Praha - Z nedávno zveřejněné databáze osob, o které se zajímala StB, vyplývá, že tajná policie si také v databázi EZO poznamenávala jména lidí židovského původu.
Podle zjištění Aktuálně.cz si u některých jmen StB vedla zároveň jejich původní rodinné židovské jméno.
Například u spisovatele Ivana Klímy tak lze nalézt zároveň jméno Ivan Kauders. Stejně tomu je také u bývalého ministra obrany Luboše Dobrovského. StB si u jeho jména poznamenala židovské příjmení jeho otce.
StB považovala lidi židovského původu za nepřátele socialismu. V roce 1971 dokonce tajné složky zahájily akci Pavouk určenou k jejich sledování, na základě kterého byl vytvořen speciální svazek.
Antisemitský prvek
V databázi EZO, kterou zveřejnil minulý týden bývalý disident Stanislav Penc se například k datu narození Luboše Dobrovského, bývalého ministra obrany, váže ještě jedno jméno - Luboš Hamerschlag.
"Je to jméno mého otce, který zahynul v koncentračním táboře," řekl Aktuálně.cz Luboš Dobrovský. "Když se maminka znovu provdala, přijali jsme jméno nevlastního otce."
StB tedy zanesla do své databáze i jméno, se kterým se Dobrovský narodil a tím tak jasně označila, že je židovského původu.
"Nevadí mi to, že někdo ví, že jsem Žid, protože jsem byl v této věci vždy otevřený," říká Dobrovský. "Ale je to antisemitský prvek a člověk, který se s tím setká, by měl být pobouřen antisemitismem."
V kategorii nebezpečnosti
Luboš Dobrovský byl v roce 1970 vyloučen z KSČ, později se stal signatářem Charty 77. Po převratu na konci roku 1989 se stal mluvčím Občanského fóra. Následující rok stanul na dva roky v čele ministerstva obrany.
Byl také vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla a později velvyslancem v Rusku.
Podle údajů v EZO jeho jméno figurovalo ve čtyřech dokumentech. Přičemž StB jej zařadila do druhé nejvyšší kategorie nebezpečnosti pro tehdejší totalitní režim.
StB se zajímala i o Klímu
StB si poznačila židovské jméno také u spisovatele Ivana Klímy, jenž strávil tři roky v koncentračním táboře Terezín. V seznamu EZO je s jeho datem narození spojeno jméno jeho rodičů - Kauders.
Podobně lze dohledat dublování jmen u stejného data narození například u typicky židovského příjmení Kohn.
Podle odborníků lze předpokládat, že vzhledem k dlouhodobým antisemitským aktivitám StB, si poznamenávala jména u židovských rodin, které si po válce změnily příjmení.
Pro lepší vyhledávání
Historik Petr Blažek však upozorňuje, že židovská jména nemusí být v databázi EZO cíleně. "V databázi to není uvedeno proto, že byli Židé," říká. "Ale proto, že StB chtěla mít kvalitní informace pro identifikaci osob."
Podle Blažka bylo primárním důvodem k jejich zanesení do databáze, umožnění lepšího vyhledávání.
Ze stejného důvodu si StB do své databáze poznamenávala například také všechna příjmení u vdaných žen, či u lidí, kteří si změnili jména i z jiného důvodu, než kvůli židovskému původu.
"Zda byl někdo Žid, to StB sice zajímalo, ale z této databáze to nevyplývá," míní. "Zde to podle mého názoru mělo sloužit primárně k efektivnějšímu vyhledávání. Jinak tomu bude u databáze SEZO, kde jsou poznámky například o tom, zda někdo patřil mezi sionisty."
Citlivé údaje
Na zveřejnění databáze EZO se už nyní zaměřil Úřad na ochranu osobních údajů.
"Náš úřad zveřejněné databáze prověřuje z vlastní iniciativy," řekla Aktuálně.cz mluvčí úřadu Hana Štěpánková. "Zatím není hotové stanovisko, věc je v rukou právníků, kteří prověřují různé rizikové aspekty zveřejněných databází."
Podle Štěpánkové lze obecně říci, že některé informace mohou být citlivé. "Informace o původu nebo náboženském vyznání patří ze zákona mezi citlivé údaje," uvedla mluvčí. "Jejich zneužití může člověka poškodit ještě závažněji, než u jiných typů informací. Jsou to údaje stejně chráněné jako třeba zdravotní stav či sexuální orientace."
