Těhotná Arménka platí v Česku za každé vyšetření. A bude i nadále, změna zákona se odsouvá

Martin Biben Martin Biben
28. 5. 2016 17:23
Podle odhadů nedosáhne v Česku na veřejné zdravotní pojištění 50 až 80 tisíc lidí. Nárok na něj mají jen cizinci, kteří jsou z Evropské unie, mají v tuzemsku trvalý pobyt nebo tu jsou zaměstnáni. Arménka Armine Minasyan žije v Česku už tři roky, její arménský manžel tu legálně bydlí a pracuje. Minasyan se marně snaží pojistit, v pojišťovnách ji kvůli rizikovému těhotenství odmítli. Jen za předporodní vyšetření a porod bude muset zaplatit přes 35 tisíc korun. Vláda tento týden zamítla novelu zákona o pobytu cizinců, která zdravotní pojištění upravuje, a nový zákon je v nedohlednu. Navíc ani poslední navržená novela by mnoha cizincům nepomohla.
Armine Minasyan.
Armine Minasyan. | Foto: Martin Biben

Praha - Bývalá účetní Armine Minasyan pochází z Arménie, v Česku ale žije už tři roky. Přijela za manželem, krajanem, který v zemi legálně bydlí a pracuje už přes deset let. Muž je v Česku úspěšný, založil si dokonce vlastní firmu a zaměstnává několik lidí. Pár spolu nyní čeká druhé dítě, syna Erika. Tím ale pozitivní příběh o dvojici, která se dokázala ve vstřícné cizí zemi uplatnit, končí.

Nebýt manžela, který si vlastní podnik založil po řadě let praxe v českém stavebnictví, byla by rodina v potížích. Osmadvacetiletá Armine totiž musí za veškerou zdravotní péči v Česku platit. "Mám rizikové těhotenství a za sedm měsíců jsem za různá vyšetření dala už dvacet tisíc korun. Dalších 17 tisíc budu muset zaplatit za předporodní vyšetření a zhruba dvacet tisíc za vlastní porod," říká Minasyan a na klíně houpe hnědookou tříletou dceru Isabel.

V úhradě zdravotních výdajů by Minasyanovým určitě pomohlo komerční zdravotní pojištění. Ale s jeho pořízením žena neuspěla. "To mi žádná pojišťovna nedala. Cizinku s rizikovým těhotenstvím všude odmítnou," říká.

Tím ale problémy ženy, které už české úřady odmítly povolit studijní pobyt i udělit azyl, ještě nekončí. Aby mohla požádat o přechodný pobyt v Česku, musela by se vrátit do Arménie a čekat tam na rozhodnutí. To samozřejmě v těhotenství podstoupit nechce. Hrozí jí tak, že ji cizinecká policie vyhostí. I přesto, že žije s manželem, který má v Česku už od roku 2012 povolen trvalý pobyt.

Na pojištění nedosáhnou desítky tisíc lidí

Příběh Armine není v Česku zdaleka ojedinělý. Na veřejné zdravotní pojištění nemá podle odhadů Organizace pro pomoc uprchlíkům nárok 50 až 80 tisíc lidí. Mohou ho totiž mít v Česku jen cizinci, kteří jsou z Evropské unie, mají v tuzemsku trvalý pobyt nebo tu jsou zaměstnáni. Veřejný zdravotní systém je i pro vědce, kteří v zemi dlouhodobě působí, azylanty a některé děti do dvou měsíců po narození. Všichni ostatní cizinci, kteří v zemi pobývají, mohou to být studenti, podnikatelé, ale také rodinní příslušníci českých občanů, dokonce i jejich děti, se musí pojistit sami.

Komerční pojištění je ale velmi drahé, navíc pojišťovny často odmítají cizince pojistit. Mají řadu takzvaných výluk, které se týkají léčení například cukrovky, chronického selhání ledvin a dalších vážných chorob i rizikového těhotenství. Potíže komerční pojištění uzavřít mívají i lidé nad 65 let věku, předčasně narozené děti, děti s vrozenými vadami a chronicky nemocní lidé. I v případě proplácení léčby ale mají pojišťovny systém limitů, které jsou uvedeny ve smlouvě, jež znamenají jediné: pokud je léčba už příliš drahá, pojišťovna ji proplatí právě jen do výše limitu.

Ministerstvo vnitra předložilo vládě novelu zákona o pobytu cizinců, která by se zdravotního pojištění cizinců týkala. Ale ani ona by Armine Minasyan, ani dalším cizincům v podobném postavení, příliš nepomohla. Sice by rozšiřovala rozsah pojištěné zdravotní péče, ubylo by i výluk, tedy nemocí, které pojišťovny nechtějí pojišťovat, nedosažitelnost veřejného pojištění pro velkou část cizinců z takzvaných třetích zemí by ale zachovala.

Navíc vláda ji tento týden odmítla. Legislativní rada Sobotkově kabinetu doporučila, aby otázka zdravotního pojištění nebyla součástí zákona o pobytu cizinců, ale aby měla samostatný zákon. Spor se navíc vedl i o to, kdo by měl nový zákon připravit, zda ministerstvo vnitra, financí či zdravotnictví. K novele zákona byla i řada výhrad. Nejen od nevládních organizací, které se starají o cizince. "Návrh vůbec nereflektoval vládní usnesení, že cizinci s dlouhodobým pobytem, jejich manželé a manželky, včetně studujících dětí, by měli být zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění. Navíc mám pocit, že nám tady peníze spíše utíkají, ti cizinci tu často pracují a přispívají k tvorbě zisku v soukromém pojišťovnictví, než aby nám pomáhali financovat veřejný systém," uvedl po Českou televizi ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

Kdy vznikne nový zákon a kdo ho vůbec sepíše, lze nyní jen těžko odhadovat. Naopak skoro jisté je, že nárok na veřejné zdravotní pojištění nebude mít po narození ani syn Minasyanových Erik.

 

Právě se děje

Další zprávy