První česká soukromá dálnice se odkládá. Ťokovi zrušili tendr na poradce, znevýhodnil domácí firmy

Petr Koděra Petr Koděra
Aktualizováno 12. 4. 2016 9:07
Antimonopolní úřad zrušil zadávací řízení, v němž chtěl ministr dopravy Dan Ťok vybrat firmu, která mu poradí s přípravou historicky prvního PPP projektu při stavbě českých dálnic. Jde o dostavbu 32 kilometrů D4 od Příbrami k Písku za 25 miliard korun. Ochráncům hospodářské soutěže se nelíbí, že Ťok chtěl firmu se zkušenostmi s podobnými projekty. V Česku ale taková není - logicky, protože se tady nikdy dálnice tímto způsobem nepostavila. Rozhodnutí úřadu je zatím nepravomocné, ministerstvo dopravy podle všeho podá rozklad a konečný verdikt určí předseda úřadu Petr Rafaj. Přípravy stavby měly začít za dva měsíce, zdrží se ale zřejmě o několik měsíců.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Radek Pecák

Praha – Už to vypadalo, že se Dan Ťok letos stane prvním ministrem dopravy, který odstartuje první fázi stavby první české dálnice ve spolupráci se soukromou firmou. První takzvaný PPP projekt za 25 miliard korun, který plánoval Ťok (za ANO) rozjet v červnu na více než třicetikilometrovém úseku strakonické dálnice D4, se však bude muset zase odložit. Nejspíš o několik měsíců.

Jak zjistil online deník Aktuálně.cz, antimonopolní úřad zrušil hned první zadávací řízení, v němž ministerstvo dopravy nejprve chtělo vybrat poradce. Tedy firmu, která má s PPP projekty zkušenosti a pomohla by při plánování stavby jednak s paragrafy, aby vše vyhovovalo českým zákonům, a pak také s financováním a návrhem technického řešení. PPP projekty jsou známé z jiných míst Evropy včetně sousedního Slovenska či Polska.

Foto: © Přispěvatelé OpenStreetMap

Ochránci hospodářské soutěže vidí tendr na poradce jako neférový vůči českým firmám. Vadí jim především přihlašovací podmínka, podle níž uchazeči museli někdy při podobně velkém projektu v minulosti být. To ale tuzemské společnosti ani splnit nemohou, protože se v Česku takhle ještě nikdy dálnice nestavěly.

"Ministerstvo pochybilo tím, že ve vztahu k referencím na poskytování služeb právního a finančního poradenství k PPP projektům požadovalo, aby se tyto služby týkaly pouze silničního projektu, ačkoliv vědělo, že žádný silniční PPP projekt v České republice doposud nebyl realizován," uvedl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.

Chceme zkušeného rádce

Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci. A protože Ťokův úřad s největší pravděpodobností podá rozklad, bude muset definitivně rozhodnout předseda ochránců soutěže Petr Rafaj.

Co je PPP projekt

Propojení státního a soukromého kapitálu v takzvaném projektu veřejně-soukromého partnerství (Public Private Partnership). V Česku se však zatím příliš projekty PPP neprosadily, přestože se o nich mluví již od druhé poloviny 90. let. Základní princip tkví v tom, že místo státu či samosprávy postaví školu, nemocniční pavilon, soud, věznici nebo dálnici soukromý investor. Stavbu zaplatí a pak dostává z veřejných rozpočtů po předem domluvenou dobu peníze za bezchybný provoz. Pro stát je to výhodné proto, že si splátky rozloží do více let, zpravidla desítky let, a nemusí stavbu financovat hned. Například při dostavbě strakonické D4 stát počítá s tím, že během pětadvaceti let zaplatí soukromému stavaři téměř 25 miliard korun.

Ministerstvo dopravy se hájí tím, že chtělo vybrat skutečně zkušeného poradce a tendr otevřelo všem zájemcům. "Jde o tak významnou zakázku, že stanovená kvalifikační kritéria považujeme za adekvátní. Potřebujeme opravdu kvalitní tým, který má zkušenosti s tímto typem zakázek u velkých silničních staveb," řekl mluvčí Tomáš Neřold.

