůči odcházejícímu prezidentovi pět okruhů výtek. Jde o novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus - navzdory pravomocnému verdiktu - nijak nerozhodl.
Dále senátorům vadí to, že Klaus dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny.
Poslední problém se týká přímo Ústavního soudu. Klaus podle senátorů porušil své povinnosti, když po dvou neúspěších v Senátu nenavrhl další kandidáty na soudce. Klausova nečinnost je podle ústavní žaloby výrazem despektu jak vůči Senátu, tak Ústavnímu soudu a směřuje k oslabení jedné z nejvýznamnějších pojistek demokratického zřízení.
