Spolupráci s Čínou brzdí nedostatek tlumočníků. Karlova univerzita zvýší počty studentů sinologie

Václav Dolejší
25. 11. 2015 17:54
Při návštěvě premiéra Bohuslava Sobotky v Číně se ukázalo, že na obou stranách chybějí tlumočníci, což podle Sobotky brzdí vzájemnou spolupráci. Premiér proto podpořil dohodu mezi Univerzitou Karlovou a Pekingskou univerzitou o zvýšení počtu vzájemných studentských stáží.
Čínské bankovky (ilustrační foto)
Čínské bankovky (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Peking - Na trase Šanghaj – Suzhou – Peking provází premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) nadšení z nově přislíbených obchodů a nejrůznějších spoluprací.

Ukazuje se ale zároveň překvapivá brzda - na obou stranách chybějí tlumočníci.

Premiér proto v úterý podpořil dohodu mezi Univerzitou Karlovou a Pekingskou univerzitou o zvýšení počtu vzájemných studentských stáží.

Problém je s penězi

"Právě ve spolupráci vysokých škol dnes vidím rezervy. Jednak vzájemné uznávání titulů je něco, co už nás brzdí. Máme také málo tlumočníků, při současném rozšíření je tu obrovská poptávka nejen firem, ale také krajů nebo různých organizací. Začíná to být docela limitující faktor,“ prohlásil Sobotka během návštěvy Pekingské univerzity.

Například letos získalo v Číně stipendia 46 českých studentů, a to nejen na obor sinologie, ale také na práva, ekonomii nebo psychologii.

Lektoři čínštiny sice působí na filosofických fakultách pražské UK a Palackého univerzity v Olomouci, ale je jich málo. Problém je s penězi, přitom zájem českých studentů například v Praze desetinásobně převyšuje nabízená místa.

Studentům chybí chleba

"Hlásí se nám každoročně sto zájemců, ale přijmeme jich jen deset. Teď jsme od vlády získali příslib vyšší finanční podpory na tento obor, díky níž můžeme přijmout nové vyučující, a tudíž také konečně rozšířit počet studentů," řekl v úterý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Ten v Pekingu představil také návrh na vytvoření čínského vědeckého centra na UK v Praze, kam chce přilákat i pár profesorů ze západních univerzit.

Mezi studenty Pekingské univerzity, která má v asijské zemi sebevědomou přezdívku "čínský Harvard", je také několik Čechů.

"Ve srovnání s českou nebo švýcarskou vysokou školou, kde jsem také studoval, je to tady více zaměřené na konkrétní věci, což se mi líbí,“ vypráví Jan Izák.

"Samozřejmě, když jsem sem přišel, byl to kulturní šok, ale pak se mi tu začalo líbit. Zpočátku mi třeba vadilo, že tady neexistuje obyčejný chleba, tak jak ho známe."

Profese tlumočníků studenty láká

Jeho kamarádka, studentka mezinárodních vztahů Eliška Petrová, si také náročnou školu chválí – méně už život mimo ní. Chybí jí například kavárny s wi-fi připojením na internet zdarma.

"Za půl roku jsem také nedokázala nikoho kromě cizinců vytáhnout někam ven do hospody, protože pilní Číňané se neustále učí, chtějí uspět a nezklamat své rodiče hrdé na to, že se jejich dítě dostalo na tak prestižní školu."

A co je vlastně tolik láká na studiu v Číně? "Mně se vždycky líbily čínské filmy a ta legrační mluva ťung, ťung, ťung. Tak jsem se rozhodla čínštinu naučit, dnes už jí rozumím a jednou by mě lákala profese tlumočnice," usmívá se dvacetiletá Natálie Jandzyková.

 

Právě se děje

Další zprávy