Pokud by přesto předseda antimonopolního úřadu potvrdil zrušení tendru, nejspíš by podmínky soutěže ministerstvo upravilo podle jeho přání. Zrušení celého PPP projektu ale údajně nehrozí, jen se v čase posune.

Ťok plánoval dostavět D4 do pěti let. Pro pilotní projekt ji vybral proto, že není součástí páteřní sítě evropských silnic a hůře se na její stavbu shánějí dotace z Bruselu, jejichž příliv se navíc po roce 2023 omezí. Už v lednu proto ministr řekl, že chce PPP projekty oživit jako náhradní zdroj financování. Výhodou je podle Ťoka rychlost stavby, ale i to, že budoucí provozovatel silnice odvede práci kvalitně. "To proto, že bude za dílo po dlouhou dobu zodpovědný," řekl tehdy Ťok. Podobným modelem chce dostavět i chomutovskou D7.

Nepříliš úspěšné partnerství

O PPP projektech, kde se propojuje státní a soukromý kapitál, se v Česku hovoří už od 90. let nejen v souvislosti s dálnicemi, ale i se stavbami nemocničních pavilonů, soudních budov nebo věznic. Zatím je ale stát nikdy nedotáhl do konce, pouze zaplatil desítky milionů za analýzy a poradenské služby.

Jako PPP projekt zkrachovala například stavba ostravské dálnice D47, kterou v roce 2001 vláda současného prezidenta Miloše Zemana zadala izraelskému konsorciu Housing&Construction CZ. Za vybudování zhruba 80 kilometrů dlouhého úseku z Lipníku nad Bečvou do Ostravy měl stát zaplatit během třiceti let 125 miliard korun bez započtení inflace. Zakázku ale v březnu 2003 vypověděl kabinet Vladimíra Špidly, mimo jiné kvůli vysoké ceně. Firma pak získala jako kompenzaci 620 milionů korun.

O využití PPP projektů uvažovaly i další vlády, zejména v souvislosti s dálnicemi - českobudějovické D3, hradecké D11 nebo D35 z Pardubic do Olomouce coby alternativy za D1. Nepovedla se ale ani výstavba krajského justičního areálu v Ústí nad Labem, věznice v Rapoticích u Brna nebo dostavba areálu Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Projekt za 1,3 miliardy korun v roce 2010 schválil úřednický kabinet Jana Fischera, o rok později byl ale zrušen (stát to stálo 170 milionů korun).

Za dosud největším dokončeným PPP projektem tak není vláda, ale krajské město Plzeň, které si objednalo výstavbu a provozování nového autobusového a trolejbusového depa. Otevřeno bylo v létě 2014. Třicetiletý kontrakt za téměř 12 miliard korun ale tajná služba označila jako příklad problematického projektu, který umožňuje vyvádět peníze z veřejných rozpočtů.

Formou PPP se také stavěly a opravovaly vodohospodářské stavby, výše kontraktů dosáhla téměř 50 miliard korun. Jako PPP projekt vznikl například i český pavilon pro loňskou světovou výstavu Expo v italském Miláně.

Druhá zrušená soutěž na poradce

Záměr svěřit historicky první dálniční stavbu soukromníkovi schválila v lednu i Sobotkova vláda. Ministr Dan Ťok proto dostavbu 32 kilometrů dálnice D4 od Příbrami k Písku zahrnul do seznamu významných letošních zakázek ministerstva dopravy, který nesl na pondělní jednání kabinetu. Teď je ale vše jinak a Rafajovi úředníci jeho záměr zbrzdili.

Jde už o druhou soutěž na poradce, kterou antimonopolní úřad Ťokovi v krátké době naboural. Minulý týden úřad – to ovšem už pravomocně - zrušil smlouvu k mýtu a vyměřil ministerstvu čtvrtmilionovou pokutu za chyby při výběru vítězné společnosti Deloitte v tendru za 52 milionů.

 

Právě se děje

Další zprávy