reklama
 
 

Soudce na internetu zesměšňoval uprchlíky, gaye i Romy. Měl by skončit, říká Pelikán

3. 2. 2016
Soudce Miloš Zbránek z liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem dostal nedávno výtku za to, že na internetu publikoval články kritizující etnické menšiny, uprchlíky, gaye nebo ochránkyni lidských práv. Přesto však ostré texty píše dál, a tak nyní čelí kárné žalobě. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána není možné, aby soudce nadále vykonával svou profesi. Sám Zbránek svou tvorbu považuje za satiru. Tvrdí, že když u článků neuvádí svou profesi, může si psát, co chce.
Hlavní zprávy

Praha - Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Miloš Zbránek čelí kárné žalobě kvůli satirickým článkům a povídkám, které publikoval na různých serverech. Značně nelichotivě a výsměšně se v nich vyjadřuje k uprchlíkům, islámu, gayům nebo také k ochránkyni lidských práv Anně Šabatové.

Zbránek se brání tím, že jeho články jsou satira a v nich si může psát cokoli, pokud neuvádí, že je zároveň soudce. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán ovšem soudí, že jeho texty jsou za hranou a že si těžko dovede představit, že by Zbránek mohl dál vykonávat svou profesi. „Pro mě je tento druh vyjadřování nepřijatelný. Myslím si, že tento člověk těžko může nadále být soudcem,“ domnívá se ministr spravedlnosti.

Ukázky ze satirických textů soudce Zbránka:

Mezi prvními zájemci se objevila jistá Horváthová. Nebudu nic zastírat, byla to cikánka a já ve svém životě už pár nájemních bytů, obývaných cikány, viděl. Nějak hloupě jsem se vymluvil, že už je obsazeno nebo co a dál ukazoval byt jiným zájemcům. Bohužel se ukázalo, že mezi těmi jinými zájemci byl agent Anny Ochranářky, co vede ten úřad v Brně a i ona cikánka byla její placenou konfidentkou.

Rodina Horváthova měla také časté návštěvy. Kromě pošťačky, která jim nosí standartní dávky, je vždy v pondělí navštěvují z IQ Roma servis s příspěvkem na vzdělávání, v úterý Romodrom s příspěvkem na sociální rehabilitaci, ve středu Aliance Romů s příspěvkem na kulturu, ve čtvrtek Sportovní federace Romů s příspěvkem na sport a v pátek Agentura pro začleňování, ta chodí s pracovními nabídkami. Moc se jí nedaří. Horváthovi jsou stále nezaměstnaní, ale mám tu agenturu rád.

Paní ombudsmanka se nijak netají se svým marxistickým světonázorem. Bohužel její počínání potvrzuje, že učinit z marxisty ochránce lidských práv je stejně pošetilé, jako učinit z pyromana hlídače ve skladišti benzínu. Ve svaté touze chránit práva jedněch (zpravidla nějaké menšiny) neváhá hrubě porušovat práva druhých. Z úřadu, který si hlavně díky osobě prvního ombudsmana, začal získávat u obyvatel jistý respekt, se stává úřad, z kterého bude mít prostý příslušník střední třídy spíše strach, než aby se na něj s důvěrou obracel. Jak bude vypadat ideální svět podle Anny Š?

Celou kauzou se už v půlce minulého roku zabýval předseda krajského soudu Luboš Dörfl, který Zbránkovi udělil výtku. Tím byla záležitost na čas uzavřena.

Slíbil, že nebude nadávat ombudsmance

„Magistr Zbránek přijal závěr můj i vedení soudu o tom, že obsahy jeho článků vztahující se k romské menšině nebo napadající homosexuály a migranty mohou vést čitatele k závěru, že autor článku – soudce má negativní vztah k těmto skupinám a nelze od něho očekávat spravedlivé rozhodnutí,“ napsal ve zdůvodnění Dörfl a dodal, že soudce také slíbil, že s okamžitou platností zanechá všech útoků na ombudsmanku.

„Slíbil jsem, že si už nebudu brát do huby paní Šabatovou,“ řekl Aktuálně.cz Zbránek.

Jenže po udělení výtky soudce dál publikoval pod svým jménem další texty, některé ještě v lednu tohoto roku. Vedení soudu proto podalo na Zbránka kárnou žalobu, kterou se nyní zabývá Nejvyšší správní soud.

„Když jsem na podzim zjistil, že pokračuje v publikační činnosti i třeba v trochu jiném zaměření, ale podle mě stále za hranicí soudcovské etiky, přistoupil jsem k podání kárného návrhu. V něm navrhuji, aby mu kárný senát snížil plat,“ říká předseda soudu Dörfl. Podle něj Zbránek narušil důstojnost soudcovské funkce a ohrozil nezávislé rozhodování soudu.

Soudce: Ty další texty jsem nemusel psát já

Soudce Zbránek se ke své literární tvorbě staví vyhýbavě. „U těch posledních článků není jasné, jestli je publikuji já,“ tvrdí Zbránek. I přesto, že se pod nimi objevuje jeho jméno a články jsou napsány v podobném duchu jako ty, k nimž se hlásí.

Brání se také tím, že u publikovaných textů nikdy neuváděl, že je soudce. "Tvrdím, že si obecně mohu psát články a zvláště články satirické, pokud neuvádím svou funkci,“ řekl Zbránek. Minimálně na jednom z webů, kam přispívá, však Zbránek v medailonku má napsáno, že je vzděláním právník a povoláním soudce.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán o celé kauze ví a Zbránkovy články četl. „Z mého pohledu musí soudce dbát na to, aby nevzbuzoval žádné obavy z podjatosti, a tomu musí přizpůsobit i svou případnou aktivitu v mediální oblasti,“ vysvětluje Pelikán.

U některých soudcových textů měl také pocit, že jsou homofobní a islamofobní. „Pokud bude před tímto soudcem stát kdokoli z napadených menšin, už navždy zde bude panovat pocit, že se mu nedostává spravedlivého procesu a že je proti němu soudce zaujatý,“ dodal.

Neměl by podrývat respekt k jiným institucím

Ústavní právník Jan Kysela souhlasí s tím, že soudce Zbránek chyboval. "Pro soudce platí několik omezení v rámci literární činnosti a mám pocit, že v tomto případě ta omezení nebyla respektována," tvrdí Kysela. Navíc by očekával, že soudce jako představitel státního orgánu nebude podrývat respekt k jiným institucím, jako to dělá v případě ochránkyně lidských práv.

"Tyto texty jsou za hranou a nepřekvapuje mě, že na něj byla podána kárná žaloba. Nejde ani tak o žánr textu, ale o to, co je jeho obsahem," dodal Kysela.

Vojtěch Křikava z Advokátní kanceláře Suchá říká, že některé Zbránkovy texty jsou v rozporu s požadavkem na důstojnost soudcovského stavu vytyčeným zákonem o soudech a soudcích. „Umím si představit, že důvěra našich klientů v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů by mohla být literární činností dotyčného soudce značným způsobem otřesena,“ řekl Křikava.

Podobné případy nejsou příliš časté. Před časem se ale kárný senát Nejvyššího správního soudu zabýval případem soudce Kamila Kydalky, který před komunálními volbami hodnotil lídry sdružení, která usilovala o to, aby se dostala do zastupitelstva v Mnichovicích u Prahy. Podle Nejvyššího správního soudu se tím dopustil přešlapu. Žádný trest mu však neudělil - kárný senát pouze oznámil, že samotné projednání věci je dostačující.

autor: Lukáš Prchal

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama