Přednost má střídavá péče, ne matka. Rozhodl Ústavní soud

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 6. 2014 16:59
Podle Ústavního soudu by se měli podílet oba rodiče stejně, pokud jsou způsobilí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brno - Pokud jsou oba rodiče stejně způsobilí postarat se o dítě, má justice nařizovat střídavou péči, rozhodl Ústavní soud (ÚS).

Jiné řešení by mělo být výjimkou, která vyžaduje zdůvodnění. ÚS konkrétně vyhověl stížnosti otce, který se marně dožadoval většího podílu na výchově svých dvou dětí.

Justice je svěřila do výlučné péče matky, což je v Česku stále nejčastější soudem nařízené řešení po rozchodu rodičů. Druhým nálezem soudci zamítli stížnost matky v jiném sporu.

Ústavní soud rozhodl ve prospěch střídavé péče.
Ústavní soud rozhodl ve prospěch střídavé péče. | Foto: Ludvík Hradilek

"V nejlepším zájmu dítěte je to, aby ani po rozvodu rodičů nepřišlo o péči ani jednoho z nich," řekla novinářům k prvnímu nálezu soudkyně Kateřina Šimáčková. Nyní musí Obvodní soud pro Prahu 2 v konkrétním sporu rozhodovat znovu.

Se stanoviskem soudu souhlasí i psycholog Václav Mertin z Karlovy univerzity v Praze.

"Špatné je pro dítě už to, že se mu rodiče rozešli. To dítě ve většině případů nechce ani jednoho rodiče ztratit. Proto by měla být střídavá péče první volbou, pokud tomu nic nebrání. Ale samozřejmě je nutné každý případ posuzovat individuálně," řekl.

Zohlednit se musí i přání dětí

Bude posuzovat, zda jsou oba rodiče stejně způsobilí dítě vychovávat, zda mají o jeho výchovu zájem a zda jsou schopní zajistit jeho všestranný vývoj. Zohlednit musí také přání dětí. V případě, že oba rodiče splní všechna kritéria, je třeba rozhodnout o střídavé péči.

ÚS v nálezu poukázal na vývoj právní úpravy i vnímání role otce a matky ve společnosti.

"Výchova dítěte již nutně není výhradně ani převážně v rukou matky, čemuž musí odpovídat i řešení situace, kdy se manželství rozpadne a je nezbytné zajistit následnou výchovu nezletilých dětí," stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové.

Již v několika dřívějších nálezech ÚS zdůraznil, že kritériem pro svěření dítěte do střídavé výchovy není přání konkrétního rodiče, nýbrž především zájem dítěte.

Druhým dnešním nálezem soud zamítl stížnost matky v jiné kauze, která nesouhlasila s nařízenou střídavou péčí. Rodiče si podle verdiktu mají dceru vyměňovat ve dvoutýdenním intervalu, přičemž dříve byl poměr dní 19 ku 11 ve prospěch matky. Ta ve stížnosti argumentovala zejména tím, že bydliště obou rodičů dělí velká vzdálenost.

Matka žije v Olomouci, otec v České Lípě. "Pokud je zde zájem dítěte, je třeba upřednostnit střídavou péči," řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Ke zvýhodnění jednoho rodiče není důvod

Zdůraznil, že počet nutných cest je v obou variantách stejný, přičemž ke zvýhodnění jednoho rodiče není důvod. Až dítě dospěje do školního věku, lze podle Fenyka zvážit vzhledem ke vzdálenosti novou úpravu vztahů.

Se stanoviskem soudu souhlasí i psycholog Václav Mertin z Karlovy univerzity v Praze. "Špatné je pro dítě už to, že se mu rodiče rozešli. To dítě ve většině případů nechce ani jednoho rodiče ztratit. Proto by měla být střídavá péče první volbou, pokud tomu nic nebrání. Ale samozřejmě je nutné každý případ posuzovat individuálně," řekl.

Dnešních vyhlášení se zúčastnily jen obě matky. Novinářům však komentář neposkytly.

Střídavou výchovu soud chápe jako snahu o co nejúplnější naplnění práva dítěte na oba rodiče za situace, kdy spolu partneři již nežijí. Dítě si zachová fungující vztah s oběma rodiči a zůstane součástí jejich každodenního života.

Už dříve však ústavní soudci také uvedli, že justice sice může mít při úpravě styku rodičů s dětmi ty nejlepší úmysly, avšak harmonické výchovné prostředí nelze vytvořit bez snahy rodičů.

Po větším rozšíření střídavé péče často volají především muži. Většina dětí v Česku totiž po rozvodu či rozchodu partnerů stále končí v péči matek.

 

Právě se děje

Další zprávy